Přesto se v tento čas můžeme radovat z bílé krajiny. Je pravda, že Vánoce byly o tři týdny dříve bez sněhu a bez zimy. A můžeme se sami sebe ptát, proč zrovna teď? Možná se letošní zima řídila juliánským kalendářem? Nebo nás jen chtěla více napínat? Tak i tak se sněhem přichází velký moment pravdy. Moment, který rozdělí lidi na dva rozhádané tábory. Na skupinu těch, kteří sníh milují a na skupinu těch, kteří by ho nejraději zažalovali. Zvláštní, že se toto rozdělení vyhýbá dětem. Jediné ty mají jednotný názor na zimu a na sněhové radovánky. Jednoznačně sníh milují! Zkuste se zeptat jakéhokoliv dítěte, jestli si dovede představit zimu bez sněhu. A pokud bude odpověď kladná, prosím, přesvědčte se, jestli dítko nepochází z teplých krajů.
I my jsme byli jednou dětmi, které sníh zbožňovaly. Proč se teď v pohledu na sníh rozcházíme? Zkusme se vrátit do svých mladých dětských let, kdy napjatě vyhlížíme první sněhové vločky. Kdy s největší radostí vybíháme se sáňkami na kopec nebo na obyčejnou nevinnou koulovanou.
Pokud stále vnímáme sníh jako nějaký trest z vyšších míst, zkusme si představit zimu bez sněhu. Ne, lépe. Sníh naprosto vymažeme a nahradíme třeba pískem. Ano. Přichází zima. Jako malé děti jsme venku a vidíme padat první pískové zrnko. S radostí otevíráme ústa a čekáme, až zrnko dopadne na náš jazyk a rozplyne se. Avšak místo zimní nostalgie přichází zděšení, zrnko ne a ne roztát. Hledáme vodu, ale v okolí voda žádná jen samý písek. Snad jako jediní uvítají pískovou zimu samí cestáři, jež samým nadšením pro písek budou pískat.
Písek není tou dobrou volbou. Zkusme tedy kamení. Dokážete si představit, že nám přes tu krásnou zimní noc na naše auto nakamení 30 centimetrová kamenná nadílka? Nechci upřímně pomyslet ani na chudáky Eskymáky. Ti by místo iglú stavěli hrady! Nedej bože, aby místo sněhu padal z nebe oheň, mít každou zimu soudný den není zrovna to, co by si člověk přál.
Jak můžeme vidět, sníh má své opodstatnění a kouzlo. Můžeme být rádi, že zima není doprovázena pískem, kamením nebo ohněm. Sníh nemůžeme jen tak smazat, zatratit nebo si přát, aby nebyl. Je součást přírody a tedy nás samých. Náš postoj ke sněhu si dovolím přiřadit k citátu římského básníka Catulla, který určitě měl podobný názor i na sníh, a to: „Nenávidím a miluji“.
Více z LaCultury...
13. března, 2024 Ledové království – 100 pohádek Ledové království má nejmladší dcerka miluje. Miluje film, seriály, knížky, miluje Annu a Elsu. Není den, kdyby nám doma nehrála ústřední píseň "Najednou", kterou nazpívala Monika […]
26. září, 2015 Fantasy, proč zrovna Ty? Proč se schovávat do neskutečna a věřit ve výmysly, když právě nyní nám svět poháněný 3D tiskárnou nabízí vše, na co jen můžeme pomyslet?
Nespočetněkrát se mě mé okolí ptalo, proč co […]
13. září, 2015 Fenomén Paulo Coelho Nejčtenější současný autor, nejpřekládanější autor všech dob. Proč tento brazilský spisovatel nechybí v žádné knihovně?
Přečetla jsem od Paula Coelho několik knih, až paradoxně má […]
28. září, 2014 Svatý Václave, pojďme spolu padat volným pádem! Nemyslíte, že je na čase trochu přizpůsobit přísloví „nedej zahynouti nám, ni budoucím“ v dnešní době? Když už se nám mění časy a s tím i společnost... Pojďme se trochu proletět volným […]
3. září, 2014 21. srpen 1968 21.8.1968 bylo drsné procitnutí z krátkého snu o relativní svobodě projevu, cestování, neexistenci cenzury a naději na normální kulturní svobodný život. Ještě horší pak byla následná […]
10. února, 2014 Všudypřítomní měřiči času Někdo potřebuje pro orientaci v čase hodinky, někomu stačí časový údaj na mobilu. Ten má hodinky digitální, tamten zas ručičkové, podle toho, jaký styl mu více vyhovuje, nebo co je zrovna […]
2. února, 2014 Hry bez hranic a neverending story roku 2014 V prosinci 2013 měl nastat konec světa. Vznikla samozřejmě velká veřejná a mediální bublina a třeba tn.cz uvedla na svých stránkách dvanáct znamení, podle kterých soudný den během pár dnů […]
12. června, 2010 My, milovníci zkoušek Zkouškové je na vysokých školách v plném proudu. Někdo už úspěšně skončil, další se trápí a není ještě ani za půlkou. Jedno ale splňuje snad všechny z nás – najednou, když se člověk učí, […]
16. května, 2010 Ponožková záhada Už pěknou řádku let trápí svět jeden obrovský problém. Mnoho lidí si nad ním láme hlavu, ale řešení je zatím v nedohlednu. Tím problémem je záhada ohledně ztráty ponožek, konkrétně ztráty […]
5. května, 2010 Síla komplexů ze šedesátých let s nadhledem Dominanta dnešních měst. Panelový dům. Sídliště panelových domů. Celé město panelových domů. Neuvěřitelně fascinující. Nebýt pánů komunistů šedesátých let a jejich racionálního uvažování a […]
3. května, 2010 Inovace v nakupování Není tomu tak dávno, kdy mě na myšlenku dobrého nákupu přivedl pohled na kontejner před naším domem. Asi se budete divit, ale je tomu opravdu tak. Přehraboval se v něm pán v lehce otrhaném […]
15. ledna, 2010 Nebezpečí se skrývá i v hrnečku s čajem Ceylonský čaj, japonský čaj, čínský čaj či anglický čaj o páté. Jeho popíjení patří ke každodenním rituálům mnoha lidí. Dokáže Vás povzbudit, pomůže Vám uvolnit se, zklidnit nebo jen […]
Mám-li být upřímná, nevěřím ani, že jsem to dočetla. Měla jsem chuť rozbít si hlavu o zeď, abych si ukrátila trápení… Asi to nějakou literární hodnotu má, ale být autorkou poslala bych to spíš do Mateřidoušky. Nebo jsem možná jen nepochopila smysl platformy, jakou LaCultura je.
Myslím, že na otázku, proč někteří lidé nenávidí sníh, by i ti, kteří ho milují (já), vysypaly z rukávu hned několik odpovědí (špatně se v něm chodí a jezdí autem, když se oteplí, je z toho břečka, sůl proti uježděnému sněhu a ledu ničí boty, musí se udržovat chodníky a to odhrabávání je teda pěkný opruz… – a to jsou přesně ty aspekty, které si člověk začíná uvědomovat až s přicházejícím věkem, kdy se ho začínají týkat). Ale chápu, že při psaní takového žánru se autor má snažit podívat na věc z novéhu, neobvyklého úhlu. Zároveň se však domnívám, že pískem, kamením a ohněm cesta opravdu nevede (pokud nejsme v sedmé třídě základní školy). Na závěr ryze faktická tečka: oteplení kolem Vánoc mající za následek absenci sněhu je jedním z nejstabilnějších meteorologických jevů (ale vím to jen proto, že děda je metorolog-pozorovatel :-)).
:D co to k**** je? rozumim tomu, ze nadsazka k fejetonu patri, ale tohle je skutecne uroven sedmaka pisiciho do materidousky, jak jiz dokonale vystihla ctenarka prede mnou.
Ještě v půlce jsem byla přesvědčená, že to bude recenza na Snížka, Bílého kožíška :D tak ne, no :D
Nesouhlasím s komentáři, je to milé, vtipné a odpočinkové.
Souhlasím s autorkou článku: „Nenávidím a miluji.“ Nenávidím, když mi sněhová vánice mrská můj pečlivě namalovaný obličej, když mi sůl leptá drahé boty a když mi je zima i přesto, že mám na sobě 4 vrstvy oblečení.
Avšak miluji, když můžu dělat andělíčky, stavět sněhuláky, a pokud je sněhu po kolena, hrát si na sněhovou vánici kdesi v polárních končinách, kdy mě chce ke všemu sežrat medvěd…ano, smějte se. Ale zkuste si to taky… O tom to je. Taky jsem byla zklamaná a zkroušená, že na Vánoce, ten krásný čas, sníh nebyl. A teď je…
Slečna (či paní) Katka a Kuba (první a druhý komentář) jsou asi „příliš dospělí“, aby viděli i něco jiného…Třeba povzdech nad tím, že na Vánoce nebyl sníh.
Taky mě mrzelo, že na Vánoce nebyl sníh… bude mě to mrzet asi každé Vánoce bez sněhu bez ohledu na to, že vím, že Vánoce na blátě jsou hodně pravděpodobné, protože, jak už jsem psala, patřím k těm, co ho mají rádi. Ráda se vracím do dětských let ve spoustě aspektů. Myslím si ale, že vracet se do dětských let lze i jinak než na úrovni dítěte psát/číst fejetony… Kdyby to napsala moje dvanáctiletá sestřenice, tak jí zatleskám a hrdě si to vyvěsím doma na lednici… Ale autorce asi není 12, že..o to mi tak trochu šlo v prvním komentu. Nejde mi o téma, ale o zpracování, tak se omlouvám, pokud to prvně nebylo dost jasné.
Já si myslím, že i zpracování je fajn. Nepotřebuji pořád číst těžké filozofické věci. Je to lehká a svěží „oddechovka“, která by se měla sem tam objevit. Koho by pořád bavilo číst fejetony, při kterých se musí koukat do slovníku? :-)
nenávidím a miluji. miluji číst nezávislé weby, které píší o zajímavých věcech, a tak mě obohacují. nenávidím potkávat tam přechytřelé lidi, kteří si myslí, že mají ke všemu co říct. ale k věci. vzhledem k tomu, že jak autorka, tak slečna markéta na tomto webu publikují, nemůže být názor markéty nikdy objektivní. a proto by se neměla diskuzí ani účastnit. a už vůbec ne hodnotit přispívatele komentářů na základě vlastního mylného úsudku. protože kdybychom to dělali všichni, tak by to tady vypadalo jako v diskuzní sekci seznamu nebo blesku, že ano.
Kuba: Nesouhlasím s tím, že by autoři webu nemohli komentovat články kolegů. Samozřejmě, kdyby jsme si komentali pouze my navzájem články, vypadalo by to přinejmenším divně. V rámci reakce na komentáře našich čtenářů ale nevidím problém, funguje to tak ve spoustě seriózních médií (musicserver), nejen v Blesku. Je jasné, že reakce nás autorů bude kladná, vždyť jsme to vydali. V každém případě, jsme rádi za veškeré reakce a komentářeod vás čtenářů.
Kuba: Chápu narážku. Samozřejmě nejsem přechytračelá a nemyslím si, že mám ke všemu co říci. Nejsem pravidelný komentátor a nejsem vždy na straně autorů, dovedu se vyjádřit také proti. Zkuste si proto přečíst můj komentář ke článku „Silvestr?“, kde s autorkou nesouhlasím.
Jinak by se dalo diskutovat, jestli může někdo vytvořit něco objektivního, když ke svému názoru daný člověk potřebuje určitý pohled, přístup k věci a dále tady jsou další aspekty, které ovlivňují člověka a jeho názor (např. prostředí, ve kterém žije). Tzn. (tedy z čistě jen mého pohledu) ani Vy, Kubo, nemůžete mít objektivní názor.
Mám-li být upřímná, nevěřím ani, že jsem to dočetla. Měla jsem chuť rozbít si hlavu o zeď, abych si ukrátila trápení… Asi to nějakou literární hodnotu má, ale být autorkou poslala bych to spíš do Mateřidoušky. Nebo jsem možná jen nepochopila smysl platformy, jakou LaCultura je.
Myslím, že na otázku, proč někteří lidé nenávidí sníh, by i ti, kteří ho milují (já), vysypaly z rukávu hned několik odpovědí (špatně se v něm chodí a jezdí autem, když se oteplí, je z toho břečka, sůl proti uježděnému sněhu a ledu ničí boty, musí se udržovat chodníky a to odhrabávání je teda pěkný opruz… – a to jsou přesně ty aspekty, které si člověk začíná uvědomovat až s přicházejícím věkem, kdy se ho začínají týkat). Ale chápu, že při psaní takového žánru se autor má snažit podívat na věc z novéhu, neobvyklého úhlu. Zároveň se však domnívám, že pískem, kamením a ohněm cesta opravdu nevede (pokud nejsme v sedmé třídě základní školy). Na závěr ryze faktická tečka: oteplení kolem Vánoc mající za následek absenci sněhu je jedním z nejstabilnějších meteorologických jevů (ale vím to jen proto, že děda je metorolog-pozorovatel :-)).
:D co to k**** je? rozumim tomu, ze nadsazka k fejetonu patri, ale tohle je skutecne uroven sedmaka pisiciho do materidousky, jak jiz dokonale vystihla ctenarka prede mnou.
Ještě v půlce jsem byla přesvědčená, že to bude recenza na Snížka, Bílého kožíška :D tak ne, no :D
Nesouhlasím s komentáři, je to milé, vtipné a odpočinkové.
Souhlasím s autorkou článku: „Nenávidím a miluji.“ Nenávidím, když mi sněhová vánice mrská můj pečlivě namalovaný obličej, když mi sůl leptá drahé boty a když mi je zima i přesto, že mám na sobě 4 vrstvy oblečení.
Avšak miluji, když můžu dělat andělíčky, stavět sněhuláky, a pokud je sněhu po kolena, hrát si na sněhovou vánici kdesi v polárních končinách, kdy mě chce ke všemu sežrat medvěd…ano, smějte se. Ale zkuste si to taky… O tom to je. Taky jsem byla zklamaná a zkroušená, že na Vánoce, ten krásný čas, sníh nebyl. A teď je…
Slečna (či paní) Katka a Kuba (první a druhý komentář) jsou asi „příliš dospělí“, aby viděli i něco jiného…Třeba povzdech nad tím, že na Vánoce nebyl sníh.
Taky mě mrzelo, že na Vánoce nebyl sníh… bude mě to mrzet asi každé Vánoce bez sněhu bez ohledu na to, že vím, že Vánoce na blátě jsou hodně pravděpodobné, protože, jak už jsem psala, patřím k těm, co ho mají rádi. Ráda se vracím do dětských let ve spoustě aspektů. Myslím si ale, že vracet se do dětských let lze i jinak než na úrovni dítěte psát/číst fejetony… Kdyby to napsala moje dvanáctiletá sestřenice, tak jí zatleskám a hrdě si to vyvěsím doma na lednici… Ale autorce asi není 12, že..o to mi tak trochu šlo v prvním komentu. Nejde mi o téma, ale o zpracování, tak se omlouvám, pokud to prvně nebylo dost jasné.
Já si myslím, že i zpracování je fajn. Nepotřebuji pořád číst těžké filozofické věci. Je to lehká a svěží „oddechovka“, která by se měla sem tam objevit. Koho by pořád bavilo číst fejetony, při kterých se musí koukat do slovníku? :-)
nenávidím a miluji. miluji číst nezávislé weby, které píší o zajímavých věcech, a tak mě obohacují. nenávidím potkávat tam přechytřelé lidi, kteří si myslí, že mají ke všemu co říct. ale k věci. vzhledem k tomu, že jak autorka, tak slečna markéta na tomto webu publikují, nemůže být názor markéty nikdy objektivní. a proto by se neměla diskuzí ani účastnit. a už vůbec ne hodnotit přispívatele komentářů na základě vlastního mylného úsudku. protože kdybychom to dělali všichni, tak by to tady vypadalo jako v diskuzní sekci seznamu nebo blesku, že ano.
Kuba: Nesouhlasím s tím, že by autoři webu nemohli komentovat články kolegů. Samozřejmě, kdyby jsme si komentali pouze my navzájem články, vypadalo by to přinejmenším divně. V rámci reakce na komentáře našich čtenářů ale nevidím problém, funguje to tak ve spoustě seriózních médií (musicserver), nejen v Blesku. Je jasné, že reakce nás autorů bude kladná, vždyť jsme to vydali. V každém případě, jsme rádi za veškeré reakce a komentářeod vás čtenářů.
Kuba: Chápu narážku. Samozřejmě nejsem přechytračelá a nemyslím si, že mám ke všemu co říci. Nejsem pravidelný komentátor a nejsem vždy na straně autorů, dovedu se vyjádřit také proti. Zkuste si proto přečíst můj komentář ke článku „Silvestr?“, kde s autorkou nesouhlasím.
Jinak by se dalo diskutovat, jestli může někdo vytvořit něco objektivního, když ke svému názoru daný člověk potřebuje určitý pohled, přístup k věci a dále tady jsou další aspekty, které ovlivňují člověka a jeho názor (např. prostředí, ve kterém žije). Tzn. (tedy z čistě jen mého pohledu) ani Vy, Kubo, nemůžete mít objektivní názor.