Šerpové: příběhy skutečných vládců Everestu

Šerpové pro mne vždy představovali nedoceněné osoby, které udělají za turisty lačnících po vystoupání na nejvyšší vrcholy světa většinu práce. Doslova odnosí neuvěřitelné břímě vážící desítky kilogramů a stejně zůstávají jen neviditelnými stíny, jež nikdo neholedbá. Přitom jsou to právě oni, kdo byli na vrcholu i několikrát. Tam, kde turista nepopadá dech, tam Šerpa skáče i s těžkým závažím jako kamzík.

Tato publikace je poctou všem přehlíženým mistrům horalům, silákům s nezdolnou vůlí a sebeobětováním, všem tichým a skromným nosičům, ale v dnešní době často i odborníkům na meteorologii, techniku i zdravotnictví. Jsou očima všem, co touží vystoupat až na vrchol, cítí nebezpečí tam, kde ho obyčejný smrtelník nevidí, ani kdyby mu varovně blikalo přímo před očima. Víme, že počasí se dokáže změnit z minuty na minutu a na horách je to obzvláště výmluvné. Životy turistů tak opravdu leží v rukou těchto neviditelných bytostí.

Co dělá Šerpu Šerpou? Jsou v tom, co dělají tak dobří díky genetické výbavě, nebo je v tom mnohem víc?

Publikace pojímá tragické, dramatické, ale i ty úspěšné příběhy zaznamenané od první generace šerpských horolezců z třicátých let minulého století, a to v různých zeměpisných oblastech.

Jedná se o neskutečně napínavé a výživné čtení, díky kterému si těchto „sněžných tygrů“ vážím ještě více než dosud. Toto jsou opravdoví superhrdinové.

Jak takový výstup na nejvyšší horu světa vypadá? Co vše je potřeba předem zajistit? Proč se zakládají základní a později i odpočinkové tábory? Jistě, některé informace známe z filmových adaptací, ale v této knize je skvěle a dopodrobna vysvětleno, co vede Šerpy k tomu, aby nasazovali vlastní životy, co je nutí opouštět na dlouhou dobu své rodiny a plnit sny úplně cizím lidem. Autoři se nesoustředí jen na namáhavou a náročnou práci těchto horských průvodců, ale i na jejich pocity, vjemy, zkušenosti a zážitky.

Je šílené, jak se celý proces výstupů v průběhu let změnil. Od prvních Šerpů, kteří působili vlastně jako průzkumníci, jakýsi předvoj, aby určili, kde to nahoru půjde nejlépe, zakládali základní tábory a zásobili je. Dříve si výstup mohl dopřát pouze výjimečně bohatý a zdatný horolezec, dnes se jedná o celosvětový byznys za miliony dolarů. Tábory jsou přeplněné horaly všeho druhu pocházejících ze všech společenských vrstev.

Kniha je doplněna fotografiemi konkrétních osob, o jejichž osudech nepálští autoři –hudebník, zpěvák a textař Ankit Babu Adhikari a novinář Pradeep Bashyal – píšou.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Alpress.

Denisa Šimíčková