„Neuvěřitelné, Pipes to vždycky pekelně rozjedou, “ vylétlo z úst jedné slečny ihned po koncertě Pipes and Pints na ostravském Festivalu v ulicích. Okolo postávající, kteří to slyšeli, znalecky pokývli hlavou a já byla mezi nimi. Punk, dudy a energická vystoupení, kterými se u nás může pyšnit jen málo kapel – to jsou Pipes and Pints a my jsme si nemohli nechat ujít příležitost ještě před koncertem je vyzpovídat. S bubeníkem Lukášem jsme se bavili o koncertování, začátcích, ale i novinkách, které nás v tomto roce od Pipes and Pints čekají.
Ahoj Lukáši, váš poslední koncert v Ostravě byl ve dvě hodiny odpoledne. Nevadilo vám hrát tak brzo? Přece jen za večera se hraje lépe…
Ano, hráli jsme na ostravském Majálesu a nevadilo nám to, lidi byli skvělí. Ten den jsme totiž přejížděli do Brna, kde byl náš další koncert, takže jsme museli hrát tak brzo. Ale samozřejmě za večerních hodin se hraje lépe. Bylo to trochu náročnější, ale už jsme zažívali i horší věci.
Vy jste kapela známá energií, kterou na pódiu vydává. Nedávno jste dokonce měli i turné po Rusku. Jak na tebe Rusko působí?
To je pravda, v Rusku jsme měli čtyři koncerty, jeden v Moskvě, v Petrohradu a pak v nějakých dalších městech, které si příliš nepamatuju. Už jsme tam byli vlastně po druhé a vždycky je to moc příjemné. Lidi se v Rusku skvěle baví a vždy si to užívají.
Po zahraničí cestujete poměrně často a můžete hodně srovnávat. Máš třeba nějakou špatnou vzpomínku na nějakou zemi, ve které jste hráli?
My na koncerty jezdíme bez jakéhokoli očekávání. Když se něco nepovede, a přijde třeba málo lidí, nevyvede nás to z míry a dáme do toho všechno. Díky tomu jsme se stali známými. I když bylo deset lidí v Německu, udělali jsme show jako pro plný sál. Postupně chodí víc a víc lidí.
Možná bych se vrátila k začátkům. Vaše kapela je unikátní v tom, že se v ní objevují dudy. I když v zahraničí najdeme hodně punkových kapel, u kterých se tento nástroj objevuje, v našich končinách je to přece jen neobvyklé. Jak se dostaly dudy k vám?
Mít v kapele dudy byl Vojtův nápad. Vojta dříve hrával na trubku a pak začal hrát i na dudy. Jelikož má rodinu částečně v Irsku a líbila se mu irská hudba a kapely jako Dropkick Murphys, rozhodl se, že si pořídí dudy a založí kapelu. Až potom hledal spoluhráče, kteří by do toho chtěli jít taky.
A koncertovali jste už v Irsku?
V Irsku jsme ještě nikdy nebyli, ale rádi bychom. Pro Iry je to vlastně národní hudba, takže z toho máme trochu obavy.
Pojďme k těm nejčerstvějším novinkám. Nedávno se na vašem facebooku objevila zpráva, že chystáte nové video s kapelou PSH, co je na tom pravdy?
Kapela PSH točí video a pozvali si několik hostů, kteří v tom videu budou účinkovat, mezi nimi i nás. Ale neznamená to, že budeme mít společný videoklip. Objevíme se tam jen na pár sekund.
A plánujete nějaké společné projekty, videa nebo třeba turné s jinými kapelami?
S PSH jsme plánovali společnou písničku, ale pak se od toho upustilo, takže uvidíme, co se bude do budoucna dít. Ale na podzim pojedeme turné s Horkýže Slíže a plánujeme i videoklip, ve kterém budou Pipes and Pints a Horkýže Slíže dohromady.
A kdy se na to můžeme těšit?
Turné vypukne v říjnu tohoto roku a dorazíme i do Ostravy. Videoklip ale vydáme už o něco dříve.
A nové album zatím nechystáte? To poslední jste vydali v roce 2012.
Plánujeme! Ale až na rok 2015. Zatím máme pár nových skladeb, na dalších pracujeme a bude to znít určitě líp!
A jak se třeba díváte zpětně na vaše alba? Posloucháte vlastní hudbu?
Od Pipes jsem poslední album slyšel po roce a ani ne celé. První album jsem si poslechl, ale taky asi nikdy ne celé. Ale mám nějaké vedlejší projekty a ty, přiznám se, že poslouchám. Ale to je spíše taková sranda.
A není to docela vyčerpávající být v tolika kapelách? Pokud se nepletu, tak ty kromě Pipes and Pints hraješ ještě v kapele Boy a taky ve skupině Hanba?
Ano, pak hraju ještě s jednou popovou zpěvačkou Viki. V září navíc budeme mít turné s Punkhart. To je kapela, která po pár letech pojede vzpomínkové turné. A ještě zkouším s jedním Djeem, je to takové spojení Dj a bubnů. Zatím to všechno funguje, až se zblázním, tak toho nechám (smích).
LaCultura doufá, že se Lukáš nezblázní, a budeme se těšit na další koncerty!