Shodou okolností jsem v minulém roce sama kurz filosofie vyzkoušela a upřímně, lidé se na mě v té době dívali takříkajíc skrz prsty. Asi jako na člověka, o kterého je třeba si začít dělat starosti. Proč? Obecně jsou totiž filosofové (respektive jejich studenti) považováni bez výjimky za samé podivíny, šťouralky a otravy, mimoně a podobné prapodivné existence zabývající se otázkami, u kterých si zdravý člověk klepe na čelo. No řekněte, přemýšleli jste někdy o tom, kdo vlastně jste? Jaké síly řídí běh dějin? Proč prší? Co má člověk dělat, aby žil dobrý život? Nebo třeba o tom, proč je lego nejgeniálnější hračka na světě? Ne?! Pak jste na tom stejně jako Sofie.
Sofie Amundsenová je celkem normální holka, která žije sama se svou maminkou (a tlupou domácích mazlíčků), zatímco otec vydělává peníze v zahraničí. Jednoho dne se v poštovní schránce začnou objevovat tajemné obálky s podivnými otázkami a lekcemi filosofie – a všechny jen a jen pro Sofii.
A aby těch záhad nebylo málo, do schránky dorazí i pohlednice pro jakousi Hildu, která by měla u Sofie bydlet. To naší hlavní hrdince pěkně pomotá hlavu a brzy v ní probudí zvědavost i vztek, protože autor Hildiných dopisů je čím dál drzejší – a to nejen podivně vševědoucím textem pohlednic. Vše se pořádně zamotá přibližně v polovině knihy, kdy je čtenář vytržen z lehkého filosofického stereotypu a musí začít také trochu přemýšlet, aby se lépe orientoval na všech dějištích knihy. Teď už ale zpět k našemu kurzu.
Obálky dívku zavedou do antických Atén, představí kouzelného dědečka Sokrata a jeho žáka Platóna, který se stane jejím oblíbencem, a samozřejmě také všechny ostatní filosofy, o kterých v dopisech píše neznámý učitel. Netrvá dlouho a Sofie objeví to, na co jsem během přednášek přišla i já – totiž co je na filosofii úplně nejlepší.
„Sofii napadlo, že filosofie je ohromně zábavná, protože člověk může sledovat všechno vlastním rozumem, aniž by musel nutně navazovat na to, co se naučil ve škole. Došla k názoru, že filosofie se asi nedá naučit, ale možná by se při ní člověk mohl naučit filosoficky myslet.“
Filosofie se skládá ze slov filien (milovat) a sofia (moudrost), ve volném překladu tedy slovo filosofie znamená „láska k myšlení“ (někteří filosofové ale dávají přednost překladu „hledání moudrosti“). Čistě mezi námi to je také důvod, proč zarytí filosofové skřípají zuby, když ve slovníku českého pravopisu spatří možnost psát jméno jejich vědního oboru jako filosofii či filozofii. Vždyť to úplně ztrácí smysl! Ale teď zpět k naší Sofii.
Zprávy od neznámého dopisovatele dívka střeží jako největší tajemství a na svém výletu do historie objeví – stejně jako čtenáři knihy – mnoho nových míst a osobností, ale hlavně mnoho zajímavých myšlenek a otázek.
Sofie ve filmu?
Zfilmovat se dá v dnešní době prakticky cokoliv a Sofiin svět není výjimkou, hodilo by se dodat – bohužel. Hraná verze z roku 1999 (režie Erik Gustavson) se zaměřila především na příběh, který je sice pro knihu důležitý, ale jak snímek dokazuje, sám o sobě se s celkovým původním obsahem nemůže srovnávat. Děj začíná v podstatě velmi podobně, doručením prvních tajemných dopisů do Sofiiny poštovní schránky, ale velmi záhy se začnou objevovat drobné ústupky a změny. Ty by v zásadě nevadily, některé jsou dokonce poměrně sympatické – více interaktivní a dramatičtější (videokazeta se Sokratovým soudem), jenže jiné už narušují kouzlo předlohy, a to je opravdu škoda. Vtěsnat Gaarderovy dějiny filosofie do hodiny a půl trvajícího filmu je samozřejmě nemožné. Přece jen by si ale Sofiin svět, když už ho mermomocí chce někdo přetvořit do filmu, zasloužil o něco stravitelnější a lepší zpracování. Neváhejte a volte knihu!
Daniel Šácha
Jaká překvapení na Sofii díky dopisům čekají a jestli dokáží změnit její, popřípadě váš vlastní svět, to už budete muset zjistit sami. V jedné věci jsem si ale jistá, u této „učebnice“ se nudit nebudete. Je poutavá, příjemně se čte a v rámci zajímavého a – v dobrém slova smyslu – mírně zamotaného příběhu, podává jinak pro mnohé obtížně stravitelné poznatky velmi lehce a důvtipně, aby do dějin filosofie mohl proniknout každý, kdo o to projeví zájem.
Vydavatelství Albatros uvádí, že se knížka hodí pro všechny čtenáře od 15 let, osobně bych se jí nebála nabídnout i dětem o pár let mladším. Nejzajímavější je každopádně právě pro ty, kteří se s filosofií ještě nesetkali, ale určitě má co nabídnout i zkušeným myslitelům nebo začínajícím studentům.
Název: Sofiin svět
Autor: Jostein Gaarder
Počet stran: 448
Cena: 269 Kč
Vydal: Albatros, 2012