Podzimní Sweet Fest 2014 – 28. 11. 2014 Ostrava Barrák Music Club

Foto: Zdeněk Hellebrand

Už je to pěkných pár let, co se (převážně severní) Evropou prohnala nová glamová vlna, kdy se kapely, hlásící se k odkazu osmdesátých let, začaly těšit nečekanému ohlasu. Nová vlna dorazila i k nám a skupiny jako NastyRatz, Sleazy RoXxX nebo právě ostravští Sweet Leopard jsou toho nejlepším důkazem. Kapela vydala letos debutové CD s názvem Shockme! Thrillme! Love me!, a začala s koncerty obrážet nejen moravskou metropoli, ale podívala se např. i do Německa. Aby toho nebylo málo, tak v domovské Ostravě si založili vlastní SweetFest.

Kolem osmé hodiny nastupuje první bod programu v podání ostravských Forty Lies. Kapela se bude v Praze ještě před Vánoci účastnit celorepublikového finále GBOB, kam pojedou z našeho kraje spolu s Bad Joker’s Cream, kteří se na jejich páteční vystoupení také přišli podívat. Jak už to u prvních kapel bývá, tak ani Forty Lies se nevyhnuli poloprázdnému klubu a jen pár lidem před jevištěm. Někdo ovšem zahajovat musí a doufám, že kluci za dva týdny v ostravském Chlívu chytnou lepší čas.

Jako druzí nastupují jihlavští Tonehunter. Pro mě neznámá kapela, které jsem podle počtu fanoušků na bandzone nedával moc šancí, což se, jak bývá u podobného hodnocení kapely pomocí počtu fanoušků na bandzone zvykem, nakonec naštěstí neprokázalo. Kluci svůj styl nazývají „prostě rock“ a šlapalo jim to opravdu hezky. Oceňuji oproti ostatním více heavy zvuk, což kapelu místy posouvalo až do vod metalových. Navíc před pódiem se začínali slézat diváci, takže Jihlavané můžou brát svoji misi na sever Moravy jako úspěšnou a pro příště jim určitě zůstanou dveře klubu otevřené.

Po desáté hodině se na pódiu objevují hlavní hvězdy Skrillex a Hulk Hogan. Pardon, to byla jen reakce na nový vzhled některých členů Sweet Leopard. Po intru nabíhá kapela na pódium a už při prvních tónech za doprovodu pyrotechnických efektů je jasné, kdo je hlavní hvězdou večera. Zazněly všechny hity kapely a už podle názvů jako Dr. Rock, My Little Pussy nebo Fuck That Bitch je jasné, že kluci nechtějí světu dávat žádné vážné poselství, ale prostě bavit sebe a ostatní a to se jim povedlo. Jelikož byl páteční večer i o narozeninách, nechyběla ani gratulace přímo na pódiu a oslavenec Jane C. Smith potom zůstal sám, aby předvedl basové sólo a trhání strun v praxi. Zazněly i dvě nové skladby, proto není důvod pochybovat o tom, že práce na novém albu nepokračují zdárně kupředu.

Trošku nešťastně jako poslední se představuje dívčí kapela Jevells. Mírným překvapením pro mě bylo, že většina songů, které zazněly, byly předělávky. Ovšem předělávky dívčích kapel, takže tematicky to celkem sedlo. Jinak holky stihly i několik vlastních skladeb a ještě se rozloučily s dosavadní bubenicí a přivítaly novou posilu. Jevells prominou, ale jejich vystoupení mě moc nenadchlo. Nevím, jestli to bylo dáno přece jen energickým vystoupením leopardů, ale až na zpěvačku Joan, která je určitě hlavním tahounem kapely, se zdál zbytek holek tak nějak bez života.

Klub Barrák tedy zažil parádní glamový večírek, kdy to na pánském záchodě smrdí lakem na vlasy a na baru teče zelená a Jack Daniel’s proudem. Ovšem jestli chtějí organizátoři vyšší účast než asi stovku lidí, jak tomu bylo v pátek, chtělo by to nějakou známější kapelu.

Zdeněk Hellebrand