Ve vesmíru získala dominantní postavení společnost technokratů. Inženýři, kteří pozvedli technologii nad náboženství. Technologie vládne všude a všemu. Nejvyšší postavení ve společnost má technocírkev a jejich technoduchovenstvo na čele s technopapežem, který je svrchovaný pán Technovatikánu. Vedle něj vládnou technoaristokraté, generálové, králové a místodržící ale ti jsou podřízení technocírkvi. Ve jménu technologie vedou kruté války proti nevěřícím, kteří jsou buď vyhlazení nebo podrobeni a jejich ženy znásilněny.
Technocírkev je stejně mocná a krutá jako církev ve staré dobré středověké Evropě, kdy papež měl absolutní moc. Vzestup této říše byl umožněn nalezením vzácného antigravitačního paliva, které umožňuje putování kosmem neuvěřitelnou rychlostí. Technokraté získali monopol na toto vzácné palivo. Stali se na palivu zvaném Epyfitu zcela závislí. Jejich říše stála a padala na tomto oleji. Háček byl v tom, že se Epyfit nacházel pouze na jednom nálezišti v Univerzu.
Značná část Epyfitu byla použita na stavbu nové Zlaté planety, ze které bude vládnout jeho technosvatost technopapež. Je to obrovská planeta, kterou staví miliardy dělníků, kteří denně umírají v nehumánních podmínkách. Technopapež je morbidně obézní vrah, kterému dělá potěšení smrt. Jeho generálové plundrují vzdálené planety a podmaňují si jeden svět za druhým. Jeho nejvýkonnější generál je Wilhelm -100, který nikdy nepoznal sebemenší porážku. Válku miloval víc než vlastní život, než život kohokoliv. Jeho vojáci jej chovali v největší úctě, ale velmi se ho báli a ještě více se ho báli jeho nepřátelé.
Postupně času slábly dodávky Epyfitu a proto byl Wilhelm – 100 pověřen, aby převzal nad Epyfitem kontrolu a zajistil hladké zásobování. Jeho největším problémem kromě téměř vyčerpaného naleziště Epyfitu byla blízká přítomnost Metabarona, největšího bojovníka v celém Univerzu.
Metabaron byl poslední svého rodu. Zařekl se, že bude posledním z rodu metaboronů. S ním vymře nejvyšší úroveň člověka. Prokletí rodu spočívalo v tom, že syn musel zabít otce, aby postoupil na úroveň metabarona. On sám neměl jméno. Byl Metabaron, poslední svého rodu, který pokořil původní Technovatikán a rozbil původní Zlatou planetu. Byl nejsilnějším válečníkem Vesmíru. Sám porazil legie nepřátel. Jeho loď smetla válečné loďstvo. Byl největší z největších. Střet s Technokraty musel opět přijít, ale tentokrát je ve hře existence celého Vesmíru, který se začal hroutit. Klíčem ke všemu je tajuplné palivo Epyfit.
Svět metabaronů stvořil Alejandro Jodorowsky (Papež Ukrutný, Borgia) a Maebius a vychází ze série Kasta metabaronů. Metabaron nese jasný rukopis dnes devadesátníka Jodorowského. Jeho Metabaron je příliš podobný jeho jiným dílům, jen děj přenesl ze středověké Itálie do kruté budoucnosti, ve kterém vládně svrchovaná autorita. Děj je plný intrik, zvratů a vyššího poselství. Metabaron je parádní obrazový román s nádhernou malbou Valentina Séchera a Nika Henrichona. Určitě stojí za přečtení.