Jak bolestné je, že dnes tolik věcí nevidíme?

To je otázka, ke které směřuje Tomáš Přibyl čtenáře své nové elektronické knihy Oči, které nevidí, která vychází v nakladatelství Viking. Najdete v ní čtyři novely zaměřené na mezilidské vztahy, víru a životní filozofii.

První povídka vypráví očima kněze příběh páru Adama a Evy, který se motají v kruhu vztahové krize v duchu známé písně „I can´t live with or without you“. Objeví tedy originální řešení, jak si poradit s naplánovanou svatbou, i když pointa povídky je překvapivě pozitivní.

I v druhé povídce se setkáváme s rozpadem vztahu. Muž opouští svou ženu a jejich šestnáctiletá dcera utíká ven, aby o všem mohla v klidu přemýšlet. Přichází však vánice a její otec a strýc, který je jeho nejlepším přítelem, ji vyrážejí hledat – jsou přeci zaměstnanci místní horské služby. Kromě nepřízně počasí se musí postavit především svým osobním problémům, neboť odchodem z nefunkčního manželství riskuje otec vše, především strýcovo a dceřino přátelství. Velmi dobrým prvkem této povídky je, že jako jediná nabízí možnost pohledu na situaci z úhlu několika vystupujících postav.

Jonáš je hrdinou třetí povídky. Jako téměř sedmiletý chlapec se má smířit s tím, že jeho mrtvého otce nahradí matčin přítel Jakub. Neměl by ale roli chlapa převzít on sám? Jakub navrhne, že se otce dojdou zeptat. Vezme jej na hřbitov a ukáže chlapci, jak vést duchovní rozpravu. Prostřednictvím těchto návštěv u otcova hrobu pak sledujeme Jonášův život – problémy ve škole, přijetí nového sourozence, první lásku, první potyčku se zákonem, maturitu. Stane se z Jonáše drzý floutek nebo vyzrálý gentleman? Povídka působí příjemným, neuspěchaným dojmem promyšleného příběhu.

Čtvrtá povídka se jmenuje Holčička z regálu a vypráví nám trochu piroteskní historku, kterak čtyřicetiletý novinář nalezne v supermarketu zapomenutou šestiletou holčičku. Nabídne se, že na maminku počká s ní, a protože ho dítě zaujme svou osobností, zcela intenzivně se jí věnuje. Do celé záležitosti se samozřejmě vloží ocelová manažerka, její obchod není žádné hřiště!

„Myslím, že kniha spojuje živý a čtivý styl, kterým dnes píší třeba autoři bestselerů Patrik Hartl nebo Michal Viewegh a přichází s hlubokými tématy, které se týkají toho, jak chápe každý sám sebe a svět. Hlavním tématem sbírky je to, kolik věcí dnes nevidíme a současně je hledáme a potřebujeme k tomu, abychom mohli být lidmi v pravém smyslu toho slova. “ uvádí autor ke své sbírce čtyř povídek, která je dostupná k legálnímu stažení například na portálech www.ebux.cz nebo www.ereading.cz.

Rodící se spisovatel?

Tomáš Přibyl (1976) je českým novinářem a spisovatelem. Pracoval v Českém rozhlasu v Českých Budějovicích, podílel se na pořadu České televize Toulavá kamera i pro 1. Česko-americkou televizi vysílající pro krajany v okolí Chicaga a jeho příspěvky naleznete také v časopisech Koktejl, Lidé a Země nebo Cestovatel /Slovensko/ a Hlasatel /USA/. Jedenáct let vedl internetový deník PRACHATICKOnews.cz a nyní se věnuje hlavně psaní beletrie. První knihu, s názvem Smutný žhář, vydal na konci roku 2015 v nakladatelství MOBA. V současnosti pracuje na knize Pětidomí (pozn.: jedná se o pracovní název), která by údajně mohla být dokončena již za dva měsíce. Co jsem v jeho druhé sbírce povídek spatřila já?

Autor zjevně vede čtenáře k pomalému, přemýšlivému čtení a vnímání mezi řádky. Zejména první povídka ale zapojuje také extrémní situace, které si jen s těží představíte jako uvěřitelné. Ve výsledku mi tak na mysl přicházely televizní inscenace jako z cyklů Bakaláři nebo 3+1 s M. Donutilem. Příjemný spisovatelský atribut, jsem spatřovala v prostředních dvou povídkách – Vánice a Jonáš. Autorův styl na mne místy působí trochu neučesaně (například obrat odnesla Karoliny pohár místo Karolínin pohár), tu a tam se vyskytne překlep, který čtenář u e-knihy blahosklonně přehlédne. Jádro povídek, ona hlavní myšlenka, a vlastně i její uchopení je však něčím pozoruhodným, kvůli čemu stojí za to vzít knihu do ruky a udělat si na ni vlastní názor v konfrontaci s osobním životním postojem.

Doplňující rozhovor

Vzhledem k tomu, že knihu naší redakci k recenzi nabídl sám autor, nedalo mi to, než při čtení často přemýšlet, co ho k jednotlivým myšlenkám vedlo. A tak jsem mu položila pár otázek.

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.