Můj táta Johnnyho Cashe miloval. Často si pouštěl magnetofonové kazety s jeho písničkami. Měl jich na pár desítek, a přece neměl celou jeho diskografii. Johnnyho hlas se nesl celým bytem. Z magnetofonu zněly skvělé písně. Mělo to kouzlo, když v polovině písničky kazeta skončila a člověk ji musel otočit, aby si mohl hudbu dále vychutnávat.
Nejvíce mi v paměti utkvěla píseň The ring of fire. Neuvěřitelně chytlavá melodie, text a nenapodobitelný hlas Johnnyho. Stále mi v hlavně zní refrén:
„I fell into a burning ring of fire,
I went down, down, down,
and the flames went higher.
And it burns, burns, burns.
The ring of fire,
the ring of fire.“
Bouřlivák Johnny alias The Man in black, žil bouřlivý život country hvězdy. Nebyl to pouze zpěvák a textař, ale především to byl skvělý básník. Z jeho textů je zřejmé, že básnické řemeslo ovládal bravurně. Písně nejenže skvěle zněly, ale především měli hloubku. Ne každou svou báseň však zhudebnil. Některé odložil do šuplíku, možná proto, že byly příliš osobní nebo pro ně nenašel tu správnou hudbu.
12. září to bylo 17 let, kdy nás Johny Cash opustil v Nashville. Zemřel jen pár měsíců po své milované June. Jeho hudba tu s námi stále je. Posmrtně mu vyšlo album American V: A Hundred Highways, které natočil těsně před smrtí. To už byl nemocný. Jeho poslední písně jsou smutné, ale smířlivé.
Slova pro věčnost je soubor básní, které Johnny Cash nezhudebnil. Možná nebyly pro něj dost dobré, nebo k nim nenalezl správnou melodii nebo je prostě měl v šuplíku. V předmluvě knihy jeho syn John Carter Cash vzpomíná na svého otce jako na muže mnoho tváří. „Měl toho v sobě hodně. Jestli si myslíte, že Johna R. Cashe „znáte“, jste na omylu. Pod povrchem se skrývalo mnoho vrstev. Nejdřív jsem ho poznal jako srandistu. Kdyby se mě v prvních šesti letech mého života zeptali, co pro mě táta znamená, nadšeně bych odpověděl: „Táta je srandista!“ Takhle jednoduchý byl základ mého trvalého vztahu k otci.“
Krásná slova o otci. Básně ve sbírce jsou dvojjazyčné – v angličtině i v češtině. John Cash má pravdu, že jeho otec měl hodně vrstev, a možná proto vybral básně do této sbírky humorné, smutné, hravé i o životě.
„Hej, zlato, vstávej,
tohle už jsi slyšela?
Dale se s Royem rozešla
a nechala si Triggera.
No jo, už tě slyším, jak sem cupitáš.
Já vím, co na tebe zabírá.“
V mnohých člověk nalezne životní pravdu a nejvíce ve Šlichtguláši ze 70 let. Je to škoda, že tuhle báseň Johny nikdy nezhudebnil. Byla by to fakt dobrá píseň.
„….
Chybuje ten, kdo se směje,
jak ďáblovi vytřel zrak.
Když si myslíš, že jsi vyhrál,
věř mi, je to naopak.
Doběhne tě v cuku letu,
flákne s tebou do pangejtu
a ze života udělá ti pěkný šlichtguláš.
Když se cejtíš jako borec,
co má eso v rukávě,
neceň zuby do zrcadla,
neválej se po trávě.
Vždyť víš, že tě zejtra čeká
zase jenom další štreka.
Tak neotálej, aby z tebe nebyl šlichtguláš.“
To by bejval dobrý hit. Už slyším Cashe zpívat jeho hlubokým hlasem závěrečnou větu: „Turn your plans into slumgullion“.
Nakladatelství Argo mi udělalo velkou radost, když zahrnulo básnickou sbírku Slova pro věčnost do svého edičního plánu. Moje čekání stálo za to. Milovník hudby nejlepšího country zpěváka si přijde na své – a nejen on.