Roztoky umožňují proniknout do loutkového světa

Sbírka čítá přes 2000 exponátů muzeální hodnoty a nejstarší z loutek pocházejí z první poloviny 19. století. Ve sbírce jsou zastoupeny loutky od řezbářů, jakými byli například Mikuláš Sichrovský, Josef Alessi, Johan Flasch, Antonín Sucharda a další. Sbírka loutek, divadelních kulis, dekorací i historických kostýmů pro marionety je významná nejen kvalitou a jedinečností jednotlivých řezbovaných marionet, ale její hodnota spočívá rovněž v rozsahu, který pokrývá období od 1. poloviny 19. století až po 70. léta století dvacátého. Sbírka Jiřího Vorla nemá ve světě obdoby.

Sbírka Jiřího Vorla byla částečně vystavena již v roce 1991 při příležitosti Všeobecné světové výstavy na Pražském výstavišti, v roce 1992 v Karolínu a v roce 2002 při účasti na výstavě v konírně Pražského hradu. Ve Středočeském muzeu bude sbírka Jiřího Vorla vystavena jako celek zcela poprvé.

Expozice loutek je rozdělena do dvou částí – první část je otevřena 12. června a potrvá do 7. listopadu, druhá část výstavy bude k vidění od 16. července do 21. listopadu. Výstavu loutek obohatí doprovodný program, který bude zahrnovat například projekty loutkových představení amatérských i profesionálních souborů. Pro návštěvníky by mohla být dokonce připravena i tvůrčí řezbářská dílna.

Sběrateli Jiřímu Vorlovi loutky učarovaly již během dětství, kdy dostal od svého dědečka malé rodinné divadlo: „Láska k loutkám mě nikdy neopustila, některé loutky od dědy jsem si schoval do dospělosti.“ Jiří Vorel začal loutky sbírat již během 50. let. V 60. letech si s manželkou namísto pořízení tehdy moderního vozu Spartak koupili 19 starých dřevěných loutek řezbářů A. Suchardy a J. Adámka. A právě tyto loutky stály u zrodu celoživotní sběratelské vášně Jiřího Vorla. Od té doby neúnavně jezdil po různých koutech Čech a Moravy, aby postupně získával nádherné loutky od známých řezbářů, ale také rekvizity, náhradní díly, kulisy, plakáty a mnoho dalších doplňků.

Loutkářské bohatství si odvážel nejčastěji ze sokoloven, hospod, far i soukromí, kde byly loutky považovány za staré harampádí, a  proto byly často ve velmi špatném stavu. Časem loutky zaplnily téměř celý byt 1+1 manželů Vorlových. Loutky nebylo kam uskladňovat, a proto se Jiří Vorel spolu se syny a jejich kamarády rozhodli založit divadlo Zvoneček. Divadlo Zvoneček rozvíjí svoji činnost dodnes a jak uvádí paní Vorlová: „Po náhlém manželově úmrtí v roce 2005 jsem se obávala, že činnost Zvonečku postupně skončí. Ale manželovi mladí následovníci hrají dál s našimi loutkami s velkým elánem. Každý rok se uskuteční nejméně jedna premiéra, dokonce letos inscenovali nesmírně zajímavé představení pro dospělé se starými dřevěnými varietními loutkami nazvané ‚Loutkový cirkus‘. Těší mě víc, než by mě těšilo dnes už jistě staré rozbité auto.“

Návštěvu výstavy loutek Jiřího Vorla ve Středočeském muzeu si nenechte každopádně ujít, čeká na vás kouzelný a magický svět loutek a loutkového divadla. Výstava vás zavede do světa imaginace tehdejších divadelníků a starých lidových loutkářů: „Jejich tvorba pak následně okouzluje nás diváky a plnou silou rozvíjí varieté obrazotvornosti, především té dětské, ze které se obrozuje cit i pochopení. Vše je dovoleno, vše se může přihodit. Ale i ten nejkrutější příběh ztrácí svou krutost, hrubost přestává být hrubostí a vznešenost vznešeností, všechno je symbolickým dějem, všechno je trochu jako sen a všechno je hra“, uvádí kurátorka výstavy Karolina Truhlářová.

Zdroj: TZ

Michal Prouza

Absolvent žurnalistiky na Fakultě sociálních studií MU a ekonomie na Ekonomicko-správní fakultě MU. V projektu LaCultura.cz by měl být na pozici šéfredaktora, zkušenosti nabíral šéfredaktorováním mutace časopisu Prvákoviny, občasným přispíváním na web Idnes.cz, psaním na již neexistující vlastní blog, vytvářením PR článků. Web LaCultura.cz vede a provozuje pro zábavu a zájem o kulturu s lidmi, kteří tyto zájmy sdílí také. Zajímá se o kulturu, ženy, pivo, Portugalsko a Web "2.0".