Homo sapiens neboli, počkat, planta sapiens. Rostlina rozumná. Jak může být mrkev, pampeliška, rybíz, lípa a rostliny obecně rozumné? Mají snad mozek, kde sídlí rozum? Dokážou snad posílat sms a komunikovat přes WhatsApp? Člověk svému obědu velmi nerad přisuzuje inteligenci.
Většina z nás hází rostliny do stejného pytle s neživými objekty jako je půda, kámen, voda. Rostliny nemají emoce, nemají inteligenci. Prostě si rostou ze země a vyrábějí kyslík. Jsou potravou zvířat a lidí a vyrábějí kyslík. To je jejich jediný účel a úkol. Být jídlem a bezplatnou továrnou na O2. Naše civilizace nic moc dalšího rostlinám nepřisuzuje. Rostliny nemyslí, necítí. Jsou to prostě rostliny. Nějakou inteligenci má možná čivava Žofka či papoušek Kakadu, ale celkem omezenou. Člověk je přece chytřejší.
Opravdu jsme jako druh tak zaslepený sám do sebe? Nahlížíme na složitost a komplikovanost ekosystému, světa, pro nás zjednodušujícím pohledem. Vytvořili jsme si prizma velkého řetězce bytí, kde člověk je zázrakem a stojí na vrcholu vše ostatní je pod ním je nezajímavé. Je těžké z tohoto pohledu vystoupit. Jsme velcí privilegovaní tvorové.
Zapomněli jsme, že není tomu tak dlouho, kdy lidé sloužili jako oběd větším predátorům. Vlk, medvěd, šavlozubý tygr a další šelmy stály nad námi. Naši předci hledali úkryt v jeskyních a doufali, že se nestanou snadnou kořistí. Rostliny byly pro nás docela spřátelené „bytosti“. Nechtěli nás sežrat. Poskytly nám potravu, léky, stín a cítili jsme se s nimi v bezpečí.
Ještě i dnes Maoři a některé kmeny indiánů, Inuitů považují rostliny, ale i zvířata, za jednotlivce s plnohodnotnou duší. Lidé, zvířata, rostliny jsou jeden velký celek, který navzájem interaguje. Na rostlinách je fascinující, že musejí přijímat život tak, jak přichází. Nemohou od živočichů odejít, utéct. Hrdinně čelí životu. V tváří tvář. Králík má možnost lišce utéct, ale luční tráva králíkovi neuteče.
Kniha Planta sapines donutí čtenáře vystoupit z komfortní zóny myšlení. Přestanete uvažovat o rostlinách jako o neinteligentních bytostech a budete o nich uvažovat jako o bytostech s vlastním vědomím. Rostliny se skvěle umí adaptovat na život, jsou účelné, předvídavé. Umí komunikovat. Cítí bolest. Dokážou léčit, dokážou zabíjet. Jsou úžasné.
Bez rostlin by nebyl život. Díky nim dokážeme uzdravovat lidské tělo, jsou zdrojem inspirace nejen foodblogerům a malířům, ale i vědcům. Inspirace ze světa rostlin pohánějí náš technologický rozvoj, neboť jejích chování je inspirující. Stačí jen vyjít ze svého boxu a zažít krásný svět.
Autor Paco Calvo mi otevřel mysl. Kniha se velmi dobře čte. Je napsána populárně vědeckým jazykem, kterému porozumí každý. Za mne skvělé čtení.
Kniha Planta sapiens je fascinující sondou do vnitřního světa rostlin založená na nejmodernějším výzkumu rostlinné inteligence. Dokážeme-li pochopit, jaké je to být rostlinou, mohli bychom mít z okolního světa mnohem víc. Schopnosti rostlin vědci dokumentují už desítky let. Prokázali, že rostliny spolu komunikují, manipulují s ostatními druhy a provádějí důmyslné pohyby. Méně známé jsou nejnovější důkazy, že rostliny mohou mít „vědomí“. Ačkoli nemají mozek, jejich mikroskopické vnitřní pochody odkrývají soustavu, která se příliš neliší od nervové sítě v našem těle. Dokážou si tak pamatovat, učit se a disponují inteligencí, která jim umožňuje chovat se adaptivně, flexibilně, účelně a předvídavě. Pokud se na rostliny podíváme novým způsobem, může to zásadně proměnit celé naše chápání světa.
Paco Calvo, přední osobnost filozofie rostlinné signalizace a chování, v knize Planta sapiens předkládá zcela nový pohled na biologii rostlin a vysvětluje, jak rostliny pohánějí technologický rozvoj: od robotiky přes umělou inteligenci až po řešení ekologické krize. Především však dokládá, že rostliny nejsou jen zelená kulisa — jsou to aktivní živé organismy s vlastními zájmy.
Kniha Planta sapiens vám umožní nahlédnout do rostlinné říše jako nikdy předtím. Změní váš pohled na jiné formy života, takže rostliny budete vnímat jako spojence při řešení globálních problémů, ne jako pouhé suroviny. Poznáte rostliny jako učitele, od kterých se můžete učit o své vlastní mysli. Pokud zkusíte dívat se na rostliny jinak, budete ohromeni tím, co objevíte.
Autoři
- Paco Calvo je profesor filozofie vědy působící v Laboratoři minimální inteligence (MINT Lab) na Murcijské univerzitě ve Španělsku, kde zkoumá především možnosti inteligence rostlin. Zabývá se ekologickými základy rostlinné inteligence a provádí experimentální studie na pomezí rostlinné neurobiologie a ekologické psychologie. Za posledních deset let na téma rostlinné inteligence hojně přednáší k odbornému i neodbornému publiku po celém světě.
- Natalie Lawrencová je spisovatelka a ilustrátorka s magisterským i doktorským titulem z historie a filozofie vědy, která se pyšní dalším titulem ze zoologie na Cambridgeské univerzitě. Její práce se objevily v časopisech BBC Wildlife, Aeon Magazine či Public Domain Review. Vystupuje na TED konferencích a vyskytla se v podcastu BBC Woman’s hour.