Mě by jako čarodějnici upálili hned

Vydavatelství OneHotBook nám v rámci tiskové zprávy poskytlo rozhovor s Jitkou Ježkovou, interpretkou audioknihy Cizinka.

Co se vám na příběhu nejvíc líbilo, co vás bavilo?

Když mi nabídka na načítání téhle audioknihy přišla, vyprávěla mi o ní máma, která má román i jeho pokračování ráda, a prozradila mi, že podle něj vznikl úspěšný seriál. Seriál jsem neviděla, i když mi máma říkala, že hlavní představitelé jsou vybraní úplně skvěle. Já jsem předtím vůbec neznala ani knihu, ale přečetla jsem ji během pár dní a bylo to přesně to, co jsem tyhle prázdniny potřebovala – dobrodružství, odpočinek, láska. Bavila mě, jinak bych ji takhle rychle nezhltla.

 Příběh se odehrává ve Skotsku 18. století, co vás na popisu doby zaujalo?

Autorka docela podrobně líčí, jak fungovaly klany a jejich život, jak to ve Skotsku tehdy chodilo, na což jsem samozřejmě narazila i dříve, ale tady je to v popisu běžného života, navíc viděné pohledem současnějšího člověka. Je zajímavé, na čem byla skotská společnost v době jakobitského odboje postavená, jak byla rozdělená.

Jak byste charakterizovala hlavní hrdinku Claire Beauchampovou? Čím vám byla blízká?

Claire je klasická sufražetka, to je můj člověk. Když přijde na věc, dokáže zachovat chladnou hlavu – doufám, že bych v podobných situacích byla taky taková, ale nezažívám je. Líbí se mi na ní, že dokáže zůstat duchapřítomná, že má dostatečné sebevědomí. Přestože má jenom vzdělání zdravotní sestry, ale z poloviny 20. století, což v 18. století sebejistotě dost napomůže. Možná i díky tomu, že si jako ošetřovatelka prošla druhou světovou válkou, nemá pochybnosti o svých schopnostech, uvědomuje si, co umí a co zvládne – a tím pádem dokáže v tomhle ohledu jednat stejně jako muž.

Jak jste se vypořádala s výslovností skotských a gaelských výrazů?

Musela jsem se pořád zastavovat a dívat se – jsou to slova, která jsem slyšela poprvé v životě, takže si je nebyla schopná zapamatovat. Takže na názvy různých jezer, různé ty „brochy“, jsem se musela třeba dvacetkrát kouknout, než jsem si výslovnost zapamatovala. Ale patří to k tomu, takže to respektuju a snažím se vyslovovat co nejlépe.

Neměla byste chuť taky se propadnout v čase?

To by se mi líbilo, ale musela bych být neviditelná. Mít třeba plášť neviditelnosti, jako byl v seriálu Arabela, aby člověk mohl včas zmizet. Protože mě by chtěli jako čarodějnici upálit hned, já bych se nedokázala moc držet zpátky. Ráda bych se v čase propadla i do téhle doby, nicméně asi spíš do Francie než do Skotska. Do doby osvícenství a encyklopedistů, kterou mám ráda. Ale s možností zmizet ve vteřině, když bych na to jen pomyslela. Ale máma mi prozradila, že v druhém románu ze série se Claire s Jamiem přesunou do Francie, tak na to třeba dojde aspoň zprostředkovaně – to by bylo fajn.

 Bylo něco, co se vám v době, do níž se vaše hrdinka propadla, líbí více než v současnosti?

Líbí se mi, že spolu lidé skutečně trávili čas. Jejich vzájemnost. Přítomnost vertikály v jejich životech a v jejich vnímání světa, protože si více uvědomovali, co je přesahuje.

 A bez jaké vymoženosti současné doby byste naopak nikdy nemohla žít?

Bez deklarace všeobecné rovnosti – bez rovnoprávnosti mezi pohlavími.

Kterou část jste si jako interpretka obzvláště užila?

Mě – když jsem si to četla, pak načítala, nebo kdybych to poslouchala – baví akční a dobrodružné části. Což jsou v případě Skotska s Anglií v polovině 18. století situace, kterých nastává dost a dost.

Byl by Jamie ideálním mužem i pro vás?

On je v podstatě pan dokonalý, takže ano. Jediný problém je, že se mi líbí starší muži, a Jamie je asi o šest let mladší než Claire, a tím pádem zhruba o devatenáct let mladší než já.

Jitka Ježková (* 1978)

Vystudovala Pražskou konzervatoř a Katedru teorie kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na televizní obrazovce se objevila poprvé v roce 1994 v seriálu Prima sezóna, o rok později pak v sitcomu Nováci. Od té doby pravidelně účinkuje v televizních inscenacích a seriálech (Jetelín, Případy 1. oddělení, Rapl, Obchoďák, Doktoři z Počátků, Expozitura) a filmech (Početí mého mladšího bratra, Báječná léta pod psa, Intimity, Ostravak Ostravski). Hostovala v Činoherním klubu, v Divadle Palace a v Divadle v Řeznické, aktuálně je k vidění v Divadle Na Maninách. Už od 14 let se úspěšně věnuje dabingu. V roce 2004 dostala Cenu Františka Filipovského za ženský herecký výkon v dabingu za film Teorie létání. Dále účinkuje v audioknihách vydavatelství OneHotBook: Do vody (2017), TO (2017), Tvář vody (2018).

zdroj textu i obrázku TZ

Tisková zpráva