Zeleně, levně, příjemně

Fenomén moderní doby, který mnoha lidem v bohatší části světa změnil životy, mně nevyjímaje. Ač jsem k velké většině technologických pokroků spíše konzervativní, objev této nové technologie mě doslova literárně uchvátil. Považuji jej za opravdu největší vynález posledních let a konečně možnost pro nastolení renesance čtení u mladých generací. Elektronické čtení.

Vidíte je denně v metru, v čekárnách, v kavárnách. Třímají je ruce studentů, seniorů i běžných lidí. Někteřís nimi relaxují, proudí zábavou, jiní sledují prostřednictvím novin dění po světě a další objevují doposud skrytá tajemství různých oborů hodných studování. A tentokrát nebude řeč o populárních placatých tabletech, nýbrž o těch „druhých“ plackách. Čtečky elektronických knih dobývají moderní svět a jako každý takový technologický převrat si našel své zastánce a odpůrce.

S postupnou digitalizací světa a jeho informací vzešlo úsilí jejich neúprosně zvyšující se přetlak zvládnout. Vedle hudby, filmu a dalších médií dorazil elektronický hábit i pro média textová. Myšlenka bezpapírového čtení šla ruku v ruce s vývojem počítačů. Ta historie není ani vlastně příliš historická. Ačkoliv z dnešního pohledu působí leckdy úsměvně (jako počátky všech moderních přístrojů), položila základy zařízením, která dnes držíme v rukách a horlivě jimi listujeme.

Co je činí tak výjimečnými? Jaké jsou jejich vlastnosti v porovnání s jinými průzkumníky informací? Tyto otázky jsou řešeny nespočtem různých internetových recenzí a diskuzních webů, což působí snad až trochu příliš uměle. Nikdo se už nerozepisuje o svých pocitech, o významu knih pro jeho každodenní život. A proto se tohoto úkolu zhostím sám. Budu popisovat z hlediska zpola lidského a zpola literárního, co je a není na čtečkách zajímavého.

Vývoj těchto technologií je neuvěřitelně rychlý, až se obávám, aby se nezahltil sám sebou. první byly šestipalcové displeje s malým rozlišením bez intuitivního ovládání. Stačilo pár let a byly na trhu dotykové displeje. Další generací přibylo LED nasvícení. Pak HD rozlišení. Posléze první kusy s barevným E-ink displejem, osmipalcové displeje…

Když jsem hledal nějaký nový prohlížeč psaných médií v nedávném roce 2012, byly to právě čtečky knih, které strhly mou pozornost. Potřeboval jsem pro svá studia číst kvanta a kvanta odborných materiálů, od pdf učebnic přes dokumenty word až po prezentace. Na počítači, jak to jistě znáte, se oči relativně rychle unaví a při celodenním zírání do monitoru to je sakrblé znát. Rozmáhaly se tablety a ač jsem věděl, že jejich LCD displeje jsou stejného ražení, byl jsem nakloněn k jejich investigaci díky mobilitě. A pak náhle blesk udeřil…

Slýchával jsem o nich z různých zdrojů, ale nikdy se s nimi neseznámil. Technická novinka, plná primordiálních nedodělků. Avšak jako z pravého románu to byla láska na první pohled. Ebooky – optimální kompromis mezi barvou a únavou, prohlížeč psaných dokumentů (ač tedy jejich hlavní náplní má být čtení knih). S překvapením jsem zjistil výhody prvních dotykových čteček, zejména v pdf dokumentech a učebnicích. Když jste šikovní, dokážete ignorovat drobné nedostatky. V konečném důsledku ona flexibilita, absolutní výdrž a jednoduchost pro uživatele připravily půdu svým budoucím milovníkům.

Postupně jsem tento svět začínal sledovat a snažil se držet v hledáčku nejmodernější technologie, které přicházely na trh. Popularita přenosných zařízení neustále rostla a čtečky se běžně začaly objevovat na každém místě. A jak se rozšiřovaly řady spotřebitelů, s jejich poptávkou se rozšiřovaly i nabídky prodejců. A už to nebyla jen zařízení, nýbrž i knihy ze stran nakladatelství a obchodů. Tornádo čtení strhlo posléze i mě a tak už se dávno v mých čtečkách neobjevují jen učebnice, nýbrž i běžná próza a poezie. Efektivní, příjemné, levné.

Nyní už si život bez nich dovedu velmi stěží představit. Přestal jsem kompletně sledovat televizi a v každé volné chvíli zapínám knihu na baterky, jež mi poskytuje zábavu, informace, moudra, která se v životě neztratí. Mám jí vždy při sobě – MHD, škola, cesty, kavárny, odpočinek v parku. Naučily mě vážit si literatury, kupovat knihy a číst je, hledat v nich další smysl, který mi do té doby ucházel. Nezanevřel jsem přitom na knihy tištěné, jen je začal milovat z jiného úhlu. Bez čteček bych k nim lásku hledal pravděpodobně velmi dlouho, možná ani nenašel.

„Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem.“ J. A. Komenský

Toto byl takový úvod do nového seriálu o elektronických knihách. Příště nahlédneme do historie ebooků a čtecích zařízení.

Václav Rejlek

Student 3. lékařské fakulty a zpěvák kapely Thenemis, ve volném čase (jehož je málo, tak málo) literatuře se věnující.