Roubené stavby – jejich historie, stavby a oprava

Pro mé rodné Valašsko jsou dřevěnice typickou stavbou. Ačkoli mají dřevěné domy své nároky, začínají se opět vracet i mimo ubytovací resorty. Ruku v ruce s tím ale přichází řada otázek ohledně nároků na údržbu. A tak mi přišlo vhod druhé doplněné vydání publikace Rekonstrukce roubených staveb, jejímž autorem je Jan Pešta. Knihu vydalo nakladatelství Grada a mohu Vám rovnou prozradit, že padla do oka oběma odborníkům na zpracování dřeva, kterých jsem se zeptala na jejich názor. Sám autor v předmluvě svou práci představuje jako odpověď na otázku: „Jak by to asi udělal před sto lety sedlák?“.

„Kniha je inspirací i pro specializované stavební firmy nebo projektanty hledající poučení v historických stavebních postupech a technikách. Naleznou v ní návod na opravu roubených staveb od počátečního zamyšlení, přes přípravu stavby až po řešení zcela konkrétních praktických problémů. Stavebníkovi umožní nahlížet řemeslníkům „pod ruce“, zručný chalupář v ní najde praktické ukázky stavebních postupů, z nichž mnohé pak bude schopen sám realizovat,“ uvádí  výstižná anotace na stránkách vydavatele.

Co v knize najdete?

Kniha o 408 stranách je členěna do tří hlavních kapitol. První z nich představuje historii (od roku přibližně 5000 let p.n.l.) a regionální typologii roubených staveb v naší republice (přičemž je rozlišeno zavítání do středních Čech; jižních a jihozápadních Čech; západních Čech; severních a severozápadních Čech;  východních, jihovýchodních Čech a západní Moravě; na Moravě a ve Slezsku) i dalších evropských státech (na Slovensku; v Jihovýchodní Evropě a na Balkánu; v Alpských zemích; ve východních oblastech Německa a v Polsku; v severovýchodní a východní Evropě; v severní Evropě). První kapitola má 112 stran.

Druhá a třetí kapitola jsou zaměřeny na praxi pro realizaci stavby a rozličné opravy či úpravy. Kapitola č.2: Příprava stavby se na 49 stranách věnuje postupům ohledně zaměření stavby, technické diagnostice stavby (tj. například statice, příčinám poškození, dřevokazným houbám a hmyzu), stanovení priorit stavby, ale také upozorňuje na stavební legislativu a památkovou péči a představuje různá architektonická řešení.

Třetí kapitola je nejrozsáhlejší, má 219 stran. Věnuje se nejprve obecně dřevu jako stavebnímu materiálu, ale následně již popisuje tesařské spoje, opravní postupy poškozených dřevných konstrukcí, postupy pro okna, dveře, stěny, pavlače,  stropy, krovy, střechy, vikýře, štíty… Věnuje se také výplním spár, obkladům stěn, hliněným omítkám, otázce vytápění a povrchovým úpravám i zateplení roubených staveb.

Formát

Ohledně formátu knihy lze použít slova autora zanesená v předmluvě knihy na straně 13: „Jednotlivé kapitoly jsou krátké a věnují se konkrétním technickým řešením. Každá kapitola obsahuje jednak srozumitelně napsaný text, doplněný ilustrativními fotografiemi, a jednak upozornění na nejdůležitější  zásady a také na nejčastější chyby, s nimiž se v praxi setkáváme. Zvláště pozitivní příklady jsou na fotografiích označeny symbolem  palce nahoru, naopak negativní symbolem palce dolů. “ Na koncích kapitol se vyskytují šedé obdélníčky „Zapamatujte si!“ a „Vyvarujte se!“ se shrnutím v odrážkách.

Některé fotografie jsou černobílé, jiné barevné; rozličné jsou i velikosti fotografií či náčrtků. Veškeré ilustrace přitom nemají pouze dekorační charakter, naopak plně slouží názorné ukázce, obrazovému zachycení určité problematiky, jevu či postupu.

Ukázku z knihy naleznete na stránkách vydavatelství Grada – zde.

Autor:

Dovolím si citovat stručný  životopis Ing. arch. Jana Pešty, který  je k nalezení v oblíbené uživatelské encyklopedii Wikipedia: „V roce 1997 vystudoval Fakultu architektury pražského Českého vysokého učení technického (FA ČVUT) a ve své odborné praxi se zaměřuje na stavebně historický průzkum objektů. Po absolutoriu na vysoké škole celkem deset let působil v Národním památkovém ústavu (NPÚ), na jeho středočeském pracovišti. Vedle jiného připravoval návrhy na vyhlášení městských, vesnických či krajinných památkových zón. Počínaje rokem 1998 si otevřel vlastní soukromou kancelář zaměřenou na stavebně historický průzkum objektů či sídel. Zaměřuje se na vesnickou architekturu a mezi roky 2009 a 2011 vedl grantový projekt „Encyklopedie českých vesnic“ vyhlášený Ministerstvem kultury České republiky. Od roku 2009 přednáší též na FA ČVUT a na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT).“ Zájemci mohou jeho přednášky shlédnout na serveru youtube.com.

Přednášky z kanálu Historická architektura a stavitelství, zdroj:www.youtube.com

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.