Kdo jsou barevní kámoši hlavního hrdiny Pechova románu Cobainovi žáci? Odpověď na tuto otázku můžeme najít hned ve třech rovinách. Sledujeme životní příběh obyčejného kluka, který vyrůstal v devadesátkách a postupně si uvědomoval, že polistopadová doba mu může nabídnout stejně málo, jako šeď normalizace. Barevné rozlišení jeho kamarádů tak symbolizuje opak šedi, v níž se hlavní hrdina pohybuje, tep života, přátelství.
Odkaz na béžovou kámošku či modrého kámoše může také znamenat permanentní delirium, v němž se ústřední postava pohybuje – a své nejbližší tedy vidí ve formě bizarních halucinací. A koneckonců smysl má i rovina vizuální. V prostředí punkerů, hipíků a dalších subkultur je barva znakem té či oné komunity – konfrontací uniformního společenského obleku těch nahoře.
I když by se mohlo zdát, že Pechův text je obžaloba kapitalistického systému, z románu spíše čiší ryzí nihilismus, jehož průvodní jev – negace – má smysl sám v sobě. Hlavní hrdina se záhy po vstupu do puberty zhlédne v Beatles a Nirvaně a začíná divoká jízda plná drog, levného alkoholu a poflakování s kapelou. Barevní přátelé podle všeho nemají žádné cíle, ideály ani program; napodobují zkrátka jen své hudební idoly, které svůj život zpravidla ukončily po několika letech extrémní sebedestrukce.
Člověka by možná napadlo literární srovnání s Pelcovým …a bude hůř!, avšak Cobainovi žáci nejsou underground. Nestřetávají se s robocopy na blokádách; policista je vlastně takový chápavý kámoš. Postavy v příběhu si možnou represi vlastně jen domýšlejí v rámci vlastního stihomamu:
„Dobrý ráno, chlapci,“ zavolá, když nás zmerčí.
„Není to ten tajnej?“ zeptá se někdo.
„Jakej tajnej,“ chechtá se černej kámoš, „dyť to je Peltyčův mladší brácha…“
Nepřekvapí proto ani ryze český konec příběhu, kdy si hlavní hrdina po vzoru rčení „život je pes“ potvrdí ústřední tezi, že jedinou možností ve světě bez perspektivy je individuální únik a pustí si Kurta Cobaina.
Více z LaCultury...
29. března, 2017 Argo vydává svědectví doby Zajímavou knižní novinkou pražského nakladatelství Argo je román mladého autora Miroslava Pecha Cobainovi žáci. Autor jako kdyby žil své postavy; dozvíme se o něm, že prošel mnoha […]
2. listopadu, 2024 Deník pařížského měšťana z první poloviny 15. století
Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století, tedy v období […]
28. října, 2024 Slova psaná do písku
K arabské kultuře a literatuře mám velmi pozitivní vztah. Dokonce udržuji aktivní kontakt s jedním z profesorů, jež působí na Káhirské univerzitě a který se naopak intenzivně zabývá […]
2. října, 2024 Cesta domů, do dětství a z něj recenze Cesta domů (Dvě srdce, Zuza) autora Peter S. Beagle, vydavatelství Argo
19. srpna, 2024 Drak, jenž čeká
Evropský kontinent z východu ohrožuje drtivá moc Byzantské říše. Byzantskému císaři Julianovi se kdysi podařilo udržet polyteismus, a tak se křesťanství ani islám nerozšířily do celého […]
17. srpna, 2024 Orgasmus na Západě aneb Dějiny rozkoše od 16. století do současnosti
Dějiny rozkoše jsou dějinami slasti, individuální, mnohdy nesdělitelné, nepopsatelné, skryté, jindy naopak tabuizované. Dějiny orgasmu jsou ale zároveň kulturním fenoménem, který podléhá […]
16. srpna, 2024 Život na pavoučím vlákně
Prozatím jakýkoli román z pera české spisovatelky Anny Strnadové mi vyrazil dech. Nejinak je to i v případě nového historického díla s názvem „Život na pavoučím vlákně“, jež v roce 2024 […]
14. srpna, 2024 Podvlčí
„V ošklivosti se často skrývá leccos zajímavého, co si zasluhuje opravdu prozkoumat.“– citace z knihy, str. 15 –
Polská publicistka a spisovatelka Martyna Bunda přichází českému […]
29. července, 2024 Dlouhé loučení
„Co z nás bez vzpomínek dělá toho, kým jsme?“
Japonská autorka Kjóko Nakadžima přichází s románem „Dlouhé loučení“, jež už svým názvem naznačuje, jakého nemilého tématu se bude […]
16. června, 2024 Kdo zavraždil malíře fresek?
Florencie, 16. století. Malíř Jacopo da Pontormo je zavražděn pod freskami, na nichž pracoval dlouhých jedenáct let. Na místě činu je nalezeno též obscénní zobrazení Marie Medicejské, […]