Levellers pod hradem Loket předvedli to nejlepší

Naše, obvykle čtyřčlenná parta, se kterou letos koncerty Levellers objíždíme se rozrostla o posádku z Maďarska, a tak jsme měli nejen o zábavu postaráno. Po obědě, prohlídce města a ochutnání piva v místním malém pivovaru jsme se vydali k amfiteátru jako mnoho dalších lidí. Nesli jsme malý sladký prezent pro skupinu Divokej Bill, kteří nám dali několik volných vstupů, ovšem první zádrhel nastal u vchodu. Naprosto arogantní a namyšlený security si hrál na pána celého šírého okolí a ZAKÁZAL nám vstup do areálu s naším prezentem i přesto, že jsme měli naprosto stejnou pásku jako on i hlavní pořadatel. Lidem sbíral i deštníky, přestože celý den silně pršelo a zakazoval i fotoaparáty. Nezbylo nám nic jiného než vše jít řešit s hlavním pořadatelem dolů do areálu. Ovšem i s ním security jednal zřejmě dosti neurvale takže krabice s dorty sice do areálu šla, ale lahev whiskey musela být doslova propašována, dešnítky nám zabavil a fotoaparáty holky odnesly na hotel, protože nechat je tam, tak o ně přijdeme stejně jako o deštníky, které jsme už nikdy neviděly.

Po předání prezentů jsme se usadily pod pódiem a čekali na první kapelu, punkové Plexis. Parta kolem Petra Hoška, která v nedávné době vydala novou desku Vohul to! byla pro většinu přítomných dosti tvrdým oříškem. Hlavně protože většina přítomných šla právě na Divokého Billa, který hrál jako poslední. Mě ale tahle banda udělala radost písničkou Pidilidi z desky Už mi to kroutí nohy z roku 2000 a trochu známější Marihuhaš a Půlnoční rebel. Sice tahle partička nepatří mezi mnou vyhledávané kapely, ale rozhodně nebyl důvod, jako někteří později dělali, je nazývat různými jmény, která často nebyla ani slušná.

Před samotným vpuštěním do areálu jsme slyšely část zvukouvé zkoušky Levellers, při které zkoušeli novou písničku, a tak jsme se nejvíce těšily právě na ni, neboť jsme čekali stejný playlist, jako dva předchozí koncerty u nás. Oni nás ale velmi překvapili. Vše začalo oblíbenou One way, která nejen díky prostředí vykouzlila nejlepší atmosféru, jakou jsem na jejich koncertě tady v Čechách za 10 let slyšela. The Game, která ji hned následovala, v poslední době patří k mým nejoblíbenějším písničkám vůbec. Další skladba 15 years nás také neměla čím překvapit, byla briliantně zahraná jako vždy. Čtvrtá písnička v pořadí, Beautiful day z roku 1997 nás ale utvrdila v tom, že na nás čeká mnoho překvapení, protože tuhle písničku na předchozích koncertech hráli vždy až na konci setu, společně s Divokým Billem. Pak Simon zakřičel Liberty a tvrdý zvuk kytary proťal Jon se svými houslemi. Šestá písnička setu byla velmi milým překvapením, Far from home, která připomíná typickou táborou odrhovačku, si zpíval každý, kdo o téhle kapele někdy něco slyšel. Tradiční Boatman společně s Charlieho pochodovým bubnem vystřídal opičák Steve se svým Jigem.

To už se koncert přehoupnul do své druhé poloviny, kterou Levs nastartovali ďábelskou písničkou The Devil went down to Georgia a pomalejší Sell out. Následovala moje velká srdeční záležitost a písnička, co má moc silných momentů a úžasnej text, Another man´s cause., při které nejedno oko nezůstalo suché. Jednoznačně bych tuhle věc označila za vrchol koncertu. Klasickou The road vystřídala Carry me, při které se přední řady chytly za ruce, vážná Battle of the Beanfield a rychlá Riverflow. Fanoušci zde byli daleko živější než při předchozích koncertech, a tak překvapením večera byla písnička nová, úderná a energická s úžasným houslovým partem, Truth is. Pokud taková bude i nová deska, myslím že rychle zapomeneme na legendární Levelling the land. Celý skoro hodinu a půl dlouhý set zakončili písničkou Cholera well z poslední studiové desky Letters from the underground z roku 2008.

Levellers zahráli set, který potěšil srdce nejednoho fanouška, a který jim několik dalších získal. V době přípravy pódia pro skupinu Divokej Bill nás nepřekvapil déšť, který jsme čekaly celý večer, a tak jsme bez deštníků krásně zmokly. Zřejmě padalo štěstí. V baru, vedle pódia jsme totiž narazily na Levellers, a tak se rozjela veselá a nezapomenutelná párty plná alkoholu a britského humoru. V listopadu budou ve studiu Sono natáčet novou, v pořadí devátou studiovou desku. Pokud bude alespoň z části stejná, jako písničky Furries a Right is, které Levellers již hrají, myslím že bude legendární Levelling the land mít svého nástupce. Ale to se nechme překvapit, deska vyjde v průběhu příštího roku. Skončila jedna část léta, plná Levellers, britského humoru a skvělé atmosféry. Ale i u nás máme interprety, kteří za to stojí.

Playlist:

1. One way
2. The game
3. 15 years
4. Beautiful day
5. Liberty song
6. Far from home
7. Boatman
8. Jig
9. Devil went down to Georgia
10. Sell out
11. Another man´s cause
12. The Road
13. Carry me
14. Battle of the Beanfield
15. Riverflow
16. Truth is – New song
17. Cholera well

Lucie Borecká

Vznikla jsem z ničeho... nebudu se pokoušet narvat sem dvacet let života. Někdy smutných, jindy veselých.. Jsem jaká jsem. Kdysi dávno jsem se vzhlídla ve světě festivalů a koncertů a tam jsem taky nejspokojenější. Hudba mě provází celým mým životem. S ní jsem se narodila.. s ní i umřu.. a mám jednu velkou závislost... Levellers... a teď vlastně moji dceru Jasmínu