Začalo to jägermeisterem, skončilo u sýkorek

Tři muži, jedno jeviště, jedna kytara, několik natěšených diváků plných očekávání, žádný scénář – i takto by se dala popsat improvizační show dvou mladých studentů muzikálového herectví Hannyho a Ondry a studenta skladby Igora, kteří vystupují pod názvem IMPRA. Letos poprvé zahájili herecko-improvizační turné IMPRA TOUR 2015 – NOVÉ FORMY. Turné odstartovalo ve Zlíně 23. února, a hned den nato se kluci ukázali v Olomouci v Divadle Tramtárie. „Nejde nám o to být slavní. Chceme dělat, co nás baví,“ říká Hanny Fifrla.

Když jde člověk na něco, co se jmenuje „herecká improvizace“, nikdy netuší, co od toho má očekávat. Dozvím se něco nového? Bude mít představení hlavu a patu a příběh, nebo se bude jednat jen o snůšku náhodných vět? Jak poznám, že herci opravdu improvizují?

Důležitý je začátek a ten se chlapcům rozhodně povedl. Jako welcome drink žádná levná vodka, ale pořádný jägermeister. Ano, volali nám z divočiny. Ten jelen se prostě stal symbolem tohoto turné. Na jevišti to pak všechno začalo jedním rozehřívacím kolem a pak šup na sýkorky. Normálně bych si řekla, že scénka se zvedáním propisky, která spadla jedné divačce v hledišti, je předem připravená, že jsou ti dva prostě domluveni. Jenže to bych tou divačkou nemohla být já. V tu chvíli mi začalo být poněkud horko. Možná ten jägermeister, možná to vzrušení, že se stávám součástí představení. Kluci rozhodně na publikum nezapomínali.

„Příběh“ o dvou bratrech, Johannovi (Hanny Firla) a Izákovi (Ondřej Král), a všechno za hudebního doprovodu ruského studenta ZUŠ Igora Ochepovského. Sýkorky se staly jádrem celého představení, až jsem si říkala, že to musí být připravené, avšak zanedlouho jsem svůj názor změnila, když Hanny strhl v Tramtárii kousek přilepené černé omítky. Ondrův komentář o tom, že nám ničí jediné divadlo v Olomouci, všechny pobavil, i když těch divadel je zde nespočet. Takovýchto humorných chvil bylo však několik. Nejvíce nadšená jsem však byla z muzikálových vsuvek a dávných hitů Johanna. Divoká Leontýnka a Mejdra oživili celý výstup. „Přeřek, který se stal základním stavebním kamenem našeho představení,“ komentuje Hanny.

Těžko popisovat, co se během hodiny a půl na pódiu odehrálo. Mnoho smutných i veselých chvil, mnoho smíchu a tajuplného očekávání, co se z dané scény vyvrbí. Řekla bych, že i sami tvůrci netrpělivě očekávali, co se přihodí v dalších chvílích a zda bude publikum nadšené. Právě to je důvod, proč jít na improvizaci. Divadla navštěvujeme, abychom se poučili, zhlédli klasické hry a odcházeli s uměleckým zážitkem. Kdežto improvizaci volíme pro pobavení, uvolnění. V každém momentě jsme napjati, co se stane, a nemůžeme předpokládat události, které se na jevišti odehrají, ani konec. Nemusíme nad ničím přemýšlet, stačí si jen užívat herecké umění. Schválně píšu umění, jelikož kouzlo improvizace není pro všechny. Chce to mít praxi a samozřejmě talent, nejen herecký, ale také schopnost rozesmát publikum a nenudit. V improvizaci se nemůžete zaseknout na jednom místě a nevědět jak dál. Je třeba rozpoznat, kdy se divák nudí, a umět z nudné scény udělat scénu zábavnou, smutnou, nečekanou.

Skupina IMPRA využívá ke zpestření svých show hudební doprovod. Třetí člen, Igor „Igy“ Ochepovsky, doprovází představení na kytaru. Přináší tak do celého představení zajímavý prvek. Nemyslete si však, že je Igy jen zvukovým jevem, který se toho účastní pouze nepřímo. I Igor je vtažen do dění a stává se součástí hry. Například jako ruský žák umělecké školy.

Troufnu si říci, že improvizace je daleko větší umění a vyžaduje větší talent než samotné hraní. Hoši se nám svěřili, jak probíhá jejich příprava. „Sedíme v backstage, koukáme na sebe a občas se pomilujeme,“ říká se smíchem Hanny. Jedná se samozřejmě o vtip. Každý z nich se připravuje jinak, každý z nich má jiný recept. Většinou jde o klasická herecká cvičení jako třeba v divadle.

IMPRA oficiálně vznikla 1. září 2014. Skládá se ze tří členů – dvou herců a jednoho hudebníka. Nejedná se o divadelní skupinu, která na jevišti předvádí dlouhé měsíce trénovaný scénář. Jak sami říkají: „Na jevišti může vzniknout cokoliv. Vše vzniká až tam.“ Jako například již zmíněná Mejdra. A právě to je největším lákadlem pro ty, kteří přemýšlí, zda si IMPRu odchytnout na některé jejich zastávce. Budoucnost je jasná: „Být IMPRA. Ukazovat IMPRu.“ Tak dorazte!

Foto: Kristýna Zoufalá

Kateřina Čajánková