Nové tváře indie scény roku 2010

Chapel Club – To nejlepší z let minulých

Chapel Club o sobě oficiálně dali vědět právě roku 2010, kdy vyšel jejich první singl „O Maybe I“. Již na první poslech je zřejmé, že tak jako většina formací současné britské scény se i Chapel Club uchýlili k návratu do 80. a 90. let a vlivy The Smiths, osmdesátkové post-punkové vlny a shoegazu let devadesátých, jsou zřetelně slyšitelné takřka v každé písni. Časopis NME je dokonce přirovnal k „Editors před tím, než se stali odpad“. V lednu tohoto roku vyšlo první oficiální album s názvem Palace a v žebříčku prodejnosti se umístilo na 31. místě, čili minimálně do vydání jejich další desky mají Chapel Club o slávu postaráno.

The Drums – Průvodci „bezstarostným“ životem mládeže

Brooklynská indie-popová čtveřice The Drums poněkud vybočuje z trendu nových mladých kapel. Jejich písně působí spíše minimalistickým dojmem a většina se obejde i bez výraznějších vlivů elektroniky, s klasickým schématem sloka-refrén-sloka a zvukem jako ze šedesátých let. Přesto však znějí The Drums neuvěřitelně sympaticky a jejich oficiální prvotina, nesoucí stejné jméno jako kapela samotná, byla kritikou celého světa obdařena nespočtem superlativů. K tomu přispívá také fakt, že celé album se nese v poměrně nostalgickém duchu a ve slovech „Oh, mama, I wanna go surfing, oh, mama, I don’t care about nothing“ je výstižně vepsána bezstarostná atmosféra mládí.

Two Door Cinema Club – Tancovačka na dlouhé večery

S čím dál tím větší pravidelností si posluchači indie scény začínají zvykat na fakt, že každý rok vzejde z Britských ostrovů a jejich okolí nová kapela, která se pro daný rok ocitne v pozici nepsaného „leadera“ britských kytarovek a těší se velké oblibě světového publika. Pro rok 2010 se nejčastěji skloňovaným ostrovním nováčkem stalo tříčlené seskupení Two Door Cinema Club ze Severního Irska. Minulý rok do světa vypustili novinku s názvem „Tourist History“ a za svůj počin byli odměněni zlatou deskou za 400 000 prodaných nosičů. Od Two Door Cinema Club se nevyplatí očekávat nic převratného, pokud si však chcete jen nevinně vybít energii a nejste zrovna fandou současného popu, jsou pro vás ta nejlepší volba.

Best Coast – Amerika tóny z garáže

V jednom rozhovoru se zpěvačka Bethany Cosentino zmínila o prvotině „Crazy for you“: „Bicí znějí jako Beatles, kytary punkově jako Ramones a zpěv připomíná Phila Spectora“, čímž jednoduše vystihla celou podstatu hudby Best Coast. Nehrají si na nic složitého a dokazují, že k vytvoření úspěšné desky stačí garážový zvuk, čtyři akordy a texty o tom, jak mizerně se člověku usíná samotnému. Kritika Best Coast žánrově zařadila někde na pomezí garážového indie a surf-popu, který v posledních letech prakticky vstává z mrtvých (největší slávy mu bylo dopřáno někdy v letech 1961-1965) a americká hudební scéna se surfaři z garáže začíná pomalu zaplňovat. Je třeba zdůraznit, že pakliže bude každá z těchto kapel stejně kvalitní jako Best Coast, máme se v budoucnu ještě nač těšit.

Twin Shadow – New wave nového století

Pod uměleckým jménem Twin Shadow se skrývá americký hudebník George Lewis Jr., jehož kořeny sahají až do vzdálené Dominikánské republiky. V  listopadu minulého roku se na pulty dostala jeho první deska s názvem „Forget“ a zajímavý je i fakt, že produkce se ujal Chris Taylor z  Grizzly Bear, jehož domovská kapela nemá hudebně ani skladatelsky s  Twin Shadowem příliš mnoho společných prvků. „Forget“ patří mezi další z  řady desek, které se opírají o vlivy synth-popu a post-punku osmdesátých let a velikánů typu New Order či dokonce Ultravox. V žádném případě je však nekopírují a prokazují dostatečné množství talentu v  kombinaci s inovacemi, které jsou v dnešní době tolik žádané . Twin Shadow dokázal albu nenásilně vtisknout nezapomenutelnou atmosféru tanenčních parketů z  období někdy před 30 lety a málokdo se jejímu působení při poslechu dokáže ubránit. Proč taky?

Redakce