Králova řeč promluví i k vám

Děj se odehrává ve 20. a 30. letech 20. století, kdy v čele britské koloniální velmoci stojí král Jiří V. Ten umírá a království má připadnout jeho nejstaršímu synu Eduardovi. Eduard se ze své povinnosti vyvlékne ve prospěch svého bratra Alberta. Budoucí král (Colin Firth) má jeden velký problém. Kdykoli má mluvit na veřejnosti, koktá. Z komplexu ho má vyléčit svérázný logoped Lionel Logue. Zprvu není Jeho výsost příliš nadšený z Lionelových neobvyklých metod, postupně se ale ti dva velmi zblíží.

Na pozadí mocenských bojů a Hitlerem ohrožené Evropy tak sledujeme příběh zakřiknutého muže, který vždy musel útrpně snášet chování autoritářského otce a posměšky za své koktání ze strany staršího bratra. Lionelovy způsoby odstraňování vad řeči tak spočívají právě v pohledu do dětství pacienta. Vztah mezi princem Albertem (po korunovaci získá jméno Jiří VI.) a Lionelem se prohlubuje a nabývá na větší důvěrnosti. Někdy se situace mezi nimi vyhrotí, ale to jen proto, že Albert nedokáže svému strachu čelit. Oporou mu je jeho rodina – manželka a dvě malé dcery Alžběta (současná hlava britského království) a Margaret.

Celý příběh směřuje ke králově promluvě, ve které má Albert občany informovat o vyhlášení války Německu. Pro něj to je boj za zemi, ale zároveň i jeho vlastní niterný. Tady se protnou dvě linie, jež jdou paralelně celým filmem. Na jedné straně se jedná o výpravný, historický snímek, na straně druhé sledujeme komorní a niterný příběh krále, který si důvěru lidu musí teprve získat.

Králova řeč je perfektní, co se týče celkové atmosféry i dílčích záběrů. Dokonale vás přenese do sychravé a nevlídné Anglie, ale oproti některým výpravným filmům má jednu obrovskou přednost – na nic si nehraje. A co víc, budete se smát chytrým a vtipným poznámkám na adresu králových rádců z úst Lionela Loguea. Toho ztvárnil australský herec Geoffrey Rush, kterého znáte jako kapitána Hectora Barbossu z trilogie Piráti z Karibiku. Geoffrey postavu Lionela zahrál svým minimalistickým způsobem. Z jeho výrazu přečtete pohrdání, skromnost, dobrotu i zklamání. Geoffrey se proto umístil v oscarových nominacích za mužský herecký výkon ve vedlejší roli.

Skvělým výběrem byl i Timothy Spall, jenž se sice jako Winston Churchill ve snímku objevil jen v několika scénách, ale podoba s jedním z nejdůležitějších mužů v historii království je nesporná. Režisér se strefil i u Heleny Bonham Carter, známé z filmů jejího manžela Tima Burtona. Helena je v soukromí velice výstřední osobností, ale jejímu výrazu oddané a trpělivé královy chotě zcela uvěříte. A  Colin Firth? Jeho herecký profil čítá bezpočet rolí. Od přitažlivého Marka Darcyho z Deníku Bridget Jones, přes chlípného Valmonta z eponymního snímku Miloše Formana až k introvertnímu profesorovi ve filmu Single Man. Získal mnoho ocenění, ale na cenu nejvyšší ještě nedosáhl. Dle mého by si tento padesátiletý Brit Oscara za excelentní výkon v Králově řeči zasloužil.

Jednou z hlavních postav je i Anglie. Neosobní, zatvrzelá dáma ulpívající na tradicích. Nedává šanci individualitě, ale když jste jí věrní, odvděčí se vám. Díky své urputnosti se nepoddala nacistickému tlaku. Colin Firth skrze postavu krále naříká, že jako hlava monarchie nemá žádné pravomoce a je jen loutkou, od které se bude očekávat reprezentovat lid. Tak je tomu dodnes. Členové královské rodiny musí dodržovat přísná pravidla. Ať už na trůně vládne Jiří VI. nebo jeho dcera Alžběta II., pořád platí, že právě tradice království přetrvá každou válku. Winston Churchill kdysi řekl: „Nikdy neustupujte, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, v maličkostech ani velkých věcech, o kus ani o kousek, ledaže byste ustoupili cti a dobrému mravu. Nikdy neustupujte před nátlakem, nikdy se nepoddejte zdánlivě zdrcující převaze nepřítele.“

Za příběhem o boji se znepřátelenou zemí a osobním strachem si do českých kin můžete zajít 10. března. A koktavý král vám možná dodá odvahu k řešení vlastních problémů. Když to zvládl on, uspějete také.

Ivana Bednářová