Reportáž z Muzea Gastronomie v Praze

Je právě 14.00, a pokud hned vyrazím, mám to tak akorát na komentovanou prohlídku v Muzeu gastronomie, která začíná přesně ve 14.30. Ze Strossmayerova náměstí je to kousek, než se kodrcat tramvají, raději se projdu po Praze. Mám moc ráda procházky Prahou. Asi proto, že sem jezdím pouze na víkendy.

Když vyběhnu před dům, zjistím, že je zataženo a dusno, schyluje se k pěkné průtrži mračen. Přidám trochu do kroku, ale je to zbytečné, přírodní živly mě nešetří, po chvíli začne lít jako z konve. Už jsem skoro na Štefánikově mostu a chlácholím se myšlenkou, že stačí přejít most a pak už je to do muzea „co by kamenem dohodil“. Leč zrada – hned za mostem vidím křižovat Revoluční ulici dlouhý barevný průvod – začnu lovit v paměti, co se dnes koná v Praze za akci. Po chvilce mi to dojde – dnes se koná velký pochod Prahou za práva sexuálních menšin – Prague Pride. Začnu propadat panice, že se dnes bude konat prohlídka muzea beze mě. Ani nevím jak, ale nějak se mi podařilo prodrat se davem lidí a přesně ve 14.29 spočinout na prahu Muzea gastronomie…

Hned mezi dveřmi mě vítá usměvavá slečna, představuje se mi jako průvodkyně muzeem, bere mi deštník a mokrou bundu a zve mě dál. V muzeu je velice klidná, příjemná, skoro až domácká atmosféra, pohoda na vás dýchá ze všech stran. Člověk se tam cítí tak příjemně, že po chvíli zapomene na shon všedního dne, který panuje za dveřmi muzea. Po několika okamžicích jsem si ani nevzpomněla na strasti, které jsem na cestě do této oázy klidu zažila.

Slečna nás pomalu provází muzeem, začíná se v přízemí u pravěkého ohniště, pokračuje se přes dýmnou kuchyň, krbovou kuchyň, různé druhy sporáků až po ty nejmodernější typy kuchyní. V muzeu jsou všechny kuchyně naaranžované do těch nejmenších detailů od kamen a sporáků až po různé druhy dobového kuchyňského náčiní. Slečna prohlídku provází zajímavým výkladem, odpovídá na všechny všetečné otázky návštěvníků, je vidět, že se o gastronomii zajímá a má výborný přehled. Prohlídku doplňuje informacemi o tom, z jakých surovin v jednotlivých obdobích lidé vařili, jaké používali koření a jak stolovali.

Procházíme přízemím muzea, kde se nachází stálá expozice věnující se historii přípravy potravin. Najdete tu typickou českou hospodu z přelomu 19. a 20. století, kupecký krámek, bar s historií destilátů a vinný sklípek. Kromě stálé expozice tu najdete také speciální výstavu na téma „Co jedli slavní Pražané“, momentálně se v muzeu nachází výstava o T. G. Masarykovi. Od října bude pro návštěvníky muzea připravena výstava o stravování za první světové války a první republiky.

Po prohlídce přízemí přijde na řadu první patro muzea. Než nás průvodkyně vpustí do síně slávy české gastronomie, kde budeme mít šanci dozvědět se něco o nejvýznamnějších českých kuchařích a autorech kuchařských děl, čeká nás milá povinnost v podobě ochutnávky. Tentokrát nás čekala vynikající medovina a ochutnávka lahodného domácího džemu s netradiční příchutí pečeného jablka a tak zvaných „špendlíků“, což je druh slivoně a džem z nich je prostě báječný. Začínáme si mezi sebou s některými návštěvníky špitat, kde že se dá tento džem koupit a zkoumáme skleničku, zda tam není kontakt na výrobce. Slečna průvodkyně si všimne našeho zoufalého pátrání a ujistí nás, že dnes neodejdeme s prázdnou, všechny tyto výborné džemy se dají zakoupit dole v obchůdku, který patří k muzeu. Věřte mi, že většina z nás ten den neodešla bez sladkého suvenýru…

Po ochutnávce nás již slečna průvodkyně nechá prohlédnout si první patro muzea o samotě, zůstává stále k dispozici pro případné dotazy, ale dá nám prostor, abychom si v klidu přečetli zajímavosti o věhlasných českých kuchařích, nejznámějších českých hotelech a restauracích, o autorech stěžejních kuchařských knih i o několika významných historicích, kteří se zajímali o českou gastronomii a napsali množství zajímavých publikací, které zdokumentovaly vývoj tradiční české kuchyně od dob pravěku až po současnost. To vše se nachází v Síni slávy české gastronomie. Dle mého názoru je tento název nejenom velice poutavý, ale také výstižný. Jsem velkým fanouškem gastronomie a troufnu si říct, že se zajímám i o tradiční receptury, četla jsem několik historických kuchařských knih. Nejenom, že jsem tyto knihy v muzeu našla, ale ještě jsem si rozšířila obzory a poznamenala si množství dalších významných autorů, o kterých jsem v životě neslyšela. Pokud patříte mezi skutečné fanoušky gastronomie, jistě se zajímáte nejenom o současné módní kuchařské postupy, ale čerpáte také z historie. Nepátrejte na internetu, netrapte se zbytečně vyhledáváním kvalitní kuchařské literatury. Proč ztrácet čas, když už to jednou někdo udělal za vás? V Muzeu Gastronomie najdete odpověď na všechny své všetečné otázky, tak jako já.

Myslíte si, že Síní slávy české gastronomie to všechno končí a muzeum už nemá co dalšího nabídnout? Mýlíte se… Také jsem se už chtěla odebrat domů, plná dojmů a s popsaným poznámkovým blokem. Slečna průvodkyně mě však zadržela na schodech a zeptala se mě, jak se mi líbila výstava významných francouzských kuchařů a výstava věnovaná stolování. Vracím se po schodech zpět a zjišťuji, že napravo od nich se nachází místnost nabitá informacemi o nejstarších kuchařských knihách světa a také plejáda nejvýznamnějších francouzských kuchařů a kritiků. Kde jinde na světě také hledat ráj gurmánů, než ve Francii? Tam to přeci všechno začalo, za dob Francouzské revoluce přišli kuchaři o práci, už nemohli vařit pro šlechtický dvůr, přizpůsobili se ale nenadálé situaci a začali si otevírat vlastní restaurace a nabízet své pochoutky obyčejným lidem. O tom a mnoha jiných zajímavostech se dočtete v této kouzelné místnosti, kde jsem strávila možná více času, než v celém muzeu dohromady.

No, a zbývá už jen místnost věnovaná historii stolování. Zde se dozvíte mnoho zajímavostí o kulturních zvláštnostech stolování v jednotlivých zemích světa, o historii příboru, najdete zde také nádhernou výstavu různých druhů příborů, z nichž některé jsou velice krásné, některé jsou vtipné (jako například „dietní příbor“, který má rukojeti poseté trny).

Sečteno a podtrženo – návštěva Muzea gastronomie určitě stojí za to. Každý si tam najde něco, co ho zaujme. Do muzea se určitě nemusíte bát vzít ani děti – v říjnu se konají hned dvě komentované prohlídky speciálně pro děti, kde bude výklad pojat zábavnou formou, bude spojen s interaktivními hrami, děti budou hledat plyšové myšky, poznávat koření, hledat rozdíly v obrázcích, procvičí si angličtinu. Pokud vám není líto peněz a máte čas v sobotu, určitě bych vám doporučila připlatit si za komentovanou prohlídku. Opravdu stojí za to, a to nejenom kvůli výborné ochutnávce, ale hlavně proto, že se můžete kdykoli na cokoli zeptat, od průvodkyně se dozvíte navíc mnoho zajímavostí, navíc, které byste na informačních tabulích v muzeu hledali jen marně.

Přeji vám příjemnou zábavu!

MUZEUM GASTRONOMIE

ADRESA: Jakubská 12, 110 00 Praha 1, ulička u zadního vchodu do OD Kotva

TELEFON: +420 273 130 533, 775 291 381

MAIL: INFO@MUZEUMGASTRONOMIE.CZ

WEB: http://www.muzeumgastronomie.cz

DOPRAVNÍ SPOJENÍ:

stanice Náměstí Republiky, metro B, tramvaj 5, 8, 24, 26, autobus 207

OTEVÍRACÍ DOBA:

pondělí–neděle, 10–19 hod. včetně státních svátků

Headline foto: http://www.muzeumgastronomie.cz

Kateřina Martinová