Radosti a strasti rodičů i ratolestí

Jak tomu bývalo dobrým zvykem, spisovatelé během práce na svých složitých a osudově propletených románech přispívali také do časopisů. Právě z nich byly vybrány a sesbírány povídky od autora proslulých děl Zapadlí vlastenci, Západ nebo Kalibův zločin – Karla Václava Raise. Sám Rais také občas sestavoval útlé povídkové knihy s maximálně devíti tituly. Po jeho smrti pak vyšly sbírky ještě několikrát v různých kombinacích a svazcích. Sbírka Povídky nakladatelství Host (2013) se zaměřuje především na podání obrazu českého venkova bez idealizací a volánků. Zkušený čtenář patrně pozná, že se autorovou hlavní múzou stala právě jeho učitelská praxe, stejně jako jeho vlastní poznatky ze života. Vždyť on sám se narodil a vyrostl na venkově (v prostředí dnešních Lázní Bělohrad) a konec konců tam také strávil kus svého života.

S čím čtenář musí počítat, je náročnost starého českého jazyka. Rozumějte, kdo není zvyknuv, těžko bude se prvními stranami prokousávati… Je pravdou, že člověk po chvíli uvykne archaickým výrazům a lépe se ponoří do atmosféry doby. Příběhy povídek se vám začnou před očima přehrávat jako na černobílém snímku. Přesto ale ne každému bude po chuti, zvláště vezmete-li v úvahu, že čtrnáct povídek vydalo přes 500 stran.

Hlavním pojítkem, dle něhož Robert Adam uspořádal průřez Raisovou tvorbou, je střízlivý pohled na mezilidské vztahy. „Karel V. Rais není autor složitý. Neapeluje na čtenářův intelekt, ale ani na jeho pudy; nechce ho šokovat, ohromovat, překvapovat ani bavit. Jediné, co musí mít jeho čtenář, je to, co Rais neúnavně hledá i u svých postav: srdce. Rais je antiromantik: rozervanectví, světabol, titanismus, extatičnost, smyslovost, metafyzičnost – to všechno je mu bytostně cizí. (…) Jeho svět je totiž zaplněn obyčejnými, běžný život žijícími, hodnověrně vykreslenými lidmi. Není třeba, aby byl každý svůj, aby něčeho v životě dosáhl, aby směřoval neúnavně za svým ideálem. Jediné na čem opravdu záleží, je neztratit soucitné srdce – anebo je znovu nalézt,“ uvádí Adam ve svém komentáři (který je součástí publikace) k autorově celkovému literárnímu působení. Současně také dodává, že se v rámci knihy setkáme především s příběhy zaměřenými na vztahy v jádru rodiny, o sourozence, rodiče a děti či starce na sklonku života.

„Ale bere pěkné peníze; totě částka každý měsíc, hnedle sto jednušek, co já se tuhle za nic namozolím!“ „I prosím tě, brachu, ale máš tov Praze! Za takový krcálek, v kterém se otočit nemůže, aby platil zrovna krvavé peníze. A za trošek toho božího daru aby dukáty sázel.“ Syn se zachechtl. „Ale oni taky jedí, my se tak máme sotva o posvícení nebo o pouti.“ „Víš, brachu, tam jde všecko jináč; u nás se jí podomácku, a protože jíme ze svého, ani se nám nezdá, co projíme, ale tam kup co kup, všecko stojí velké peníze.“ „ Docela tak to přec není, ale páni pijou jenom pivo a víno, kdežpak by se kdy napili vody, a to leze do kapsy. Pije se cestou do kanceláře, tam se nosí žbánek za žbánkem, pije se na cestě domů a doma se ještě dosmoluje.“
úryvek z povídky Po letech doma, dialog otce a syna

Publikace je vhodným dílkem do sbírky milovníků nářečí a lidových vyprávění, vzadu najdete také slovníček a vysvětlivky, a líbit se bude také všem, kdo mají rádi klasiku na poli literatury. Po jejím otevření na vás dýchne vůně nového papíru, čerstvé vazby a inkoustu – tedy to, co my bibliofilové tak milujeme, ale zkrátka tentokrát přijdou fanoušci ilustrací. Knihu zdobí pouze drobný obrázek na obalu, s obsahem si musí poradit čtenářova fantazie. Vzhledem k Raisovu nadání pro popis postav i prostředí, by to ale nemělo nikomu dělat obtíže. Rais byl mistrem realismu, a tak se na miskách vah tvorby mého názoru nad tímto dílem pohupuje jeho talent pro umělecký popis spolu se skutečností, v níž je potřeba očekávat spíše morální poučení z osudů ostatních nežli přelomové šťastné konce. Navzdory tomu občas shledáte v jeho povídkách náznaky soucitu či nesouhlasné kritiky. Vždy ale máte pocit, že držíte v rukou střípek něčeho skutečného. Ať už se vám to líbí nebo ne.

„Píši z celého srdce, co píši, s těmi lidmi prožívám. Mám tu poctivou snahu, že do každého obrazu chci dáti kus srdce toho našeho lidu, jemuž se obdivuji a se kterým mám hluboký soucit,“ svěřuje v dopise S. Čechovi v roce 1892, a tím říká vše, co před otevřením jeho knih potřebujete znát.

Karel Václav Rais – Povídky

Editor Robert Adam

Počet stran 524, váz.

ISBN 978-80-7294-801-7

Rok vydání: 2013

Běžná cena: 349 Kč

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.