Sequel to the Prequel tonight!

Obrázky jsou z oficiálního facebooku interpreta

Ano, nikomu se tomu příliš nechtělo věřit, ale Babyshambles, nazvaní po stejnojmenném singlu vyslaném do světa roku 2004, se po několika letech dali zase do kupy (i když oficiálně se vlastně vůbec nerozpadli, jen k sobě trochu déle hledali cestu), zavřeli se na nějakou dobu do studia a nakonec  2. září hrdě vyšli s novým albem.

Tuto britskou partičku nemá na svědomí nikdo jiný než známý nezmar a věčný průšvihář Peter Doherty, který tento původně boční projekt založil po rozpadu známých The Libertines v roce 2003.

Kritici se vždy snaží zaškatulkovat novou desku, dát jí nálepku a směr, o kterém mohou psát strany chytrého čtení. To samozřejmě neminulo ani Sequel to the Prequel,  nazvané „jiným a žánrově pestrobarevným na rozdíl od ostatních kousků“, což je naprostá kravina. To, že je každá skladba jako z jiného těsta, je samozřejmě pravda, nicméně stejně na tom bylo i Shotter’s Nation (2007) a koneckonců i první album Down in Albion (2005). Jedná se zkrátka o klasický počin Babyshmables, který nijak nevybočuje z hudebních choutek těchto klučinů. Což je jenom dobře.

Za tuto novou čilou desku můžeme asi nejvíce poděkovat baskytaristovi Drew McConnellovi, který měl v roce 2011 poměrně škaredou nehodu, ze které se dlouho zotavoval. Taková zkušenost člověka změní a McConnella donutila přehodnotit situaci ohledně starých dobrých Babyshambles nacházejících se takřka na pokraji smrti. Lze tak říci, že znovuoživení Babyshambles a taktéž největší práce na novém CD je z největší části právě jeho zásluha. Je to po dlouhé době, kdy kapela pracovala společně,  a výsledek stojí za to. Navíc je album takovým milostným flirtem mezi nahráváním v Paříži a konečným mixem v Londýně, který se nejvíce ukazuje při dráždění různých žánrů jako punk, country, blues, kabaret. Takže vzhůru na to!

Úvodní punkově laděný song Fireman připomíná staré dobré časy odrhovaček slavných Ramones, a to ať už hudebně, textově, tak hlavně co se týče jeho délky.  Tato punkovka přechází do melodické indie rockové Nothing Comes to Nothing, prvního vyslaného singlu alba, kde Pete opět ukazuje svou lyrickou bravuru.

Vynikající retro atmosféra skladby New Pair příjemně přechází v další hitovku Farmer’s Daughter. Poměrně chytlavý refrén dodává Dohertyho hlasu jiskru, kterou navíc podtrhuje sborový zpěv. Nejinak je na tom i další, tentokrát do country laděná píseň s katarzním textem Fall from Grace.  Stále zraněného expřítele v sobě nezapře ani Maybelline, která nás navrátí do tradičních melodií starých Babyshambles.

Babyshambles dobře věděli, po jaké skladbě nazvat své album, protože Sequel to the Prequel tak nějak vystihuje atmosféru celé desky, její brouzdání mezi styly, rockovými léty minulého století oděnými do moderního hávu, přičemž je vidět, že srdce stále přitakává spíše atmosféře starších melodií. Nerozhodnost žánrů pokračuje i v Dr. No připomínající reagge Joe Strummera okořeněné zvukem harmoniky a vydařeným použitím basy. Kvalita neklesá ani u dalších kousků – Příjemné Picture Me In a Hospital podepřené smyčcovým doprovodem, rozpustilé Penguins  nebo balada Minefield uzavírající celé album.

Co k tomu dodat? Na Sequel to the Prequel najdete opravdu málo míst, která se nevydařila nebo vás nudí. Naopak, deska je plná života a energie, kterou jistě ocení nejen fanoušci této kapely, ale i širší publikum. Právě rozmanitost alba, ukazující se v každé písni i na obalu, dokáže zaujmout velké množství lidí, kde si každý najde to „svoje“. To byla vždy velká výhoda Babyshambles. Dá se říct, že se jedná o opravdu impozantní návrat. Ještě uvidíme, jak jim to pojede naživo.  O tom se můžeme přesvědčit 9. prosince v Lucerna music baru.

Skladby:

1. Fireman
2. Nothing Comes To Nothing
3. New Pair
4. Farmer’s Daughter
5. Fall From Grace
6. Maybelline
7. Sequel To The Prequel
8. Dr. No
9. Penguins
10. Picture Me In A Hospital
11. Seven Shades Of Nothing
12. Minefield

Eva Peterková

Maminka mi vždycky říkávala, že Jsem velký lajdák!