Elektronická hudba se bez „živých“ nástrojů, především bicích, dokáže obejít. Naproti tomu u ostatních hudebních stylů je to takřka nemožné a tedy perkuse (bicí) nezbytně potřebují, aby byl dán jasný rytmus. Hudební duo pocházející z Dánska, Safri Duo – tvoří jej Uffe Savery a Morten Friis – dostalo geniální nápad: spojit tyto dva odlišné světy muziky dohromady. Výsledek je fantastický – zajímavá a líbivá souhra elektronických zvuků doplněná všelijakými motivy hranými na nejrůznější bicí nástroje.
V průběhu čtení článku si můžete pustit jako kulisu skladby (pocházející ze serveru Youtube), které prostupují textem, ale určitě vám více doporučuji přehrát si je potom v klidu. Snažil jsem se pečlivě vybrat vždy jednu písničku napříč každým albem, která ho charakterizuje, abyste si udělali lepší představu. Přeji příjemný poslech.
Plejáda instrumentů, na něž Safri Duo hraje, je skutečně veliká. Ve videoklipech skupiny či při živých vystoupeních spatříte malé i větší, klasické i orientální bubínky, činely, dále pak plátky z kovu v podobě dlouhého jazyka do bot, jejichž plechový zvuk je často využíván jako doplnění či zvýraznění činelů a zní skvěle, marimbu – nástroj podobný xylofonu, dutá dřeva a taky obrovské a hlavně atraktivní Safri Tubes, což je nástroj, který skupina sama vymyslela. Jedná se o dlouhé tuby připomínající kobercové role zavěšené na kovové konstrukci v úrovni hlavy, z nichž se při úderu (údajně podložkou na počítačovou myš) line velice hluboký a úderný tón, který nemá obdoby. Prostě všechno, na co se dá boucháním zahrát kloudný tón, je využito v repertoáru této formace.
Začneme videoklipem písničky Fallin‘ High z roku 2003 pocházející z druhého alba se stručným názvem 3.0. Písnička se mi velice líbí, je taková svižná a líbivá. Neotřelé video, kdy si hoši jenom tak vyrazili i s celým svým nádobíčkem na střechu mrakodrapu, a ještě volně oblečení v teplácích, aby si mohli společně zahrát. A když se k tomu ještě přidají záběry sličné dívky projíždějící se na kolečkových bruslích, nastává příjemná podívaná.
Oba dva členové se znají již dlouho. Začínali spolu reprodukovat vážnou hudbu od různých skladatelů právě na marimbu a jiné bicí nástroje a dodnes ji mají rádi. Prvních šest jejich alb sloužících pro zcela nekomerční účely se nese čistě v tomto duchu. Pak ale v roce 2000 nastává zlom, nahrávají megahit Played-A-Live (The Bongo Song), který je celosvětově proslaví a ke klasické hudbě se již nevrací, i když jsou její prvky v několika skladbách zřetelné.
Každé z jejich tří alb druhé éry tvorby je osobité, jiné, neotřelé – prostě žádné rychlokvašky. První je silně ovlivněno pilotním singlem Played-A-Live, kdy jsou písničky za neúnavného doprovodu basové technolinky zpestřovány exotickými zvuky a melodiemi, druhé se zaměřuje více na hitovost písniček, protože samotné perkuse jdou do pozadí, je soustředěno na chytlavé melodie a taky přibývají songy zpívané. Třetí je dosti experimentální a především pomalejší, relaxační, prvotřídní. Stačí si vybrat, já zbožňuju všechna.
Druhý kousek pochází z debutové nahrávky Episode II z roku 2001. Zajímavý je jak jeho název (Snakefood), tak jeho orientální nádech. Určitě doporučuji k poslechu. Může vás zpočátku odradit důrazná basová linka příznačná pro elektronickou hudbu, jenže samotné poklepávání na bubínky, které je dosti sehrané, ukáže posluchači jinou tvář songu. Nedejte na první dojem. Počkejte si na závěrečnou minutu, patří jen a jen bubnům.
Je pravda, že novější singly jsou doprovázeny zpěvem, ovšem ne samotných bubeníků, nýbrž hostů. Jenže když zavzpomínáme na začátek novodobé kariéry Safri Dua, dokázali se prosadit i skladbami, které neobsahují byť jediný textík. Je to jasný důkaz, že písničky se dají poslouchat pouze kvůli hudbě, ne jen zásadně kvůli slovům.
Oba dva členové jsou sice stále schovaní za bubny, ale vždy o sobě dávají výrazně vědět, takže je nepřeslechnete. Ale i přesto zpoza bicích u písně Fallin‘ High vylezli a jejich hlasy máme možnost poznat alespoň pomocí rytmického vzdychání – jednoduché, ale suprové „Umc – Ah!“ (viz videoklip uvedený výše).
A nakonec věcička, kterou mám opravdu rád. Athena z posledního alba Origins (rok 2008), které si určitě poslechněte, pokud máte duo spojené pouze s komerčními záležitostmi. Tohle vás jistě přesvědčí o opaku. Vidět a slyšet Safri Duo živě je nepochybně doživotní zážitek. Vypovídá o tom i následující video, kdy za doprovodu bohatého orchestru a sborového zpěvu vznikne z technopopové záležitosti naprosto jiná. Tento styl bych nazval moderně pojatá vážná hudba. Však ochutnejte.
Duo sice oficiálně neoznámilo rozpad, avšak už o nich není nic slyšet. Poslední velká zmínka v souvislosti s nimi přišla roku 2010 s úspěšným singlem a zároveň fotbalovou hymnou Helele a albem jejich největších hitů. Pak ještě z hlediska bicích nevýrazný singl Mad World a konec. Nic smutnějšího snad nemůže být. Na bicí nástroje nelze zahrát kdovíco, taky u nich můžeme ovlivnit pouze sílu úderu, ovšem ne již výšku a zabarvení tónu, proto není určitě jednoduché nějakou takovou píseň složit. Ale přeci jen se mi z poslední produkce nezdá, že by už neměli o čem hrát a pouze dojíždějí. Stále je tam to kouzlo, které máme rádi. No, snad vše dobře dopadne a vyústí to v nějakou novou nahrávku.
Rok založení: 2000 (1990 = první a nekomerční etapa)
Rok ukončení: Duo pravděpodobně stále působí, ale poslední počin je z roku 2010; žádné nové zprávy o nich nejsou
Země: Dánsko
Počet alb: 3 studiová + 1 výběrová kompilace (+ 6 nahrávek z prvního období)
Počet DVD: 0
Úspěšnost: Zpočátku velmi úspěšní; klesající tendence popularity zapříčiněná nejspíše změnou stylu skladeb, výjimkou je rok 2010; neotřelá a originální tvorba posluchače láká a zároveň odrazuje
Osobní názor: Mám rád neobvyklé a originální věci a Safri Duo tyto podmínky jednoznačně splňuje. Na jejich tvorbě oceňuji různost a propracovanost všech písniček a taky to, že se v žádném případě nepřizpůsobují ostatním rádoby hitmakerům, naopak jsou vždy typicky svoji. Experimentální nahrávka Origins je vyloženě skvost určený pro náročné posluchače a nemůžu si jej vynachválit.