Wohnout & UDG v Brně

Po frontě u vstupu mě čekala i fronta na WC a nakonec fronta na pivo. Bylo asi půl deváté, když jsem se konečně dostala do sálu, zatím tak z poloviny zaplněného. Horko, které mě okamžitě polilo, předznamenávalo jen zlomek z toho, jak v tlačenici lidí pařících na hity dvou „chlapských“ skupin mělo v průběhu noci ještě být. Netrpělivci, kteří zřejmě netušili, že tak polovina lidí se ještě nedostala ani do budovy, si už takto opožděný začátek vyžadovali pískáním, které se sem tam ozývalo až do 21:00, kdy konečně světla zhasla.

Na pódiu se objevili kluci z „UDGéčka“. Čekala jsem šílenství náctiletých fanynek, ale koncerty této skupiny, jichž jsem se mohla zúčastnit už dříve, mě vždy přesvědčily o tom, že na tuto kapelku stejně umějí pařit jak holky, tak kluci. Tento fakt mě stál tentokrát především to, že přímo přede mnou se po prvních pár minutách koncertu shluklo asi pět mladíků, z nichž nejmenší byl o hlavu vyšší než já. A tak místo výhledu na Petra a Pavla Vrzákovi, Adama Kuperu, Boba, Guillauma a Jugiho se mi naskytl tak maximálně pohled na partičku křepčících chlapců (v tu chvíli mě za ten večer už asi podesáté napadlo, že na „tohle jsem už fakt stará“).

UDG, kapela z Ústí nad Labem, která si našla spousty fanoušků především albem „Ztraceni v inspiracích“ z roku 2004, začala svoji část vystoupení střídáním starých songů s písněmi z nového alba „Autoportrét“. Po několika novinkách a několika hitech pozval zpěvák Petr Vrzák na pódium Matěje Homolu z Wohnoutů a zpěvačku Janu Lotu, kteří novou desku pokřtili, postříkali jakýmsi čistícím přípravkem, náležitě vyleštili, hodili do davu a zase zmizely do zákulisí. To, že deska skončila zrovna u mě, bylo pro mě jakousi satisfakcí toho, že ze všech předešlých koncertů, které jsem absolvovala (a že v mém věku jich nebylo zrovna málo!) jsem vždy odcházela jen s dobrým pocitem, zpoceným tričkem, menší opičkou, ale narozdíl od čtvrtka vždy s prázdnýma rukama.

UDG stihli zahrát většinu nových písní a z těch starých osvědčených jsme nepřišli ani o Motýla, Vůně, Piloty, Hvězdáře, Amélii, Kurtizánu či Nečitelný policejní román. Nechyběly klasické Jugiho vylomeniny (půjčování činel fanynkám, rozhazování vody v pet lahvích žíznivému publiku, vtáhnutí pár vyvolených na jeviště apod.), ani jeho již tradiční oděv sestávající pouze z trenek (spadlých hluboko z boků) doplněný o kravatu.

Po hodině a půl se kluci rozloučili s jásajícím davem a nechali jeviště volné pro kulisy smrků, borovic a především Matěje a Honzu Homolovic, Fenka a Jirku Zemana. Jakmile se objevila stará známá čtyřka před rozjařeným publikem, bylo jasné, že spousta lidí si vstupenku koupila především kvůli Wohnoutům. A jelikož tlačenice při UDG se pro mě (v mém věku) stala již neúnosnou, Wohnouty jsem si chtěla užít ve větším pohodlí a přesunula jsem se proto k boční straně pódia (po vystání další mega fronty na WC a další o něco menší na pivo), abych tak po zbytek večera mohla křepčit pár kroků od Matěje Homoly.

Kluci z Wohnoutů, oblečeni do pestrobarevných overalů, vsadili od začátku na jistotu a do davu začali pálit jednu pecku za druhou. Během jejich hodiny a půl zazněly songy jako například Še-ve-le-ní, Kulibrci, Vrátnej, Rande s panem Bendou, Pedro se vrátí a další. Letní festivalovou sezónu předznamenali hitem Festivalová, nechyběla ani taneční vložka Dua Egon a nakonec v přídavku zazněl Ó, gramofón.

I Wohnouti křtili nové album „Karton veverek“ a i nyní se kmotrou stala Jana Lota, tentokrát v kostýmu sexy veverky. Z nové desky jsme mohli slyšet jen pár písní, což ale rozbouřeným divákům vůbec nevadilo. Zpěvačka na pódiu zůstala do konce koncertu, zazpívala si s klukama několik songů a nakonec spolu s nimi přizvala na jeviště znova kapelu UDG, aby mohla zaznít poslední písnička, hit z dílny UDG Ganja, kterou společně hráli všichni účinkující večera. Při ní opět Jugi vzal na pódium několik šťastlivců z řad publika, mezi nimiž jsem byla i já (a najednou jsem se vůbec na nic už necítila ani trochu stará!!!), a moje maličkost tak mohla strávit poslední minuty koncertu mezi fešákama ze skupin UDG a Wohnout.

Všichni z účinkujících přišli po koncertě mezi pozůstalé fanoušky k baru a do druhé hodiny ranní bylo o příjemnou zábavu postaráno. A já tak odcházela domů s naprosto povznášejícím pocitem maximálních zážitků. UDG, Wohnout i Jana Lota budou účinkovat celé léto na scénách nejrůznějších festivalů, tak si alespoň některý z nich rozhodně nenechte ujít a věřte, že na tohle nejste nikdy dost staří!

Redakce