Náhradníci

Nejprve to nejdůležitější – ve filmu se nejedná o budoucnost, stejně jako v komiksové předloze, ale paralelní přítomnost, čehož si můžete všimnout na vzhledu ulic, které nevypadají jako z nějaké vzdálené budoucnosti. Otázka „proč“ je nejspíš na místě, ale je na ní více odpovědí: díky tomu, že se příběh neodehrává v budoucnosti, nemusí filmaři řešit futuristické domy, auta a vybavení pokojů. Mohou použít ulice, které jim poskytne samo město, takže ušetří velmi drahé vytváření kulis. A také, ve chvíli, kdy příběh zasadí do ulic, ve kterých skutečně dnes lidé chodí, působí na ně příběh o poznání silněji.

Celý film ukazuje rozdíl mezi dokonalými stroji a nedokonalými lidmi, až na jednu velmi důležitou maličkost – Bruce Willise. Filmaři se viditelně snažili z něj udělat postaršího detektiva, který většinu svého života tráví v křesle a svět vidí z pohodlí svého domova, ale Bruce Willis je Bruce Willis a tak v něm i přes jeho „lenost“ stále vidíte bojovníka bez bázně a hany. Ovšem ať už vidíme na plátně mladého a krásného blonďáka nebo muže, který již dávno překročil padesátku, stále je to jeden z nejlepších herců současnosti a vy si jeho herecký um můžete plně užít.

Snímek začíná již úvodními titulky, kde nám v pozadí ukážou, co se událo za posledních několik let. Doktor Canter (James Cromwell) se ve snaze pomoci světu pustí do výroby stroje, který by umožnil lidem na vozíku plně si užívat světa – náhradníky. Také chtěl tímto výrobkem pomoci vojákům, kteří by tak mohli válčit v nebezpečných bitvách, a přitom by celou dobu byli v bezpečí základny. Nicméně takovéto skromné plány se lidem příliš nelíbí, a proto, jakmile se podaří tyto stroje zprovoznit, rozjedou, i přes nesouhlas Cantera, obrovskou propagaci a po pár letech už naprostá většina lidí používá tyto stroje pro své každodenní potřeby. A ve chvíli, kdy se všechno zdá dokonalé – žádné nemoci, žádná kriminalita… – u nočního baru přijdou o život dva stroje. Něco takového by se normálně neřešilo a skončilo by to nanejvýš pokutou, ale elektrický výstřel, který zničil roboty, zabil i jejich majitele, kteří seděli u sebe doma v křesle. Agent Greer (Bruce Willis) a jeho partnerka Petersová (Radha Mitchell) začínají s vyšetřováním těchto vražd. Ukáže se, že jednou z objetí je syn výrobce těchto strojů a z vraždy se stává atentát. Agent Greer pronásleduje podezřelého, až vstoupí na zakázanou půdu – do kolonie dredařů, lidí, kteří nesouhlasí s náhradníky a stahují se do center různých měst. A právě v jednom z těchto center Bruce Willis přijde o svého robota a za porušení zákona – vstoupil svým náhradníkem na půdu dredařů – přichází o placku a zbraň. Ale nebyl by to Bruce Willis, kdyby ho něco takového mělo zastavit. Hrdina vstane ze svého křesla, vezme si kabát, nasadí drsný výraz a vyráží do ulic hledat na vlastní pěst. A zde, v tomto momentu, se z akčního filmu stává drama. Agent Greer, jeden z naprostého minima skutečných lidí na ulici, si uvědomuje, co kvůli náhradníkům na světě lidé ztrácí, a tak se postupně jeho názory mění, ale stále je rozhodnut chránit lidstvo až do konce.

Film je velmi dobře ozvučený, a proto bych doporučoval (v případě návštěvy kina) spíše sály, které se zajímají o kvalitu zvuku, například na Andělu. Kamera se snažila podávat co nejvíce informací během pár sekund. Myšlenka krásná, ale v praxi nejspíš neproveditelná. Film touto kamerou přichází o reálnost a nedovoluje člověku, aby se do příběhu doopravdy ponořil. Ovšem co se týče herců a jejich výkonů, nemám slov. Dvě ženy, které se ukazují po boku hlavního hrdiny, Radha Mitchell a Rosamund Pike se skoro až rvou o to, která z nich bude označena za hlavní partnerku. Rosamund Pike v roli Maggie Greer, manželky agenta Greera, se snaží zapomenout na smrt jejich syna, stejně jako její manžel. Ten se snaží nemyslet na nic jiného než na práci, a ona se snaží zapomenout na celý svůj dosavadní život. Oproti tomu Radha Mitchell, jeho partnerka na bitevním poli, je vždy tvrdá, respektuje zákony a je připravená pro svou práci skutečně i zemřít. To ovšem není všechno. Najdeme zde mnoho dalších výborných herců, například – James Cromwell v roli Cantera, Ving Rhames jako Věštec, nepřítel náhradníků a velitel dredařů, a Boris Kodjoe v roli Greerova velitele. Celkově mohu s klidem říct, že herecké výkony jsou dotaženy do dokonalosti a vy si je můžete vychutnat po celou dobu projekce..

Šel jsem na tento film s tím, že uvidím detektivní příběh, a proto mě poněkud zklamalo, že se z toho vyklubala přestřelka s velmi malým prostorem na přemýšlení a záhady. Tedy, tajemství je ve filmu hodně, ale vy nemáte moc šancí na něco sami přijít, pouze sledujete postup agenta, který se prostřílí z místa A na místo B, tam na něco přijde a jde z místa B na místo C. Když jsem si ovšem zvykl na to, že mě tady Poirot nečeká, užil jsem si celou sci – fi až do konce. A i když (jak jsem napsal již na začátku) je konec nepříliš originální a spíše moralistický než reálný, film doporučuji k shlédnutí, alespoň pokud máte rádi sci – fi, ve kterých nejde jenom o laserovou show.

Lukáš Bárta