Když jsem v nabídce nakladatelského domu Grada Publishing zahlédla zlatavou knížku Síla přírodní fermentace, pomyslela jsem v první řadě na mou mámu a její slabost pro kysané zelí a kvašáky. Pak na mého muže a jeho domácí vína a medovinu, po které jsem se jen oblízla. Ale Sandor Katz nepředstavuje čtenářům jen svazeček receptů na kvašené pokrmy a nápoje, které díky je kniha stejná jako fermentace sama – nabízí víc než si na první pohled dokážete představit.
Proces jednoduchý a napínavý s užitečným výsledkem
Samotná příprava není vůbec složitá. Potřebujete pár snadno dostupných ingrediencí a nástrojů a chvíli času. A pak kupu trpělivosti a zvědavosti až bude nahlížet pod pokličku. Fermentované potraviny mají až 2x lepší stravitelnost a jsou bohatější na prospěšné látky jako je vitamín B, kyselina listová, riboflavin, niancin, thiamin, biotin, omega 3 nenasycené mastné kyseliny a antioxidanty.
Sám autor prohlašuje, že fermentaci zvládne kdokoli, jen je třeba si uvědomit, že naši předkové s úspěchem potraviny kvasili ještě před příchodem teploměrů a sepsáním složitých výrobních postupů a spolehnout se prostě na svou chuť a čich a řídit se vlastním úsudkem co je a co není dobré. Ostatně o tom, že průmyslově neupravované jídlo má pro správnou životosprávu největší hodnotu se mluví už dlouho v mnoha variacích. Přesto při nákupu v supermarketu často zapomínáme, že kupovaný jogurt je pasterizován a veškeré „hodné“ bakterie v něm byly usmrceny (nehovoří-li nálepka obsahu živých kultur a rychlé spotřeby jinak).
V knize naleznete mj. 104 receptů na nakládanou zeleninu, fermentované luštěniny, kysané mléčné produkty a jejich veganské alternativy, chléb a placky, fermentované obilné kaše a nápoje, vína, pivo, medovinu, cider nebo rozličné octy.
Sandor Katz -fermentovaná zelenina, zdroj: www.youtube.com
Každodenní zázrak
Sandor Katz je člověkem, který by mohl být mnohé odsuzován pro společenské „škatulkování“. Má východoevropské židovské kořeny a právě jim přisuzuje svou lásku k chuti nakládané zeleniny. Je homosexuál stižený několikaletým soužitím s virem HIV a jeho imunitní systém závisí mj. na správné životosprávě. Žije v soběstačné komunitě a je zastáncem DIY. Je ale také úspěšným autorem řady knih, propagátorem zdravé životosprávy a realizátorem řady workshopů na toto téma. Více informací najdete např. na jeho webu.
Co bylo dřív: pivo nebo chleba?
Kniha jako taková mne velmi příjemně překvapila a zahryzla jsem se do ní tak, že jsem ji prvně odložila až kolem strany 50, a to jsem si jen odběhla zalít čaj (což je mimochodem také fermentovaná potravina). S malým uzarděním přiznávám, že mě překvapil akademický přístup provázaný s kreativním psaním – Katz vypráví příběh soužití člověka a mikrobů jako dobrodružství, ke kterému má ryzí vztah a zároveň se dokáže téměř mimochodem opírat o publikované zdroje informací. Kniha tak čtenáře obohatí nejen o položku v jídelníčku ale i o střípky jednotlivých atropologických kultur skryté v gastronomii a příbězích jednotlivých potravin.
Další informace a ukázku obsahu naleznete zde.
Kniha Síla přírodní fermentace v překladu Zuzany Ouhrabkové (ze Zkvašeno.cz), která se mi dostala do rukou je vázaným reprintem vydaným nakladatelským domem Grada pod značkou Alferia. Publikace je uvnitř dosti jednotvárná – kromě sépiového odstínu recyklovaného papíru narazíte už jen na řadu černých ilustrací a črt. Text sice používá čtenářsky přívětivý patkový font a širší řádkování (líbivý je také odlišný font nadpisů všech úrovní), ale odstavce jsou dlouhé a z bloku textu se vysouvají pouze jednotabulátorovým odsazením, jak to známe např. u beletrie. Přesto jsem s knihou neměla zásadnější problém a po fotografiích či populárních barvičkách jsem si až tak nestýskala a nechala pracovat vlastní mozek a představivost.
Shrnutí
Katz mne příjemně překvapil a s uznáním ho mohu doporučit každému milovníku jídla. I kdyby jste nakonec k fermentaci nepřilnuli, je to zajímavé a příjemné počtení. Navíc jsem už dlouho při recenzování nenarazila na knihu, v níž bych si udělala tolik poznámek k citaci. Někde zaujal celý odstavec, jinde jen trefně zasazená věta. Budu se držet zpátky a nahodím jen tři:
- „Pokud chcete v naší bezpečností posedlé a instantnost oceňující době koupit živé kysané výrobky, musíte dobře hledat a nebo si je vyrobit sami.“ (s. 25)
- „Lidé mají právo na to, být schopni živit se sami.“(s. 47)
- „Homo Sapiens bývá náchylný k pocitu přehnané víry ve svou nadřazenost a nadvládu nad okolím. Možná by stálo za to zamyslet se nad slovy připisovaným přímo Louisi Pasterovi: ´Jsou to mikroby, jež tady budou mít poslední slovo´“. (s. 38)