Nebezpečí následků lásky

foto: www.filmeurope.cz

Luxusní hotel někde ve Švýcarsku, neměnný personál a několik stálých hostů. Mezi nimi osamělý málomluvný muž Titta Di Girolamo. První dojem z filmu Následky lásky: nuda.

Nuda. Tak se dá na první pohled popsat Tittův život. Osamělý stárnoucí muž (v průběhu se dozvíme, že brzy oslaví padesáté narozeniny) se s nikým moc nebaví a nezdá se, že by měl nějaký bližší vztah. Každý měsíc zaplatí řediteli za svůj pobyt, čímž jeho komunikace s personálem prakticky končí. Na pozdravy neodpovídá, vyhýbá se očnímu kontaktu. Občas telefonuje odloučené rodině, ale jejich rozhovory postrádají obsah. V ruce Tita skoro pořád drží zapálenou cigaretu, a přestože neprojevuje žádné emoce, tváří se stále stejně seriózně a jeho interakce s okolím jsou minimální, zamyšleně pozorně dění kolem sebe. Je jisté, že před okolím cosi skrývá.

Teprve odhalení Tittovy závislosti diváka upozorní, že zde nejde o bezstarostný pobyt v pohodlném hotelu, ale o tvrdý život, za kterým je cosi skryto. Dozvídáme se, že Titta disponuje obrovským množstvím peněz, možná je to velmi mocný a vlivný člověk. Je jisté, že v současné situaci se Titta ocitl kvůli zapletení se do určitého zločinu někdy v minulosti. Film diváka poměrně dlouho nechává v napětí, kdo je Titta vlastně zač a proč žije tak podivným a nudným životem. Teprve zdánlivě milostná zápletka děj filmu přemostí do závěrečné krimi části, kde se Tittova minulost i současnost objasní.

Vyrovnaný nevyrovnaný Titta
Následky lásky mají slušně vypracovanou gradaci, která střídá překvapivé i poměrně předvídatelné momenty, včetně posloupnosti kriminální zápletky na konci. Je škoda, že některé epizody, například autonehody Tittovy potenciální milenky, a postavy, třeba Tittův bratr plánující cestu na Maledivy, nejsou více rozpracovány a není plně využit jejich potenciál. Celková nálada filmu, díky použití dlouhých záběrů z prostředí hotelu a banky, ukazuje spíše na nudu monotónního života v luxusu, respektive nezvyklé formy otroctví, než na úděl člověka, kterého ovlivňují následky lásky. Film je mylně označován za romantický. Prvky romantické lásky ve filmu sice najdeme, ale na „hlavní“ Tittovu lásku, která rozhýbá příběh do kriminálního děje, lze nahlížet spíše jako na lásku dobrosrdečnou než lásku milostnou.

Samotná hlavní postava Titta vzbuzuje v divákovi rozličné pocity, podle toho, kolik informací mu film o něm sdělí. Titta působí vyrovnaně, ale spousty informací indikují, že v nitru prožívá zřejmě cosi významného. Celou dobu z povzdálí sleduje okolní dění a na svět se dívá zdánlivě s opovrženým nadhledem. Bohužel myšlenky Titta, které nás doprovázejí celým filmem, jsou spíše jen rádoby filozofické, postrádají hloubku, vtip a originalitu. Titta je jen jedním z mnoha lidí, kteří mají trápení. To Tittovo se od jiných liší nezvyklou situací, nikoli zajímavě propracovanou psychologií či filozofickým postojem. Možná nejzajímavějším charakterovým rysem Titta je to, že svého nejlepšího kamaráda neviděl už dvacet let. Je možné, že na něj dávný přítel už dávno zapomněl, ale Titta pevně věří, že se tomu tak nestalo a je přesvědčen, že i on jejich vztah vnímá jako v jistém pohledu unikátní a blízký. O tomto příteli se však nedozvídáme téměř nic, kromě toho odkud pochází a kde nyní pracuje.

Následky Velké nádhery
Režisérem filmu je známý současný italský filmař Paolo Sorrentino, jehož nejnovější film Velká nádhera zazářil v loňském roce v evropských kinech a kladnému ohlasu se mu dostalo jak od kritiků, tak od diváků. V obou filmech Sorrentino obsadil do hlavní role herce Toniho Servilla. Titta nejen vizuálně, ale i charakterově v mnohém připomíná Jepa – ústřední postavu Velké nádhery. Na rozdíl od Titta je ale Jep vykreslen mnohem komplexněji a lidštěji – Jep, sám bohatý spisovatel žijící v luxusu, vyjadřuje nad svým okolím zdravý vtipný nadhled. Jepa dokáže divák pochopit a ztotožnit se s ním, s Tittem nikoliv. Zřejmě právě úspěch Velké nádhery dostal Následky lásky do kin. Film byl natočen již před deseti lety, ale obdobné slávy a úspěchu jako loňskému Sorrentinovu snímku se mu nedostalo. Asi by bylo lepší, kdyby to tak zůstalo.

Dominik Obruča