„Svobodu nenajdeš za branou, ale tady – v srdci.“
Litevský spisovatel Marius Marcinkevičius, původně lékař, patří ve své zemi k velmi oceňovaným autorům knih pro děti. Překladu do češtiny jedné z jeho nejnovějších s názvem „Kamínek“ se chopila Anna Sedláčková. Vydání této pozoruhodné knihy podpořil Litevský kulturní institut.
Píše se rok 1943 a litevský chlapec Eitan se spolu se svou kamarádkou Rivkou ocitnou za branou, za zdmi ghetta vystavenými muži v černých uniformách mluvící chrchlavým jazykem… Za branou, za kterou mizí lidé, kteří se již zpět nevrací. V doslovu autor zmiňuje, kam byli tito lidé nakonec odvedeni.
Přesto všechno se dětská duše dokáže i v tom nejhorším prostředí cítit docela šťastně, pokud k tomu má dostatek fantazie a lásku svých bližních. Jenže i malé dítě si v sobě vytváří odraz skutečného světa, toho bolestného, který obyčejným lidem bere vše, na čem jim záleží. A proto i ta Eitanova duše žalostně volá po pocitu bezpečí. Tu představuje teplá náruč maminky.
Nakonec i Eithan s maminkou, Rivkou a dalšími blízkými, odchází za bránu…
Kamínek je zde míněn jako symbol oblázku, jež Židé pokládají na náhrobky svých zesnulých, jako projev úcty a památky.
Krátké úryvky textu jsou napsány velice procítěně, formou, která dítěti může již v brzkém věku přiblížit jednu z nejkrutějších událostí lidských dějin. Je však více než potřeba, aby textu porozuměl v prvé řádě rodič.
Text je doplněn o překrásné ilustrace nadané Ingy Dagilė. Jsou ponuré, i plné naděje.
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Argo.
Více z LaCultury...
15. prosince, 2024 Ada
„Před vlastními kořeny a historií neutečeme.“ – citace z knihy, str. 258
Podobná díla mi vždy připomínají, jak více jsem se měla snažit, dokud byl čas, od svých prarodičů a […]
10. prosince, 2024 Praví majordomové se vyskytují pouze v Anglii. Nahlédněte do vzpomínek majordoma Stevense, který svému povolání obětoval všechno
Majordomus Stevens vždy žil jen pro svou práci na Darlingtonském panství. Jeho loajalitu vůči pánovi i ochotu nevidět znepokojivé dění na panství předčila jen jeho schopnost potlačovat […]
9. prosince, 2024 Příběh Cateriny, matky Leonarda da Vinci
Caterina byla divoká a nezkrotná, svobodná jako vítr. Její život se odehrával mimo čas a zdálo se, že už od mládí sliboval zářnou budoucnost. Její neuvěřitelná cesta začala v Tanais, […]
3. prosince, 2024 Hluboko v temném lese
„Jediný způsob, jak zjistit, jestli něco v životě dokážeš, je zkusit to.“ – citace z knihy, str. 120 –
V Gruzií zuří litá občanská válka. Obyvatelé se ocitají v ohrožení života, a […]
18. listopadu, 2024 Bylo, nebylo – v mysli pana Tolkiena
Nakladatelství Argo dělá v posledních letech nezměrnou radost, všem tuzemským fanouškům J. R. R. Tolkiena, když se pustilo do opětovného vydávání jeho díla. Možná si říkáte, že Pána […]
2. listopadu, 2024 Deník pařížského měšťana z první poloviny 15. století
Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století, tedy v období […]
31. října, 2024 Co byste dělali, kdybyste se zničehonic ocitli o téměř 80 let zpátky v minulosti, v Praze okupované nacisty?
Čtveřice kamarádů, která žije v činžáku na pražských Vinohradech, slyší odněkud shora podivné pískání, a tak se vydá po zvuku. Na půdě objeví vědecké zápisky jakéhosi doktora Schneidera a […]
28. října, 2024 Slova psaná do písku
K arabské kultuře a literatuře mám velmi pozitivní vztah. Dokonce udržuji aktivní kontakt s jedním z profesorů, jež působí na Káhirské univerzitě a který se naopak intenzivně zabývá […]
6. října, 2024 Posluchačem přednášky J.R.R.Tolkiena recenze knihy Netvoři a kritikové, Tolkien (J.R.R. + Christopher), Argo
2. října, 2024 Cesta domů, do dětství a z něj recenze Cesta domů (Dvě srdce, Zuza) autora Peter S. Beagle, vydavatelství Argo
19. srpna, 2024 Drak, jenž čeká
Evropský kontinent z východu ohrožuje drtivá moc Byzantské říše. Byzantskému císaři Julianovi se kdysi podařilo udržet polyteismus, a tak se křesťanství ani islám nerozšířily do celého […]
17. srpna, 2024 Orgasmus na Západě aneb Dějiny rozkoše od 16. století do současnosti
Dějiny rozkoše jsou dějinami slasti, individuální, mnohdy nesdělitelné, nepopsatelné, skryté, jindy naopak tabuizované. Dějiny orgasmu jsou ale zároveň kulturním fenoménem, který podléhá […]
