Nejkrásnější město Německa

Görlitz je zároveň i nejvýchodnějším německým městem. Jeho část leží i na polském území, kde nese název Zhořelec. Přirozenou hranici mezi státy tvoří řeka Nisa. Historické jádro se nachází na německém území. Rozdíl mezi oběma částmi je velmi patrný již při pouhém pohledu přes vodní tok.

U mostu pro pěší na Vás čeká panorama s rozestavěnou budovou, neopravenými domy a ošklivým panelákem na obzoru. Ve mně osobně evokoval tento pohled vzpomínku na scénu z filmu Eurotrip, když se hlavní aktéři dostanou na Slovensko, které je ve snímku vykresleno jako ta nejzaostalejší země východní Evropy. Nicméně jsem se nenechala odradit a přešla, abych mohla objektivně posoudit situaci. Po návštěvě jsem usoudila, že první dojem byl správný. Až na Dům kultury a dvě budovy, v nichž sídlila nejspíš místní samospráva, působila polská část města dost bezútěšně, tento dojem ještě umocňovalo pošmourné počasí a tající sníh, který tvořil místy laguny znemožňující pokračování v chůzi.

Německá část nastavila přívětivější tvář, i když se sněhem to v ní nebylo o nic lepší. Její dominantou je majestátní katedrála sv. Petra a Pavla, ve které Vás bezpochyby zaujmou rozměrné varhany umístěné oproti hlavnímu oltáři. Celý prostor působí velmi přívětivě a světle.  Vstup je zdarma, pouze za fotografování budete muset zaplatit drobný poplatek. Katedrála není jedinou sakrální památkou, jež můžete v Görlitz navštívit, nacházejí se zde i další kostely a synagoga.

Za pozornost dále stojí městské nákupní pasáže či park, ve kterém najdete upomínku na to, že městem prochází patnáctý poledník. Určtiě byste neměli vynechat ani obchodní dům, kde můžete po celý rok pořídit zboží s vánoční tématikou dle německého gusta – vyřezávané kolotoče, svícny, ozdoby na stromek či všemožné postavičky. Abych byla upřímná, já bych v něm eura neutratila. Většina zboží byla velmi kýčovitá – podivné postavičky, které s Vánocemi nemají pranic společného, ozdoby ve tvaru granátového jablka či melounu, nebo ženská postava připomínající Ramba držící dvě svíce, ovšem korunu všemu nasadil sob křížený s prasetem (představte si poctivé prase domácí s čupřinkou na hlavě a sobími parohy za ušima).

Staré město nabídlo v uplynulých čtrnácti dnech svým návštěvníkům tradiční adventní trhy, na kterých bylo možno pořídit různé dobrůtky i něco pěkného na památku. Útočiště před mrazem poskytly návštěvníkům útulné kavárny a pekárny v okolních ulicích.

Město mě natolik zaujalo, že se do něj hodlám vrátit. Jen mě trochu zaskočilo, že lidé, s nimiž jsem se setkala, nehovořili téměř vůbec anglicky, proto s sebou raději přibalte německý slovník, nebo lépe německy hovořícího spolucestovatele.

Když město objevili světoví filmaři (například Předčítač a Hanební pancharti), tak proč ne vy?

Katka Bartošová

Studentka cestovního ruchu na VŠE v Praze. Vyznačuje se velkou upovídaností a úsměvem. Miluje sport - tančí, plave, hraje fotbal, basket, jezdí na in-linech. Zajímá se o kulturu. Ráda poznává nové lidi a místa.