Quo vadis, člověče?

Proud dějin neúprosně plyne. Může se zdát, že to je právě čas, v němž momentálně žijeme, který tak spěšně pospíchá a nedopřává nám dostatek prostoru, abychom se zastavili, ohlédli a zamysleli se nad problematikou a během událostí. Nenechme se však zmýlit, není to čas, ale jsou to fakta a dění, příběhy, zkrátka dějiny naší doby, které nás strhují svým stále se zrychlujícím tempem. Čas ztělesňuje pouhou formu dějin, která může více či méně být dějinami naplňována. Dějiny člověka na této planetě se odehrávaly ve znamení dramatického střídání rozvoje, rozmachu, ale i zkázy (ekologická devastace přírody). Hybnou silou dějin se stal člověk. Proto nedávno vydaná kniha s názvem Civilizace a dějiny: Historie světa pohledem dvaceti českých vědců je vysoce kvalifikovaným počinem, ve kterém nejde „jen“ o analýzu historických událostí, ale daleko více o pochopení a poučení z nich. Nepředstavuje ono suché vyprávění, konstatování skutečností, ale znázorňuje velké dějinné fresky, malbu velkých obrazů znázorňující, že v jádru lidé zůstávají se svými touhami, motivacemi, hlavními potřebami a „instrumentáriem“ působení ve společnosti v podstatě stejní.

Důraz autorů na celosvětový kontext dějin, na univerzalitu lidské zkušenosti, zajímavá témata, vyjádření se k aktuálním problémům naší doby, úvahy nad tím, kam až lidstvo dospělo a zdali nakonec člověk neohrožuje své vlastní bytí na Zemi, v neposlední řadě i čtivost mohou prezentovat důvody, proč kniha je pro čtenáře tak lákavá. Editoři publikace, historik světových a obecných dějin profesor Martin Kovář a egyptolog a archeolog profesor Miroslav Bárta, vyzdvihují interdisciplinaritu knihy: „Jedná se o unikátní interdisciplinární vědecký projekt, a to nejen v rámci České republiky, který zprostředkovává syntézu a interpretaci bádání mnoha vědních oborů.“ Předkládaná kniha přináší v devatenácti esejích myšlenky a názory předních českých vědců a akademiků z oblasti přírodních i humanitních věd – kromě samotných editorů jsou to jmenovitě Václav Vančata, Jiří Svoboda, Jan Turek, Alžběta Danielisová, Petr Charvát, Jiří Macháček, Václav Drška, Jaroslav Pánek, Miroslav Petříček, Jakub Rákosník, Václav Cílek, Petr Pokorný, Jan Kozák, Ivan Šedivý a Marie Šedivá Koldinská, Jiří Janák, Jan Royt a Michal Stehlík.

Na přední obálce knihy se můžeme dočíst, že publikace je určena široké čtenářské obci, a že zcela jistě najde uplatnění v odborných kruzích i ve vysokoškolském prostředí. S druhým tvrzením by člověk neměl problém souhlasit, ale je otázkou, nakolik běžní čtenáři vydrží udržet svou pozornost při velkém množství faktů, letopočtů a pojmů. Hlavně ze začátku některé pasáže působily trochu těžkopádně, začtení do knihy chvíli trvalo, ale po dvou kapitolách získáte stále větší jistotu v tom, že tato publikace by neměla chybět ve Vaší knihovničce.

Kniha je rozdělena na dvě části, z nichž prvních deset esejí se zabývá vztahem člověka a dějin. Jedná se vlastně o dlouhou, bohatou, velmi spletitou pouť od nejstarších homininů přes vznik a expanze kultur starší a střední doby kamenné, prvních procesů domestikace a vývoje směřujícího k prvním komplexním společnostem, rozsáhlým úsekem lidských dějin, který představuje starověk (vznik nejstarších států), vzestupy a propady starověkých a raně středověkých říší až do období dramatických změn na prahu novověku a dvacátého století. Tato sekce slouží k získání vědomostí, rozhledu o dané problematice, dozvíme se plno zajímavých věcí, které by nás jen stěží napadly.

„Dnes víme, že strava prvních zemědělců byla z nutričního hlediska horší než výživa lovců a sběračů. Naopak neolitická výživa s sebou přinesla zjevné zhoršení zdravotního stavu a první ‚civilizační‘ choroby. Kupříkladu zubním kazem člověk ve zvýšené míře trpí právě od doby, kdy se převažující složkou jeho výživy staly zemědělské produkty, především cereální strava a karbohydráty v ní obsažené.“ (str. 88–89)

Druhá část nazvaná Člověk a jeho svět v devíti esejích detailněji rozebírá některá konkrétní témata – zda má vůbec filosofie k dějinám ještě co rozumného říct, zda provází válka lidstvo od nepaměti, nebo se objevuje až na určitém civilizačním vývojovém stupni, či otázka, jaké jsou hlavní příčiny neustálého růstu naší současné civilizace. Tyto jednotlivé eseje mají sice různý rozsah, pojetí i zacílení, ale všem musíme připsat stejnou váhu. Nic totiž nelze opomíjet v souborných dějinách civilizací a světa.

„V této situaci se nabízí důležitá otázka: Mají křesťanská etnika, jejichž občanstvo postupně opouští křesťanský náboženský fundament vůbec ještě nárok na vedoucí postavení v současném světě? Vždyť ve skutečnosti křesťané porušili základní, nejdůležitější přikázání Desatera, jmenovitě to první, ‚nebudeš míti jiných bohů přede mnou‚, a částečně i druhé, ‚nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti‚ (zjednodušeno). Ano, dnes jsou tímto novým bohem peníze. Čtenář – nechť se nad tím zamyslí.“ (str. 447)

Na závěr mi nezbývá nic jiného než prohlásit: „Tuhle knihu si nenechejte ujít!“ Stojí za přečtení.

Autor: Miroslav Bárta, Martin Kovář a kolektiv autorů

Název knihy: Civilizace a dějiny: Historie světa pohledem dvaceti českých vědců

Nakladatelství: Academia

Rok vydání: 2013

Počet stran: 557

Běžná cena: 635 Kč

Headline foto: http://www.academia.cz

Eliška Okapová