Cesta Jaye Choua z rýžových polí ke hvězdám

Toto překrývání obrazů, míšení nálad a střídání stěžejních prvků nevystihuje jen hudební rozkvetlé jaro, kterým ukončil taiwanský rodák pochmurný podzim čínského popu, ale tak trochu i životní příběh Jaye Choua, kterému čínsky mluvící milovníci hudby přiřkli status popového krále a největšího inovátora nejen regionálního, ale do jisté míry i globálního světa not a akordů.

Obrazně lze říci, že malý Jay Chou vyrůstal mezi rýžovými lány, načež u klavíru ve svém útulném pokoji připravoval zdrcující útok na těžce dobyvatelnou bránu hudební slávy. Narodil se 18.1. 1979 v periferním městečku Linkou poblíž hlavního města na ostrově Taiwan. Venkovské prostředí mu dodnes dává inspiraci a ve spoustě písní na něj vzpomíná, stejně jako na svou matku, která ho ve třech letech posadila za klavír. Jejich vztah prohloubila matčina trpělivost, když malý Jay imitoval známé herce nebo prováděl kouzelné triky i odchod otce, když bylo zpěvákovi čtrnáct let. Svou vděčnost pak vyjádřil na svém čtvrtém albu Ye Hui Mei (2003), které v názvu nese její jméno. Po otcově odchodu se z Jaye stal uzavřený samotář a snílek, který nejraději skládal písničky, četl fantasy, hrál basketbal nebo poslouchal hudbu, zejména svého nejoblíbenějšího skladatele Chopina, který ho ovlivnil na šestém albu November´s Chopin (2005).

Během studií na střední škole si ke klavíru přibral i violoncello, později kytaru a bicí. Jay dokončil střední školu, ze zdravotních důvodů však nemohl narukovat do armády (na Taiwanu povinná). Začal si přivydělávat jako číšník a soustavně se věnoval hraní a skládání vlastních písní. Zlom přišel, když ho v roce 1998 jeho kamarád požádal, aby mu dělal klavírní doprovod v populární televizní talentové soutěži komika Jackyho Wua. Ačkoli soutěž prohráli, Jackyho oslnil improvizující mladík za klavírem natolik, že si ho vzal pod svá ochranná křídla. V té samé době Wuův label s nadšením podepsal smlouvu s talentovaným textařem Vincentem Fangem, kterého pak dali dohromady právě s Chouem. Dodnes jsou nerozlučná dvojice, která stojí za nejedním ceněným hitem. Jakmile se budoucí umělec ocitl v nahrávacím studiu, doslova z něj už nevyšel. Zvědavost a fascinace držela Jaye ve studiu dokonce přes noc a za krátký čas se naučil mixovat a produkovat skladby. Přes rok skládal a psal texty pro ostatní umělce, ale ti ho odmítali (poté, co se stal slavný, jsou jeho díla mezi čínskými hvězdami ty nejžádanější). Wu si jednoho dne náhodou všiml, že je Jay majitelem zajímavého soulového a neuhlazeného hlasu. Nechal zpěvákovi volnou ruku a v roce 2000 vychází první album Jay (2000) obsahující deset skladeb, které Chou vybral ze své sbírky. Brána slávy byla dobyta. Jay Chou se chytil nových příležitostí všemi deseti a jeho současný umělecký život se dá podobně jako jeho životní příběh rozdělit do několika kapitol.

Kapitola I.: Jay & skládání hudby a psaní textů. Bezesporu nejmocnější zpěvákův talent. Díky rozvíjení obou činností už od dětství si Jay vytvořil jedinečný rukopis. Působení východních tradičních i západních moderních trendů mu umožnily namíchat jedinečné a originální melodie, které velebí jak fanoušci, tak hudební odborníci. Krásným příkladem citlivého splynutí rocku, hip-hopu, klavírního sóla i tradiční čínské hudby je píseň „Nun-Chucks“. S každou novou deskou se snaží své věrné posluchače překvapit a přijít s dalšími inovativními prvky a to platí i pro texty. Spolu s Vincentem Fangem vyjadřují skrz slova nejen věčná rozjímání nad láskou, ale zabývají se také atypickými tématy jako je čínská mytologie, sport, rodina, přátelé, fantasy nebo zpěvákovy koníčky. Zajímavé je, že má Jay Chou stálou podporu posluchačů, a to i přes velký žánrový repertoár. Dosud vydal deset studiových alb, několik soundtracků a bonusových hudebních materiálů.

Kapitola II.: Jay & zpěv. Jay Chou je vlastníkem velice zajímavého, zapamatovatelného a jakoby neobroušeného hlasu. Hlasový rozsah má v určitých místech omezený, rezervy však dohání technikou. Jay je přesvědčivý jak v urban polohách, kde využívá zkušeností s rapem, tak v rockových vypalovačkách, kde dokáže udržet tón. Neztratí se ovšem ani v čínském typu zpěvu, který vyžaduje doslova hrdelní akrobacii. Přestože Jay nerad zpívá jako host ve skladbách ostatních hvězd, na své album Still Fantasy (2006) se mu podařilo získat dnes už legendárního taiwanského zpěváka Fei Yu-Chinga.

Kapitola III.: Jay & show. Tak jako každý interpret (který má co nabídnout, kromě ostudy) i Jay Chou pořádá koncertní show, které se nesou ve velkolepém duchu. Na nich fanoušci ocenili zpěvákovu zkušenost s tancem, klavírní souboj nebo tématickou výpravu.

Kapitola IV.: Jay & herectví. Jakmile se Jay Chou zabydlel v hudebním průmyslu, jeho umělecká duše začala vyhledávat další zdroj uplatnění. Chou získal veškerou kontrolu nad svou prací, jako skladatel, textař, zpěvák i producent se neřídil šéfy studia, ani marketingovými poradci a právě tím, že si zachoval svou autenticitu, ovládl hudební trh. V dnešní době má herectví i hudba blízko, což je jasné z množství kombinací herců/zpěváků. Jako perfekcionista Jay váhal dlouho, jestli na to má. Nakonec debutoval v akčním závodním snímku Initial D podle japonské mangy. Filmoví kritici vesměs odmítli přijmout hudební star jako schopného herce, nicméně Jay za roli získal cenu za nejlepšího nového herce. Stejně dopadla i jeho role ve velkofilmu Kletba zlatého květu, který se promítal i v Česku. Čínští kritici prohlásili jeho výkon za nemastný neslaný, západní ho naopak chválili a ani tentokrát ho nominace na nejlepší výkon neminula. V posledních letech se Jay zaměřil na lehčí filmové žánry a v roce 2011 se chce zapsat do pamětí diváků celého světa rolí Kata ve zpracování legendární rádiové a tv show The Green Hornet po boku Setha Rogena a Cameron Diaz.

Kapitola V.: Jay & režie. Vzhledem ke své puntičkářské povaze, dříve nebo později musel zpěvák propadnout i režii. Vždyť vše, co se týče jeho hudebních děl,  má pevně ve své „režii.“ Až na videoklipy. Před vydáním alba November´s Chopin (2005) si Jay zkoušel práci s kamerou, organizaci a technické záležitosti a nakonec právě čtyři videa z výše zmíněného alba Jay natočil. Od kolegů režisérů se mu dostalo pochvaly. O rok později usedl na režisérskou židli celovečerního filmu Secret (2007), ve kterém si i zahrál. Po natáčení přiznal, že si možná ukousl oproti videoklipům příliš velké sousto, nicméně kritika byla spokojena a filmu se dostalo i několik ocenění. Letos odstartoval další projekt, televizní fantasy akční seriál Pandamen, ve kterém opět i hraje.

Kapitola VI.: Jay & sláva. Spekulace, v jaké míře sláva ovlivnila Jaye Choua nechám stranou. Faktem zůstává, že už od dětství je spíše vážný a tak se prezentuje i na veřejnosti. Vystupuje jako profesionál bez skandálů a ví, kde leží jeho hranice, kam až může zajít. Podobně jako většina hvězd je alergický na bulvární fotografy a novináře. Ty viní za svůj chladný postoj, ke kterému se musel uchýlit, aby si uchoval soukromí.  Kladně odpovídá pouze renomovaným časopisům, často mezinárodního charakteru, díky nimž se dostal mezi padesát nejvlivnějších lidí čínsky mluvícího světa vedle mocných politiků a magnátů. Jay Chou má fanoušky po celé východní Asii a minoritně i ve světě, kteří si koupili již kolem 20 miliónů alb.

Jay Chou si jednoduše svého statusu hvězdy první velikosti náležitě užívá. Ale ne večírky, skandály nebo luxusním (ne)spotřebním zbožím, ale další a další kreativní prací, která téměř s jistotou přinese něco neotřelého a velkého. Je škoda, že do dnešních dnů nemá Jay ambice se stát celosvětovou ikonou, předpoklady na to má, možná větší, než kdokoliv jiný. Bez přehánění více než stovka ocenění za přínos hudbě či filmu, čtyři vítězství Světových hudebních cen a neuhasínající chuť do dalších projektů dělá z Jaye Choua jednoho z nejzajímavějších umělců, se kterými jsem měl tu čest se seznámit. Před pár dny vyšla Jayova poslední, v pořadí desátá deska The Era (2010), o které jsme vás informovali v druhém vydání rubriky L´Underground a fanoušci jsou s novým materiálem více než spokojeni. Říká se, že každou hvězdu musí někdo milovat a nenávidět. U Jaye je to stejné, akorát ho milujete za to co všechno umí a nenávidíte…za to, co všechno umí (a vy bohužel ne).

Oficiální web: www.jay2u.com

Obchod: yesasia.com

Diskografie: Jay (2000), Fantasy (2001), The Eight Dimensions (2002), Ye Hui Mei (2003), Common Jasmine Orange (2004), November´s Chopin (2005), Still Fantasy (2006), On The Run (2007), Capricorn (2008), The Era (2010)

Hudební ukázky: Clock That Goes Backwards (soul/rap), Nun-Chucks (rock/rap/piano/Chinese), Faraway (Chinese pop), Drifting (R&B/urban), Cowboy On The Run (country), Dragon Rider (rock), Snake Dance (dance/R&B/world), East Wind Breaks (Chinese pop)

Ukázka z videoklipu k singlu The Era ze stejnojmenného alba (2010):

David Bulawa

Obyčejný, snad milý student z Ostravy s multi-rozsahem zájmů. Čeká mne studium kulturně-politické geografie a biologie na Ostravské univerzitě, které bych chtěl více usměrňovat k asijským nejen lingvistickým vědám. Miluji Japonsko, v poslední době i Koreu, Taiwan, Čínu i jiné země jihovýchodní Asie. Miluji hudbu, jak západní tak východní - nalézt v mém ipodu poslední hit Nelly Furtado nebo Kobukura není tedy výjimečný jev. Miluji filmy, jsem závislý na CSFD, a taktéž bedlivě sleduji a kritizuji západní a východní kinematografii. Miluji zvířata - a to většinou ne ta moc oblíbená. Proto mi vadí, když někdo nazve delfíny rybami nebo napíše ve slově medúza kroužkované u. Díky příležitosti přispívat na LaCultuře vás budu chtít seznámit s u nás neoprávněně opomíjenými kulturními střípky daleké Asie.