Trnkobraní ’09 – tradičně kvalitní zakončení léta nedaleko Vizovic

Již okolo pátečního poledne se na loukách nedaleko vizovické likérky začaly oběvovat první stany a návštěvníci se začali pomalu sjíždět. Hodinu po oficiálním otevření areálu zhruba v půl šesté  sice nehrála ještě žádná kapela, ale stany k posezení už byly narvány k prasknutí. Areál se skládal z tří pódií, kde hlavní Starobrno stage hrála prim, vedlejší Bonver Stage se ale také na některé koncerty dokázala slušně zaplnit a třetí Semtex stage byla místem, kde našli své útočiště především tancechtiví diváci. Drobný problém je možné pořadatelům vytknout v organizaci parkování, kdy mnoho návštěvníků zaparkovalo své auto na placeném parkovišti a po příchodu do kempu zjistili, že ho mohli nechat přímo u stanu.

Na koncertě (autor: Jakub Jedelský)
Na koncertě (autor: Jakub Jedelský)

Diváci se v hojném počtu začali před hlavní pódium scházet až před dvacátou hodinou, kdy měl nastoupit před diváky Divokej Bill společně s Čechomorem. Toto spojení diváci mohli vidět na festivalech především v loňském roce, letos šlo jen o šňůru České hrady a právě Trnkobraní. Karel Holas z Čechomorů komentuje vznik nápadu: „Jednou jsme hráli někde v Londýně a tam jsme zjistili, že se nám spolu dobře pije, tak jsme se dohodli, že si spolu i zahrajeme.“ Avizované rozdělení do bloků – Čechomor, Divokej Bill a nakonec obě kapely dohromady – bylo dodrženo. Čechomoři vsadili na klasiku a hráli své osvědčené hity, Divokej Bill vpustil mezi diváky i nové skladby z připravované desky a také nazklamal, koncert symbolicky ukončila rádiová Ve dvou se táhne líp. Horkýže Slíže už jenom eskalovali skvělou náladu v publiku a předvedli na jejich poměry standardní vystoupení. Atmosféru vesnické zábavy navodili závěreční Street 69, kteří hráli hity jak českých a zahraničních kapel, půllitry létaly vzduchem a pódiem vládlo pivní veselí. Spontánní afterpárty se poté konala u Bonver stage, kde se končilo až po čtvrté hodině ranní.

Tradiční problém, krádeže z opuštěných stanů, řešila místní policie. Taťánu Horákovou z Vyškova a její kamarádky, se kterými na Trnkobraní vyrazila, někdo vykradl dokonce přímo uprostřed noci, když ve stanu spaly. „Nerozumím tomu, jaktože jsme se neprobudily a už vůbec nechápu, k čemu zlodějům bude pár triček, rtěnka a tampóny,“ rozčilovala se v sobotu ráno, když sečetla své ztráty.

Z koncertu Horkýže Slíže (autor: Jakub Jedelský)
Z koncertu Horkýže Slíže (autor: Jakub Jedelský)

Sobotní program sice začal už v něco málo po desáte, ale stanové městečko teprve opouštěly lihové dozvuky pátečního veselí a tak se areál zaplnil až okolo patnácté hodiny na vystoupení Jiřího Schmitzera. Svoji vinu nese i déšť, který vytrvale zkrápěl areál od rána až do jedné hodiny po poledni a donesl sebou i chladné počasí. „Nebýt toho, mohla být návštěvnost ještě o něco vyšší,“ řekl Zdeněk Jurásek, jeden z organizátorů akce. Po koncertu Buty a jejich jukeboxu stál večerní program na české kapele Kryštof a hostu z nedalekého Maďarska – kapele Omega. Prvně jmenovaní vystupovali letos po festivalech po skrovnu a tak první řady obsadil početný fanklub. Některé fanynky při příchodu Richarda Krajča brečely dojetím. „Už od března jsem Richarda neviděla, proto mě úplně dojal,“ cedila po pomalé písni Atentát přes slzy pátnáctiletá Markéta z nedalekého Uherského Hradiště. Kryštof dokonce představil Ostravskou baladu, která je předzvěst nově připravované desky. Po skončení jejich koncertu se už do davu začali tlačit především návštěvníci z Maďarska a nad publikem začala vlát maďarská vlajka. Ačkoliv se Omega snažila, převážně české publikum reagovalo celkem chladně, lidé patrně čekali na jejich nějvětší hit Gyöngyhajú lány a toho se dočkali až v závěrečném přídavku. Kryštof své starší maďarské kolegy jednoznačně porazil. Následoval program podobný předešlé noci, kapela Kosovci a předělávky slavných hitů.

Neděle se nesla už v klidnějším tempu, Jarmila Šuláková a Fleret ale okouzlili publikum podobně jako na festivalu Rock For People a tak musela nedávná oslavenkyně 80. let dokonce dvakrát přidávat. Následně se na pódium přiřítil Zdeňek Izer, který moderoval soutěž v pojídání švestkových knedlíků. Vítěz Kamil Hamerský jich do sebe doslova nacpal 166, jenže v zákulisí před soutěží avizoval útok na 200 kusů, takže byl i přes své vítězství poněkud zklamán. „Den před soutěží je třeba už jíst střídmě a já jsem to asi včera trochu přehnal,“ hodnotil svůj nepovedený útok na rekord, který tvoří v jeho případě 191 knedlíků. Dramatické klání zpestřil soutěžícím herec Bolek Polívka, který přiletěl za doprovodu čestné letky na festival vrtulníkem, aby zde oslavil své 60. narozeniny. Pravidlem pro každého gratulanta bylo, že musel svůj projev přednést ve verších. Toho se skvěle zhostila Jarmila Šuláková, vizovičtí ochotníci, duchovní otec festivalu Miloš Žabka a na závěr i Zdeněk Izer. Překvapivě dostával herec především lahve s oblíbenou pálenkou. Letka se opět vznesla do oblak a na pódiu se následně ukázali Katka Knechtová, opět Zdeněk Izer se svou show, kde parodoval například Jamese Blunta či Erose Ramazzotiho a celé Trnkobraní uzavřel Jiří Macháček s kapelou Mig 21.

Celá akce působila velice kompaktním dojmem, skromný areál likérky se nemůže srovnávat s velkými akcemi typu Sázavafest nebo Rock For People, ale o to více dokáže navodit dokonalou festivalovou atmosférou s vůni pravé trnkové pálenky. Pořadatelé avizovali, že festival Trnkobraní letos rozhodně nekončí a tak se koncem příštích prázdnin můžeme těšit na další porci hudby a trnek nedaleko Vizovic. Překonat letošní program ale bude oříšek.

[nggallery id=7]

Více z LaCultury...

Absolvent žurnalistiky na Fakultě sociálních studií MU a ekonomie na Ekonomicko-správní fakultě MU. V projektu LaCultura.cz by měl být na pozici šéfredaktora, zkušenosti nabíral šéfredaktorováním mutace časopisu Prvákoviny, občasným přispíváním na web Idnes.cz, psaním na již neexistující vlastní blog, vytvářením PR článků. Web LaCultura.cz vede a provozuje pro zábavu a zájem o kulturu s lidmi, kteří tyto zájmy sdílí také. Zajímá se o kulturu, ženy, pivo, Portugalsko a Web "2.0".