Jan Hachran na Čaji o páté

Dnešní Čaj o páte bude trochu netradiční. Pozvání totiž nepřijal spisovatel, ale malíř a výtvarník Jan Hachran, který přednedávnem ilustroval sbírku poezie svého kamaráta. O jeho výtvarnických cílech i o magickém ornamentalismu, kterého je představitelem, jsme si popovídali na Čaji o páté.

Jak jsi se dostal k malování a kreslení?

Celý příběh je trochu složitější, ale celé to začalo, když mi bylo kolem 15 nebo 16 let. To jsem ještě malovat nezačal, to bylo spíše období, kdy jsem si myslel, že neumím nakreslit ani čáru rovně, ale dostal jsem tehdá k Vánocům knihu o Gustavu Klimtovi. Chvíli trvalo než jsem si k ní našel cestu, ale když jsem jí vzal do ruky, začala mě velice zajímat. Ohromila mě jeho tvorba a byl to pro mě stimul, který mě vedl k hlubšímu zájmu i o další tvůrce té doby a o myšlenky éry známé jako “Zlatý věk” nebo “Fin de siécle” obecně.

První nesmělé pokusy o květinové ornamenty na sebe nenechaly dlouho čekat. Celé to tehdá mělo příčinu i v tom, že se mi začala líbit jedna spolužačka, kterou jsem chtěl tímto ohromit. Tento záměr mi nevyšel, ale u malování jsem již zůstal.

Postupem času jsem se zdokonaloval a vytvářel si svůj vlastní osobitý styl, přidal se i zájem o mystiku a evropskou ezoterní tradici. Spolu s tiskaři jsem si vytvořil i speciální výtvarnou techniku sítotisku na zlatou fólii, jenž u svých obrazů používám.

Navzdory tomu jak jsem celý příběh uvedl však musím říci, že mým cílem není křísit nebo napodobovat něco, co zde už bylo, chci se minulostí inspirovat, ale nechci se jí zavazovat. Rád bych přinesl něco nového, umění pro dnešní dobu, co v sobě bude mít odlesk slavné minulosti a duchovního přesahu zároveň.

Ilustroval jsi básnickou sbírku Pozie, kterou napsal tvůj kamarád Jakub Křelina. Můžeš o ní čtenářům Čaje o páté něco prozradit?

Jakub Křelina je mladý talentovaný básník. Společně jsme se seznámili přes Facebook, tuším, že v některé ze skupin kam výtvarníci vkládají své práce. Po asi měsíci, kdy jsme si psali o kultuře, umění i dalších věcech, které nás zajímají, mi Kuba poslal pro ukázku i pár svých básní, které mě opravdu oslovili.

Když jsme se poté setkali i osobně, tak jsem mu navrhnul, jestli by nechtěl svou poezii vydat i ve formě sbírky básní, že bych mu jí klidně ilustroval. A tak slovo dalo slovo a začali jsme na tom společně pracovat. Naše snaha byla poté v květnu tohoto roku korunována úspěchem, kdy jsme sbírku, jenž jsme mezitím nazvali Poezie, v menším nákladu vydali.

V knize může člověk najít básně na témata, jenž souvisí s láskou, mystikou i historií; celá sbírka má až romantizující nádech a jako celek by měla být takovou menší poctou velkému básnikovi Dante Alighierimu, kterého jsem na kubovo přání nakreslil na obálku.

Tvé ilustrace jsou ve stylu magického ornamentalismu. Mohl by jsi tenhle umělecký směr trochu představit?

Magický ornamentalismus je umělecký proud, který se postupně snažím já, Kuba a několik dalších výtvarníků utvářet a propagovat. Je pro nás důležitá nejen tvorba jako taková, ale i určité filozofické myšlenky, které jsme definovali jako 7 pilířů magického ornamentalismu, jenž zní takto:

1) Vytvořit pomyslný průsečík mezi třemi světy: světem mýtů, legend, mystiky a ezoteriky, světem přírody a světem snů, krásy a vizí lidského ducha
2) vytváření pěkných a esteticky hodnotných věcí
3) spojení mystiky a duchovna s uměním
4) alchymistický pokus o přeměnu a všeobecné povznesení lidstva jako celku
5) ochrana a rozvíjení židovsko – křesťanko – antické kultury a její přiblížení všem lidem na světě, kteří by o ní měli zájem
6) snaha o to, aby všechny předměty, které člověka obklopují byly esteticky co nejhodnotnější, a aby spolu co nejvíce souznily
7) podpora vlasteneckých hodnot a reflexe vlasteneckých témat v umění

Obecně se dá říci, že chceme přinést člověku něco nového, neokoukaného a zároveň něco, co v sobě ponese krásu, symboliku a mystiku. Důležitým prvkem je pro nás ornament a to jak ornament ve smyslu výtvarném, tak i ornament nebo symbol vyjádřený slovem.

Je tenhle styl používaný i někde jinde, nebo jen ve výtvarném umění?

Nejprve jsem s ním začínal jako se stylem čistě výtvarný, ale jeho filozofie je použitelná i pro ostatní obory lidské činnosti, díky čemuž tak postupně kromě obrazů začaly vznikat i pánské a dámské módní doplňky jako například manžetové knoflíčky nebo designové šátky, sklo a dokonce i věci jako ozdoba na fasádu jednoho domu v Praze.

Formuje se i literární stránka magického ornamentalismu, jejíž hmatatelným výstupem je například ona zmíněná básnická sbírka Poezie. Do budoucna pracujeme i na vlastním internetovém časopise, který bude takovým naším manifestem a zároveň i platformou pro publikaci našich prací, filozofie a názorů.

Některé ze tvých děl budou vystaveny v galerii na hradě Střekov.

Výstava nese název “Náhodné setkání v galerii na hradě Střekov” a její nezvyklý název vychází z příběhu, jenž jejímu vzniku předcházel. S kamarádkou Janou Herynkou, která je spolu se mnou organizátorkou této akce, jsme dostali od místního pana kastelána, jemuž bych rád tímto velice poděkoval, příležitost uspořádat ve zdejších historických interiérech výstavu.

Celé se to však organizovalo poměrně narychlo, ale nakonec se nám podařilo sehnat 12 výtvarníků z několika zemí (Česka, Polska a Německa), kteří se nikdy předtím na společné výstavě nesetkali. Nikdy se neviděli všichni pohromadě a z velké části se ani vzájemně neznají, což samo o sobě vytváří zajímavý koncept nových souvislostí, kterým necháme návštěvníka dle svého uvážení proplouvat.

Jedná se tedy o náhodné setkání, jenž se uskutečnilo díky jedné šťastné letní náhodě. Výstava potrvá od 1. do 31. srpna, vstup je zdarma a všichni jsou srdečně zváni.

Jaký nejvýznamnější úspěch jsi zatím ve výtvarnictví dosáhl?

Za největší úspěch zatím považuji asi druhou cenu v kategorii “Kresba” z mezinárodního výtvarného veletrhu Artfest, jenž se každým rokem koná v Českých Budějovicích, a který hostí umělce z několika zemí střední, východní i západní Evropy.

Co tě inspiruje?

Mojí velkou inspirací je příroda, která nás dnes tak jako dříve pořád překvapuje dokonalostí svých neustále se měnících forem. Další nevyčerpatelnou studnicí témat je pro mě duchovní exoterní i esoterní tradice našeho civilizačního okruhu, jenž vychází z křesťanství, judaismu a antiky, ale i z hermetismu a hermetických věd (alchymie, astrologie, magie), gnóze a svobodného zednářství.

A stejně jako asi každého výtvarníka mě samozřejmě velice inspirují pěkné dívky a ženy, jejichž krásu rád ve svých dílech oslavuji.

Jaké jsou tvé výtvarnické cíle?

V podstatě jich je několik – chtěl bych postupně dokončit svůj cyklus obrazů s názvem Historia symbolica, který má zobrazovat duchovní cestu lidstva od stvoření světa až po Apokalypsu a Nový Jeruzalém v kontextu evropské ezoterní tradice.

Dále jsem teď také společně s Kubou Křelinou začal pracovat na jedné velké ilustrované knize s tématikou slovanských národů. Jedná se však o projekt, na kterém teprve začínáme pracovat a zatím o něm nechci prozrazovat více do doby, než budou hotové alespoň jeho základní obrysy.

Příští rok mě též čekají první výstavy v zahraničí, takže jedním z mých cílů je i to, abych byl kladně přijat i zahraničním publikem.

Facebooková stránka autora: facebook.com/janhachran

Web stránka autora: janhachran.cz

Jana Mišúnová

"Nikdy nejsi moc starý na to, abys mohl začít znovu snít nebo se vydat za dalším cílem." C.S. Lewis