Tereza Richter je nadějná česká spisovatelka a autorka fantasy románu pro dívky s příměsí krimi, který vypráví příběh Freyi, obyčejné dívky s neobyčejnýma schopnostma. Jaká dobrodružství čekají na Freyu v dalším dílu a kde Tereza hledá inspiraci? Nejen to se dozvíte na dnešním Čaji o páté.
Jak jste se dostala k psaní?
K psaní jsem tíhla již od malička, kdy jsem si sama pro sebe psala různé pohádky. Vlastně si ani nepamatuji, co bylo mojí prvotní inspirací, nebo jaký byl důvod Pravděpodobně jsem ale zdědila pisatelské geny od mé prababičky, která psala a vydala pár povídek.
Odkud čerpáte inspiraci?
Když jsem byla o fous starší, inspirací mi byly oblíbené knihy a filmy. Začaly vznikat pohádky typu Harry Potter, Čarodějnice školou povinné apod. Postupně se v mých „knihách“ začaly objevovat postavy, které jsem si oblíbila a které nějakým způsobem zapadaly snad do každého příběhu. Tyto postavy pak daly život hrdinům právě z Freyi. Takže inspirace se se mnou táhla nejspíš už od malička. Nyní ke mně inspirace přichází sama – skrz hudbu například, která mi dokáže vykouzlit opravdu neskutečné myšlenky a scénáře. Skvělou inspirací jsou i samotné sny a vskutku i sám život.
Každý spisovatel kromě psaní věnuje hodně času i čtení. Jaká žánr čtete nejraději?
Nejraději čtu fantasy romány a young adult literaturu, což je vlastně stejný žánr jako Freya. Takže jsem věrným fanouškem.
Která kniha je vaše nejoblíbenější a proč?
Je to trochu ohrané, ale musím přiznat, že nejoblíbenější knihou mi je Harry Potter. Tyto knihy mám už tolikrát přečtené a myslím, že ne naposledy.
Vaše první kniha se jmenuje Freya – Ve stínu moci. O čem tahle kniha je?
Tuhle otázku nemám ráda, přestože je to ta nejzásadnější. Ale mně se strašně těžce popisuje celý děj jen ve zkratce. Ale zkusím to.
Celý příběh vypráví ze začátku obyčejná, namyšlená dívka Freya Leway, která se ocitne na hranici života a smrti. Z říše mrtvých si pak odnáší nejmocnější magii svých předků, která je určena k ochraně lidí před Stíny – duše vrahů čarodějnic, kteří chtějí získat vládu nad Zemí. Na mladou Freyu je ale tato moc příliš silná, proto je nucena odejít s ochráncem čarodějnic Jackem Blackem do vzdáleného města Darkhills, kde se pod jeho ochranou a dohledem učí magii používat.
Freya se tak ocitá bez přátel a bez rodiny v novém a nepřátelském prostředí, navíc sužována nezvladatelnou silou magie a její osobnost se začne doslova hroutit. Nic nepomůže tomu, když pomalu odkrývá temná tajemství Jacka Blacka a zjišťuje, že se dostala do srdce gangsterského města. Vše se ještě zkomplikuje, jakmile se do příběhu zapojí i policie a vláda, nekompromisní mafie a armáda hrozivých Stínů – všichni usilující o Freyinu moc. Naštěstí i v temnotě si Freya dokáže najít přátelé a samozřejmě i lásku. No víc asi prozradit nemůžu.
Freyin příběh pokračuje v knize Pandořina skříňka. Jaké to je, psát pokračování úspěšného příběhu?
Psát pokračování Freyi bylo… těžké. Příběh jako takový plynul sám, to nebyl žádný problém. Nejtěžší byl však ten pocit, zda čtenáře nezklamu. Bála jsem se, že nedokážu znovu navodit stejnou atmosféru, že sklouznu do nudných pasáží nebo že už nebude v druhém dílu tolik akce. Podle recenzí však byly nejspíš obavy zbytečné, tak snad jsem nezklamala.
Otevřený konec v Pandořině skřínce slibuje pokračování. Co hrdiny čeká dál?
Popravdě, co se bude dít ve třetím díle sama netuším. Nechávám příběh žít vlastním životem a nikdy (ani v prvním, ani v druhém díle) netuším, kam mě vlastní myšlenky zavedou. Každopádně to bude poslední díl, tedy mám v plánu hodně věcí razantním způsobem ukončit. Bude to velké… Doufám.
Jaké jsou vaše spisovatelské plány, pokud nepočítáme dokončení Freyina příběhu?
Dalším mým plánem po dopsání Freyi je zkusit si napsat pohádku pro děti, kterou si přečtou rádi třeba i dospělí, ale uvidíme. A možná až odezní posedlost Freyou, vrhnu se na další young adult fantasy, protože studnice nápadů je nevyčerpatelná.
Jakou nejlepší radu ohledně psaní jste dostala?
Těžká otázka… nevím, kdo mi tuhle rada dal, nebo zda jsem ji někde četla, ale řídím se jí – „nepiš pro čtenáře, piš pro sebe.“ A myslím si, že by to tak měl mít každý autor. Protože se stejně nezavděčíme všem čtenářům a pokud příběh nebude dle autorových představ, bude chladný a nudný.
Co byste odkázala svým čtenářům?
Svým čtenářům bych chtěla vzkázat hlavně poděkování. Poděkování, že si přečetli příběh Freyi a že se stali součástí mého snu. Velmi si vážím každé pozitivní reakce a podpory a z těch negativních si pokusím vzít ponaučení.
A kdo by chtěl vědět víc, může mě sledovat na instagramu i facebooku pod nickem terezaricher.freya. Veškeré info bude pak na webových stránkách www.terezarichter.cz , které se teprve zakládají, ale věřím, že brzo budou hotové.