
Po chvilce přemýšlení co o víkendu Jsme se rozhodli pro Velký svět techniky v areálu Dolních Vítkovic v Ostravě. Už při příjezdu do areálu je to jako byste navštívili jiný svět. Svět Julese Verna.
Parkování, vzhledem k tomu, že jde o ohromný tovární komplex je naprosto bez problémů, když nezaparkujete přímo u Velkého světa techniky, tak určitě nepůjdete déle než 2 minuty.
Už při vstupu do budovy je na co se dívat. V aule je simulátor přetížení na který jsem bohužel nenašel odvahu.
K navození atmosféry při prohlížení expozic slouží výstavka Úhel pohledu s jedinečnou obtiskovací stěnou do které můžete vtisknout svou podobu a zároveň zjistit, jak je vše pomíjivé. Vaše obrazy vydrží jen chvíli, vzápětí budou překryty obrazy jiných, kteří se také pokouší zanechat svou stopu.
Tak a jsme vevnitř. Velký svět techniky je rozdělen do 4 částí:
1.Dětský svět – pro dětí od 2-6 let s doprovodem
2. Svět civilizace
3. Svět vědy a techniky
4. Svět přírody
Je v podstatě jedno kterou část navštívíte jako první, jen musíte počítat s tím, že Vám síly budou ubývat. To, že má celý komplex 14000m2 Vám neřekne tolik, jako prosté zjištění že jste unaveni a některým exponátům už nebudete věnovat tolik pozornosti kolik by si zasloužily. Naštěstí u Světa přírody je odpočinkový koutek kde můžete na válecích pytlích nabrat tolik potřebné síly.
Tohle měla být původně fotoreportáž, jen jsem poněkud zabrán do exponátů zapomněl fotit, takže co mě zaujalo nejvíc tak Vám nejspíše budu muset popsat.
V Oáze železa ze sebe a svého blízkého můžete udělat hudební nástroj. Položíte ruku na některou ze čtyř elektrod (každá má jiný zvuk bubnu) a totéž udělá Váš doprovod. Poté co se Vaše ruce spojí se ozve tón. Aby muzika byla svižnější je třeba použít i kontakty hlavou a nohama a po chvilce cviku dokážete zahrát i skvělé bubnové sólo.
Že věda může být i krásná dokazuje tento květ z feromagnetické kapaliny.
Co si rozhodně budete pamatovat déle a vzpomenete si na to večer u televize je expozice Spalte oříšek v Oáze jídlo. Na exponátu musíte točit klikou abyste spálili energii z jednoho burského oříšku. Opakoval jsem to třikrát a byl jsem unavený a konsternovaný, že jsem spálil jen tři oříšky. Od zítřka nejím.
Abych jen nechválil. Oáza duše je krásný prostor k odpočinku a rozjímání, má ovšem jedinou chybu. Musíte si zout boty. V době mé návštěvy byl počet návštěvníků cca 120000 takže místo to abych se zde cítil dobře tak jsem cítil dobře všechny předchozí návštěvníky. Vtipné je, že hned vedle v Oáze člověka byli vzorky vůní. Tahle tam chyběla.
V různých oázách je možnost vyfocení se a poslat foto svým on-line babičkám a známým, ale kvalita fotek je zarážející. To zamrzí, zvláště ve světě techniky. Jestli Vás štve dcera, manželka či tchýně je možno do něj pustit milióny voltů ve Světě vědy a objevů. Van de Graafův generátor ji ovšem zelektrizuje a postaví vlasy, ale Vás to zaručeně pobaví.
Pro ty, kteří ještě trochu váhají, jestli navštívit Velký svět techniky nebo Malý svět techniky U6 malá nápověda. Velký svět techniky si užijí spíše ti, kteří už někdy zaznamenali nějaké informace z fyziky.
Ještě musím připomenout, že nejen expozice jsou na úrovni. Samozřejmostí jsou i služby, počínaje skříňkami na věci, občerstvením, i možností zabavit vaše uondané potomky.
Návštěva Velkého technického muzea je možnost jak příjemně strávit den s dětmi, ale jestli opravdu chcete zkoumat exponáty do hloubky je jasné, že jste zde nebyli naposledy. Exponáty Vašim dětem nenásilnou formou vysvětlí fyziku, něco z přírody a biologie (a taky i Vám, neboť všechny tyhle věci co jste se dávno učili už jste tak trochu zapomněli). Já jsem se rád nechal poučit od své dcery (8. Třída ZŠ), a zároveň jsem byl překvapen jejími znalostmi z fyziky, chemie, přírodovědy. Také ona byla ráda, že mohla použít své vědomosti, neboť kde jinde lze rodičům vysvětlit rozklad kyseliny chlorovodíkové na vodík (vodíkové dělo v Oáze síly a pohybu), stavbu lidského těla, či jaká buňka tvoří určitý orgán. Je to nenápadná forma opakování toho co jsme někdy věděli. Návštěva Velkého technického muzea je možnost jak příjemně strávit den s dětmi, ale jestli opravdu chcete zkoumat exponáty do hloubky je jasné, že jste zde nebyli naposledy.
Vždyť jen areál Dolní oblasti Vítkovic nabízí úžasné pohledy (nikdy bych neřekl, že tuny rezavého železa můžou být tak krásné). Jsou to stavby, které nemáte šanci vidět jinde. Zde si jich můžete přímo osahat. Stoletá historie železáren spolu s géniem loci působí jako návštěva kulis vědeckofantastických filmů Julese Verna. Navíc od května se na jedné z vysokých pecí otevírá rozhledna.
autor textu a fotografií: Pavel Koňařík