Tarantinův Django vás spolehlivě spoutá

Za ty roky se kolem Quentina Tarantina vytvořila zajímavá aura, kterou způsobili především fanoušci a média. Každý projekt, který tento adorovaný Američan byť jen ohlásí, dostává nálepku kultu. Leč, nesporně velikou základnu diváků, Tarantinův osobitý styl nechává chladným, já se přiznávám, nejsem výjimkou. Žánrová pocta Nespoutaný Django by ale mohl oslovit i ty nejzarytější skeptiky otrávené předlouhým pseudofilozofickým tlacháním.

Těsně před vypuknutím občanské války ve Spojených státech se s pomocí německého lovce odměn doktora Schultze (Christoph Waltz) dostává na svobodu černošský otrok Django (Jamie Foxx). Schultz dá Djangovi svobodu a přemluví ho, aby mu dělal parťáka a přes zimu společně náhání nebezpečné zločince. Na oplátku pomůže Djangovi vysvobodit jeho milovanou Broomhildu (Kerry Washington) ze spárů zákeřného majitele plantáží Candieho (Leonardo DiCaprio) a jeho přisluhovačů v čele s komorníkem Stephenem (Samuel L. Jackson).

Náklonost ke kovbojkám u Tarantina nebyla nikdy tajemstvím. Její prvky se objevují ve většině předchozích snímků, jmenovitě například v Kill Bill. Tam se zhrzená Nevěsta v podání Umy Thurman potýkala s typickými westernovskými úděly, ať už motivace pomsty, výcvik, bezhlavý masakr nebo celková vizáž Billova gangu. Na čistokrevný western v podání Tarantina se tak netrpělivě čekalo roky.

Django dal téměř sbohem nekonečným dialogům o ničem a poctivě plní v pozitivním i negativním smyslu všechno, co se od žánru očekává, zároveň se  ale nezbavil tarantinovského ducha. Gejzíry falešné krve ctí explonation, přímočarost příběhu italský spaghetti  western a nechybí notná porce humoru (výtečná a nikoli zbytečná scéna s pre-Ku Klux Klanem). Film je chytře rozdělen do úseků střídajících akci, drama a komedii, které jsou provázané jednoduchým „špageťáckým“ motivem inspirovaným německou pohádkou.

Nadsázka Tarantinovi vlastní, podpořena hereckými výkony i napsanými postavami, vykukuje doslova za každým roštím. Počet použití slova negr si nezadá s počtem vystřílených nábojů, koně dělají pukrle a pistolí odstřelení padouši létají i přes několik místností. Herci si role bezpochyby užívají, nicméně přivést ikonickou postavu se povedlo víceméně pouze Christophu Waltzovi a možná Leonardu DiCapriovi, který balancuje na hraně s karikaturismem, ve kterém úplně skončil Jacksonův Stephen. V maličkých rolích se objeví i Franco Nero, Jonah Hill, Amber Tamblyn a samozřejmě pan režisér osobně.

Snímku jako takovému nelze v podstatě nic vytknout, nicméně Djangovi chybí ona scéna, která by se snadno stala ikonou celého filmu, jako to bylo u ostatních tarantinovek (baseballka v Hanebných panchartech, taneční scéna v Pulp Fiction). Velká škoda je také zbytečného přerušení finále a absence klasického westernovského duelu. Přesto je Nespoutaný Django efektní, zběsilá hollywoodská zábava a patrně nejpřístupnější Tarantinův film, bavit se tak nebudou pouze hráči Bangu.

Nespoutaný Django
Django Unchained
V kinech: od 17.01. 2012
Země: USA
Stopáž: 165 min.
Režie: Quentin Tarantino
Hrají: Jamie Foxx, Christoph Waltz, Leonardo DiCaprio, Kerry Washington

 zdroj galerie: falcon.cz

David Bulawa

Obyčejný, snad milý student z Ostravy s multi-rozsahem zájmů. Čeká mne studium kulturně-politické geografie a biologie na Ostravské univerzitě, které bych chtěl více usměrňovat k asijským nejen lingvistickým vědám. Miluji Japonsko, v poslední době i Koreu, Taiwan, Čínu i jiné země jihovýchodní Asie. Miluji hudbu, jak západní tak východní - nalézt v mém ipodu poslední hit Nelly Furtado nebo Kobukura není tedy výjimečný jev. Miluji filmy, jsem závislý na CSFD, a taktéž bedlivě sleduji a kritizuji západní a východní kinematografii. Miluji zvířata - a to většinou ne ta moc oblíbená. Proto mi vadí, když někdo nazve delfíny rybami nebo napíše ve slově medúza kroužkované u. Díky příležitosti přispívat na LaCultuře vás budu chtít seznámit s u nás neoprávněně opomíjenými kulturními střípky daleké Asie.