Scooter a Jebroer jsou gabbeři do deště

Německá kapela Scooter právě vydává nové album, devatenácté v řadě, oslavující 25leté výročí svého vzniku. Jmenuje se Scooter Forever, tedy Scooteři navždy, což se k oslavě hezky hodí. Pilotním singlem této nahrávky se stala Bora! Bora! Bora!, druhým singlem v pořadí, vycházejícím jen několik dní před albem, je My Gabber, který vznikl za spolupráce holandského rappera Jebroera. Ale není to žádný hip-hop, jedná se o klasický hardstyle. Nyní se podíváme tomuto kousku na zoubek.

Překvápko do posledního okamžiku

Zhruba dva týdny před vypuštěním alba Scooteři, jak je jejich dobrým zvykem, zveřejnili minimix, což je jedna souvislá skladba, v níž postupně hrají krátké ukázky z každé nové písničky. Do té doby nikdo z nás neznal tracklist alba, věděli jsme jen to, že album bude rozděleno na 2 CD a celkem bude mít 25 skladeb (opět hezká narážka na výročí :-)). Na hudebních e-shopech byly kromě singlu Bora, který zaujímá třetí místo, všechny stopy označeny římskými číslicemi. Až v den odhalení minimixu došlo k odkrytí zbývajících názvů. Najednou bylo jasné, že hlavní album má 15 skladeb, zbylých deset na bonusovém CD č. 2 jsou předělávky raveovo-tranceových instrumentálek z devadesátých let, které dle slov frontmana H.P.-ho měly zásadní vliv na vznik skupiny a vývoj jejího zvuku.

Jenomže čtvrtá skladba na albu od počátku působila velice podezřele. Nejen, že jako jediná měla v minimixu pětisekundový, o ničem nevypovídající sampl, ale i její název „ID“ běžně značící nějaké identifikační číslo nebo značku vypadal tak nějak pracovně. Nikdo z fanoušků tomu nepřikládal větší pozornost, když vtom Scooteři z minuty na minutu oznámili, že vydávají nový singl My Gabber. Ehm, no jo, jenže nic takového se na albu nenachází. O to větší překvapení přišlo, když se skladba ID najednou přejmenovala na My Gabber. :-D ID byl skutečně jen krycí název, do poslední chvíle jsme byli úspěšně voděni za nos.

Jak daleko může zajít „vykrádání melodií“?

Další nečekaností bylo oznámení spolupráce s holandským rapperem Jebroerem. Ten loni vydal singl jménem Me Gabber zazpívaný (ano, zpívající rapper) kompletně v holandštině. Nějakým záhadným způsobem se dal dohromady s kapelou Scooter, která použila naprosto stejný hudební podklad a podle šablony taktéž shodné s originálem H.P. (zpěvák Scooteru) nahrál několik svých vokálů. Jebroer pouze přezpíval refrén do angličtiny. A to je vše. Asi by se lépe hodilo označení Jebroer feat. H.P. Baxxter nebo z toho mohl radši vzniknout vedlejší projekt obou interpretů.

Ne že by snad Scooteři poprvé použili melodii někoho jiného, ale pokaždé ji nahráli tak nějak po svém, složili nanovo, nepřekopírovali ji jen tak z původní předlohy. Plno písniček udělali i tak, že několik takovýchto útržků odjinud poskládali k sobě. Autorské ty skladby pravda moc nejsou, ale i to patří k image této skupiny, že hudbu v podstatě recykluje, aby podařené melodie neupadly v zapomnění, často je ještě vylepší. Však i první singl Vallée de Larmes, kuriózní tím, že neobsahuje žádné vokály a není k němu natočen klip, je téměř přesnou kopií stejnojmenného originálu od René et Gaston. Zní to sice stejně, ale vše je zkomponováno podle představ Scooterů. Nikoli tak u aktuálního singlu My Gabber.

Tento fakt naštěstí zmírňuje to, že Jebroer je uveden jako jeden z interpretů, hraje ve videoklipu, a nový singl propaguje na svých webových profilech, takže nejen že o „krádeži“ ví, ale ještě ji i plně podporuje. :-) To případ se singlem Bigroom Blitz je zcela jiný příběh. Tehdy roku 2014 Scooteři oznámili, že natočili singl spolu se slavným americkým rapperem Wizem Khalifou. Předpokládalo se, že ať už bude singl jakýkoliv, půjde na dračku, jakmile se o něm Wiz zmíní svým posluchačům, jichž jsou milióny po celém světě. No, ale žádné oficiální oznámení z jeho strany nepřicházelo, v klipu vůbec nehraje (jeho nepřítomnost je ovšem vyřešena geniálně) a navíc byl klip po pár dnech zablokován z důvodu porušení autorských práv a singl stažen z prodeje. Scooteři prachsprostě překopčili vokály z jedné Wizovy skladby do svého projektu a bylo hotovo. Na druhý pokus to vše dopadlo již lépe. Jméno Wiz Khalifa se nikde neobjevuje, jeho vokály byly předělány, takže na první poslech nejde poznat, že to je on a klip vlastně zůstal tak jak byl. No ale byla to ostuda, kterou by u profesionální skupiny, která tu působí tak dlouho, asi nikdo nečekal. Tak jako tak, Scooteři na slavném jméně nevydělali, ani samotný singl s klipem nestojí za řeč. Něco podobného se pravděpodobně stalo i v roce 2011, kdy si na nesinglovou písničku z alba The Bigh Mash Up s trefným názvem Copyright taky vypůjčili vokály rappera, který o tom nejspíš ani nevěděl. Ale žádná kauza z toho tehdy ještě nebyla. Tak pojďme dále. :-)

Je to Scooter, není to Scooter, …

Ať už k této mezinárodní spolupráci došlo kvůli tomu, aby Scooteři zpopularizovali Jebroera i mimo Nizozemí nebo aby se naopak Scooteři poučili od profíka, který jim pomůže nabrat body v domácím Německu, jedno zůstává jisté – My Gabber není z dílny Scooter a proto tak ani nezní. Scooteři možná přišli s prvotním nápadem oslovit Jebroera, jestli by nepřezpíval refrén do přístupnější a lépe znějící angličtiny, k tomu by nechal H.P.-ho taky něco zanotovat a celé se to zabalí jako společný singl. Z toho důvodu je divné, proč se předělávaly pouze vokály a nikoli už hudba. Jebroer si na svůj originál nechtěl nechat šáhnout (bez dvojsmyslů, prosím ;-)) nebo Scooterům se podklad tak líbil, že už do něj pro jistotu nezasahovali, aby ho třeba nezhoršili nebo zbytečně nepřekopali? Opravdu netuším. Zatím vám nabízím více nevyjasněných otázek, než odpovědí. :-D

Zkusme společně rozlousknout alespoň název. :-) Podle toho, co jsem našel v útrobách internetu i podle charakteru textu, se dá zjednodušeně říci, že gabber je jinými slovy dobrý přítel, prostě kámoš na život a na smrt. Jinak gabber značí i příslušníka subkultury, která poslouchá výhradně hardcore muziku a jeho život je celkově terno, což se zde, jak uvidíte v klipu, taky může hodit.

Nyní už k samotné písničce. My Gabber začíná pozvolně uklidňujícím piánem. Pak následuje Jebroer a jeho srdceryvné vyjádření, jak moc má rád svého dobrého kamaráda (nechci říkat přítele, aby to nevyznělo jinak, než má) a H.P. to zakončí ráznou větou, že pevné přátelství nikdy neumírá, přežije všechno dobré i zlé – pod to se podepisuji. Jebroerův zpěv, doplněný o elektrizující efekt, je šíleně návykový, dostane se pod kůži neuvěřitelně rychle, prostě hitovka. Ani nevadí, že opakuje jednu větu stále dokola. Po refrénu na nás vypálí hardstylová bomba s rychlým, tvrdým beatem a drsnými basy, které čas od času jakoby vyskočí ven, což miluju. Sloky si vzal na starost H.P., samozřejmě taky v angličtině, nejedná se však o překlad původního textu. No a takhle to jede až do zblbnutí. :-) H.P. se zde krásně hodí, už u loňského alba Ace se mi velice líbily duety s mužskými zpěváky, konečně nějaký vyšel i jako singl.

Od prvních sekund, co jsem píseň poprvé slyšel, jsem si říkal: „Kruci, ti Scooteři se ale zlepšili! Zní to, jako kdyby po Boře chytli druhý dech a možná i třetí!!“ Jak už jsem říkal, je to dáno tím, že ji nesložili oni. Tím nechci říct, že Scooteři jsou špatní producenti, ale Jebroer to dělá prostě jinak, svěžeji. Přesně v tomto je hlavní úskalí – skladba je krutě vymakaná, ale strašně rychle se přeposlouchá, právě proto, že nedostáváme to, na co jsme zvyklí a singl bychom si za běžných okolností asi ani nepustili, kdyby na něm nebyla značka „Scooter“ (mluvím o skalních fanoušcích, kteří neposlouchají téměř nic jiného). Otázkou tedy zůstává, jak moc se zamluví fanouškům Scooterů i Jebroera, kteří ani z jedné strany nemusí mít ze spolupráce radost.

Já mám každopádně velikou radost z toho, že Scooterům konečně došlo, že má stále smysl vydávat singly na CD, v omezeném počtu kusů, jen pro sběratele, podobně jako vinylové desky. Sami na svém Facebookovém profilu oznámili: „Buďte rychlí, máme jen limitovaný počet singlů My Gabber!“ Takže stejně jako předtím Bora! Bora! Bora!, i teď si můžete užít hmatatelného singlu jako za mlada. Berte to však opravdu jako sběratelský kousek. Asi těžko budete strkat do rádia CDčko se dvěma písničkami, které mají dohromady cca 8 minut, z nichž jednu máte i na albu a ta druhá, prodloužená verze, vám nic moc nového nenabídne (tentokrát je znát, že přidaný úvod a závěr má na starosti Phil ze Scooterů, nikoli Jebroer, což může být částečná náplast pro ty, co se jim „nepředělaný Jebroer“ nezalíbil; k tomu tu máte ještě jednu hardstylovou část navíc, pokud se jí nemůžete nabažit). Věřím, že od teď budou CD singly vycházet pravidelně a už nám na tom nebude připadat nic zvláštního. O něco větší smysl budou mít, až na nich budou singlové verze albových skladeb, což by snad mělo nastat brzy.

Písničky bez melodie, videoklipy bez příběhu

Po předešlém klipovém fiasku jsme se dočkali dynamického a moderního videa. Působí tak, že i v něm má prsty Jebroer a jeho tým, proto vypadá, jak vypadá. :-) Odehrává se v Japonsku (v úvodu nás čekají také japonsko-anglické titulky představující interprety a písničku), kde se spolu setkávají dva „gabbeři“, kteří spolu stráví akční noc v podobě pirátských závodů, pouličních bitek a fotbálku na stadionu nacházející se na střeše jedné budovy. Mezi tím problikávají záběry Jebroera, H.P.-ho i zbytku kapely spolu s laserovými efekty za nimi. Na některých se objevují i psi ne zrovna přátelského vzezření, jak je drží Scooteři na vodítku. Vypadá to sice hezky, ale absolutně vůbec nechápu smysl těchto psích záběrů, které do konceptu nijak nezapadají. Konec je poněkud nečekaný a zvláštní. Během toho všeho si nelze nevzpomenout na videoklip Jigga Jigga! z roku 2003, který se taky natáčel v Japonsku. Klipy jsou si v hektičnosti záběrů nebezpečně podobné. My Gabber by byl jistě zajímavější, kdyby v něm hráli přímo oba zpěváci, jako že oni jsou ti dva nerozluční bráchové. Nicméně moc se mi líbí skryté narážky na Scootera – jeden z gabberů si na sebe obléká tričko Hyper Hyper, a později je vidět, jak pan vrátný v autodílně sjíždí na Youtube klip How Much Is the Fish?, slavné to singly kapely. :-D

Jak říkám, klip působí svěžím dojmem, stejně jako písnička, ale právě proto vypadá tak tuctově, jako plno jiných klipů, které hrají v televizi. Nejde o to, že „dnes už nic není jako dřív“, zdá se mi, že i předtím bylo jen málo písní a klipů, které vyčnívaly z řady nějakým neotřelým nápadem, aby nezapadaly do řady průměrného popu. Scooter si tuto laťku vlastně až doteď úspěšně držel, i přes experimentování s různými styly si zachovával svou tvář. V My Gabber se sice pořád něco děje, ovšem kvůli nesouvislým záběrům bez příběhu je to vlastně nuda (proto mě nebaví ani zmíněná Jigga! Jigga!). Pro mě taková jednorázovka. Co myslíte vy?

Ještě nám zbývá zaměřit se na obálku singlu. Proč mám sakra pocit, že byla udělána pět minut před termínem? Sám o sobě nápad bojových psů z klipu rozhodně není špatný, ale proč promarnit příležitost udělat si společné foto s Jebroerem? Mohli to napravit aspoň na zadní obálce singlu, jenže nestalo se tak. Na Facebooku byly dvě takové portrétovky zveřejněny a vypadají stokrát líp než toto (jak můžete vidět na obrázcích). Hlava mi to nebere. Pomíjím fakt, že fotky obou psů jsou v mizerném rozlišení, takže se dost nápadně kostičkují…

Jak to shrnout? My Gabber je určitě lepší než předešlá Bora, ve všech směrech. Neslyším tam však typický Scooter rukopis, což moje hodnocení zpětně zase snižuje. Řeknu to tedy jinak – těším se na další singly z nového alba, kde je tentokrát potencionálních hitů až až. Vypadá, že se máme na co těšit. Více v recenzi, která přijde co nevidět. ;-)

Jiří Sobota

Zaměstnání: sociální pracovník; záliby: poslech hudby (převážně kapela Scooter), sbírání hudebních CD, skládání hudby (hudební projekt ZoneX), tvůrčí psaní (recenze, povídky, texty), focení + natáčení, Playstation 1, turistika, dobrovolnictví - aktivizační činnosti se seniory, příležitostně film, divadlo, kniha