M. Gladwell: Svět potřebuje obrýlené podivíny

Zatím poslední přírůstek mezi české knižní překlady kanadského spisovatele a novináře Malcolma Gladwella je ohlédnutím za jeho dosavadní kariérou v New York Times. Paradoxně přitom vyznívá, že Gladwell vlastně nikdy nechtěl být novinářem. Jak přiznává v předmluvě zde recenzované knihy Co viděl pes, usiloval o to stát se právníkem nebo pracovníkem marketingu, po sérii neúspěchů mu ale nezbylo než si připustit, že psaní je také práce. Díky bohu za to.

Vkusně jednoduchý přebal české verze knihy je ztvárněn přesně v duchu Gladwellovské obálkové tradice. Osobně se mi design velmi líbí a věřím, že svou prostotou dokáže upoutat pozornost čtenáře i v regálech knihkupectví.

Kniha je výběrem klenotů autorovy novinářské práce, jsou zde jeho eseje z druhé poloviny 90. let, stejně jako několik prací napsaných ke konci první dekády druhého tisíciletí. Vůbec nevadí, žeod napsání některých esejí uplynuly již takřka dvě desítky let, jedná se o nadčasová témata, která nutí čtenáře k zamyšlení bez ohledu na dobu, ve které jsou čtena.

Styl psaní Malcolma Gladwella je velmi specifický a prolíná se všemi kapitolami knihy – autor vždy nejprve nastíní problém, poté přidá dějovou linii, která problém zkomplikuje, a výsledkem (zpravidla obohaceným o emotivní závěr) je poznání, že nic není takové, jaké se to na první pohled zdá být. Autor se snaží čtenáře přesvědčit, že je potřeba se na věci dívat z jiného úhlu pohledu, najít nějaký vzorec, podle kterého se společenské systémy chovají. Hrdiny dnešní společnosti nejsou charismatičtí vůdci, ale obrýlení podivínští analytici, kteří dokáží předvídat války či zničující finanční kolapsy.

V necelé dvacítce esejí Malcolm Gladwell hledá a nachází vzorce v tak nesourodých tématech, jakými jsou finanční trhy, odhalování rakoviny u pacientů, řešení problému bezdomovectví, profilování zločinců nebo výběr talentů pro americký fotbal či pozici ve firmě. Z jednotlivých kapitol mne asi nejvíce zaujal příběhy o tom, proč americký trh s kečupy už dlouhá desetiletí ovládá firma Heinz, zatímco trh s hořčicí a omáčkami na těstoviny je mnohem více diverzifikovaný. Zde se dozvíte, jak se testují a propagují potravinářské produkty, a proč mnoho konkurentů snažících se prosadit na americkém monopolním trhu s kečupy nemohlo uspět.

Skutečně poutavý je třeba i popis investiční strategie Nassima Taleba, známého odborníka v oblastech pravděpodobnosti a finanční matematiky. Úplně nejvíce mne ale zaujala esej zařazená v knize na úplný závěr, věnující se problematice zákazu bojových plemen psů v některých amerických státech. V tomto smutném příběhu autor na statistikách dokazuje, jak zcestné je zakazovat určitá psí plemena na základě ojedinělých případů fatálních útoků na člověka, když ve skutečnosti nesou vinu zpravidla majitelé zvířat.

Pokud lze na knize hledat nějaká negativa, je to, jak už to tak bývá, nepřenositelnost na české prostředí. Eseje se zaměřují na americký trh a americké instituce, které jsou od svých českých protějšků dosti odlišné. Místy mi vadil i mírně kostrbatý překlad, ale věřím, že některé fráze je prostě obtížné opsat českými slovy. Celkově ale publikaci hodnotím jako informačně velmi přínosnou, představující čtenáři odlišné úhly pohledu na zdánlivě přímočaré problémy, a doporučuji ji k přečtení všem se snahou porozumět trochu více světu kolem sebe.

Martin Mucha

Studovaný žurnalista, povoláním marketér, ve volném čase muzikant a čtenář. Nejraději čtu a recenzuji knihy o vědě, osobním rozvoji a biografie.