Nakladatelství Metafora letos vydalo publikaci Juliette Lalbaltryové Mini dobroty k čaji. Najdete v ní čtyřicet receptů na drobné více či méně sladké dezerty k jednotlivým druhům čajů. Některé vám budou povědomé, jiné vás dokonale překvapí. Ochutnat ale zatoužíte většinu z nich.
Ledový vítr šlehá chodce brodící se městskou plískanicí. Proplétáte se mezi nimi a spěcháte k domovním dveřím. Konečně doma. V předsíni skopnout boty a vymanit se z kabátu. Už aby byl člověk v teple. První kroky vedou do kuchyně. Natočit do konvice vodu. Zapnout. Zacinkání porcelánu, jak ve skřínce hledáte oblíbený hrnek. Otevřít zásuvku a mlsně prohlédnout obsah domácí čajové nabídky. Který vystihuje dnešní náladu? Lehkost zeleného čaje s trpkým ocáskem, nebo hluboká sladkost černého cejlonu? Nezahřál by Vás u srdce spíš karmínová vůně ibišku? Tak a co si k němu dát taky něco na zub? Třeba cupcakes s kokosem nebo kočičí jazýčky, které v sobě skrývají trochu čaje Matcha výborně doplňují zelený čaj s jasmínem.
Koho tohle napadlo?
Inu, Julliette Lalbaltryová je milovnicí vybraných pochoutek již od útlého dětství. Navzdory tomu, že se po celý život zabývá kulinářstvím je kniha Mini dobroty k čaji její prvotinou. Jedná se o paperback, který čtyřiceti recepty na svých přibližně sto stránkách potěší nejen milovníky anglického čaje o páté. Navíc věřím, že mnohé z nich se vám objeví i na letošním seznamu vánočního cukroví.
Rozdělení knihy a tajemství receptů
Začínat by se ale mělo od píky. A tak úvodní kapitolka čtenáře krátce zasvětí do historie, zpracování a rozlišování základních druhů čaje. Následuje pět kapitol, dělících pochoutky na klasické, kořeněné, květinové, ovocné a exotické. Názvů se ale nelekejte. Nemusíte se shánět po čerstvých vanilkových luscích, mandlovém mléku ani čerstvých fících. Naopak věřím, že si suroviny snadno opatříte i v konzumu na malé vesničce (stejně jako já).
Mezi exotickými surovinami se totiž skrývají převážně banány, citróny a kokos. Květinových zákusků pak docílíte přidáním různých čajů či růží. Pravda je absurdní si představit, kterak se dívka nadšeně zakusuje do darované rudé růže na dlouhém stonku. O růžových lístcích v cukru nebo růžovém sirupu už jsem ale slyšela mnohé. Jiné recepty pak působí jako by se v rodinné kuchařce vyskytovaly už léta, jen vám ještě nepřišly pod ruku. A ostatní zase mi zase připomínají útržky z časopisů, které jsem už dávno poztrácela. Recepty navíc působí vcelku nenáročně z hlediska potřebného času i kuchařského umu.
Zaujme také příjemné grafické zpracování knihy. Každému z receptů je věnována dvojstrana, přičemž první strana uvádí samotnou recepturu včetně rozpisu surovin, popisu postupu, odhadu množství (např. pro 6 osob, rozpis na 30 kusů) a piktogramy znázorněnou potřebnou dobu s rozpisem na potřebnou dobu přípravy, pečení či odpočinku těsta. Vpravo se pak vyjímá celostránková fotografie hotové lahůdky včetně drobné bubliny s doporučením vhodného čaje a anotací prvků jeho specifické chuti, která vynikne ve spojení s touto lahůdkou. Doba přípravy je překvapivě uvedena také u čaje, což odkazuje na dotažení každého detailu. Autorka tedy zjevně počítala, že jejími čtenáři nebudou jen ostřílení čajomilci, ale také zvědaví začátečníci.
Jen další v řadě kuchařek?
Mini dobroty k čaji u mě zkrátka zabodovaly. Vzhledem k přemíře kuchařských knih na našem trhu, jsem si od ní moc neslibovala. Obvykle si tento typ knih nanejvýš vypůjčím v knihovně k zběžnému prolistování. Kdož ví, třeba z něj vykřešu jiskřičku inspirace. Lalbaltryová a její tým u mě ale nečekaně zabodovali praktickým zpracováním receptů, v nichž se snoubí osvědčená jednoduchost s podmanivou originalitou.