Vypravěčem příběhu je učitel na základní škole označen pouze písmenem K., jeho nevyplněná láska plane k náladové a do pracovního procesu nepřízpusobivé Fialce. K. zobrazuje řád a přesné vyjadřování, Fialka značí chaos a volné plynutí představ. Oba dva se v dialozích doplňují a nestojí proti sobě, je zde určité souznění, které je drží při sobě. K. touží po opětované lásce, Fialka ovšem směřuje veškerou svou vůli pro spisovatelskou dráhu, její jediný cíl. K. je postupem času rád aspoň za věrné přátelství, díky společné zálibě v knihách a hudbě.
Děj plyne uniformě dál až do setkání Fialky s obchodnicí a ředitelkou rodinné firmy Mjú. Fialce se rozbuší srdce a pozná touhu, která je silnější nežli utržkovité psaní fiktivních příběhů po nocích. Zamiluje se poprvé a opravdově a to poslední, co řeší je lesbická láska a vyrovnání s okolím. K tomu všemu Mjú zaměstná Fialku ve své firmě na distribuci vína. Fialka ztrácí ale část sebe, to, co nenáviděla, denní řád a pravidelnost, nyní sama začíná dodržovat.
To nejpodstatnější se odehrává při pracovní cestě do Evropy, kterou podnikne Mjú s Fialkou. Fialka je ráda za strávený čas s Mjú a čeká, kdy ji bude moci vyznat svou vroucí lásku. Procestují téměř celou Itálii, Burgundsko a nakonec shodou okolností skončí na malém řeckém ostrůvku nedaleko Rhodosu. Až zpětně se dozvídáme proč Mjú nedokáže cítit lásku. Ztratila kousek sama sebe. Fialka se ovšem ztratí celá hmotně. Proto je na místo zavolán K., setká se s Mjú, pozná její zvláštní kouzlo, kterým si získala Fialku, ale ani on ji nedokáže najít.
Co přesně tři postavy tedy pojí? Je to ztráta své vlastní identity, prolínání snů s realitou, žití ve lži a předstírání, které vede až ke ztrátě vlastních pocitů. Murakami tímto způsobem zmíněné rozpolcení nazývá tady a tam, žít ve snech a napůl anebo naplno v realitě všedních dnů. Tenkou hranici mezi našimi sny a cíly je těžké si udržet a upadnout do černé díry našich pochyb je potom jen souhra náhod.
Murakami vše líčí zpoza stínovou clonou. Nenechává čtenáře dostat se blíž k postavám. Clona se roztrhne pouze při erotických fantaziích a jiných citových výlevech aktérů. Je to těžší melancholická kniha vhodná za sychravých dnů, ve které si každý musí zapnout již od začátku fantazii a přemýšlet. Kdo čeká svižně a barvitě vystavěný příběh, bude zklamán.
Název: Sputnik, má láska Autor: Haruki Murakami Nakladatelství: Oden Edice: Světová knihovna (sv. 84) Rok vydání: 2009
Více z LaCultury...
12. října, 2024 Joker: Svět Když slyšíme jméno Joker, vybaví se nám jeden z nejikoničtějších a nejděsivějších padouchů v historii komiksu a popkultury. Tento mistr chaosu, šílenství a nevyzpytatelnosti si získal […]
6. prosince, 2023 Ann Hui představí svou tvorbu na festivalu Filmasia Srdcem 19. ročníku festivalu asijských filmů Filmasia bude uznávaná hongkongská režisérka Ann Hui. Zásadní filmařka nesmazatelně spojená s hongkongskou novou vlnou navštíví Prahu poprvé, […]
15. října, 2021 Spirála Manga, horor, Japonsko. V Česku se na milovníky komiksů stále kouká skrz prsty. Jako cože? Ty si čteš (rozuměj: prohlížíš) komiks? V Japonsku je čtení mangy stejně obvyklou činností jako […]
13. května, 2018 Komu se bude líbit Čarodějova nevěsta? Byl jsem zrovna v Japonsku, když Čarodějova nevěsta začala vycházet ve svazcích. A od začátku se mi nelíbila — kresbou, zaměřením, všeobecným nadšením, co já vím… Snažil jsem se ji […]
27. prosince, 2015 Dech beroucí papírová skládačka – magie origami Spolu s vánočními svátky se leckde objevily výzdoby – tam, kde před mrkajícími barevnými žárovičkami dávají přednost tradici, najdete v oknech nejrůznorodější sněhové vločky z papíru. […]
22. března, 2014 Vesmírný Usagi Usagi Yojimbo, hrdinný rek z budoucnosti, kdy pradávný samurajský kodex je stále platný. Samuraj je bojovník ctnostný, odvážný a připraven za svůj klan padnout. Inu, drahý čtenáři, není to […]
28. června, 2012 Duchové a jahody? Nebezpečný letní mix… Pokud má člověk nějaký dar, měl by se ho snažit rozvíjet. Jenže co když je tím darem schopnost vidět duše mrtvých lidí? Žít s něčím takovým není zrovna lehké, ale Ičigo Kurosaki si nikdy […]
15. června, 2012 Po stopách zvířecích mýtů Jak naznačuje sama obálka knihy, mytické zvíře, to nemusí být jen fénix, drak nebo yetti. Kam vřadit podsaditého Ganéšu se sloní hlavou nebo sillskou královnu s kachním zobákem? Co […]
26. února, 2012 Muzeum otevře největší výstavu origami v České republice Jarní sezónu berounského muzea ovládne papírové umění origami. Tuto výstavu připravila Česká origami společnost, která si kladla za cíl předvést moderní origami v celé své šíři a přispět k […]
Murakamiho styl zbožňuji a nedávno jsem Sputnika dostal k narozeninám. Tak snad nebudu tak rezervován, jako autorka a Haruki mě opět nezklame.
Tyjo mám pocit, že smyslem recenze není dopodrobna vypsat dět, což? Přijde mi, že je zde prozrazeno potenciálnímu čtenáři až příliš mnoho. Nad čím pak bude za těch sychravých dnů přemýšlet, když už jste mu zde vyložila víc než by bylo nutné?! No budiž…
Každopádně si nemyslím, že by se kniha vlekla, takový už Murakami je – rozvláčný a tím vlastně velmi napínavý! Knihu jsem zhltla během jednoho dne ve vlaku, takže myslím, že se u ní čtenář rozhodně nudit nebude a nezklame se. Jasně, Norské dřevo to není, ale pořád to je výborný Murakami, takže se lidi rozhodně nebojte a čtěte i Sputnika .)!
Murakamiho styl zbožňuji a nedávno jsem Sputnika dostal k narozeninám. Tak snad nebudu tak rezervován, jako autorka a Haruki mě opět nezklame.
Tyjo mám pocit, že smyslem recenze není dopodrobna vypsat dět, což? Přijde mi, že je zde prozrazeno potenciálnímu čtenáři až příliš mnoho. Nad čím pak bude za těch sychravých dnů přemýšlet, když už jste mu zde vyložila víc než by bylo nutné?! No budiž…
Každopádně si nemyslím, že by se kniha vlekla, takový už Murakami je – rozvláčný a tím vlastně velmi napínavý! Knihu jsem zhltla během jednoho dne ve vlaku, takže myslím, že se u ní čtenář rozhodně nudit nebude a nezklame se. Jasně, Norské dřevo to není, ale pořád to je výborný Murakami, takže se lidi rozhodně nebojte a čtěte i Sputnika .)!