Hudební hody aneb ohlédnutí za RfP 2010

Rock for People je tedy za námi a tak nezbývá než se ve vzpomínkách ještě na chvíli vydat zpět do hradeckého Festivalparku a připomenout si tak některé z nejzásadnějších momentů celé čtyřdenní akce. Morcheeba, Prodigy, Editors a samozřejmě MUSE, to jsou jen některá z velkých jmen, která se před začátkem a poté v průběhu celého festivalu skloňovala nejčastěji. Vysoká očekávání však častokrát přicházejí ruku v ruce s mírnými obavami zklamání a nejinak tomu bylo i v tomto roce. K naplnění této fráze však došlo jen z poloviny, jelikož o zklamání rozhodně nemohla být řeč.

Od prvního dne se do Hradce Králové sjížděly zástupy nedočkavců, kteří si chtěli hudební událost roku vychutnat hned jak to jen bylo možné. Pořadatelé však naštěstí nejsou žádnými začátečníky v oboru a tak se o počáteční davy, stejně jako o všechny následující, jež ve výsledku vytvořili skupinu čítající několik desítek tisíc lidí, postarali s bravurností sobě vlastní. Bylo co jíst, bylo co pít, o noclehu nemluvě a ani ten kdo si nešťastnou náhodou přivodil nějaké to zranění, nemusel dlouho zoufat. Stejně povedené byly i mnohé doprovodné akce a atrakce, jak na zemi tak v oblacích. Z poklidné euforie skvěle vydařených dnů tak mohly přítomné návštěvníky vytrhnout pouze tradiční dešťové přeháňky anebo oblíbená hra „rychlé nohy, ostré lokty“, která se konala především v pozdních hodinách po ukončení připraveného programu v místech, kam pro znavené poutníky v pravidelných intervalech přijížděly připravené autobusy pendlující mezi vlakovým nádražím a festivalovým areálem.

Poslední den získal Rock for People certifikát Čistý festival a díky nejdelší soustavě více než 85 tisíc pivních kelímků aspiruje RfP na zápis do knihy rekordů připravovaných agenturou Dobrý den. Bez zajímavosti není ani to, že během 4 dnů bylo vytříděno 80 % veškerého odpadu vyprodukovaného ve Festivalparku i stanovém městečku.

Vypsat všechna vystoupení je takřka nemožné a pakliže bych se o to pokusil, nejspíš bych příliš čtenářů na sáhodlouhý text nenalákal. Riziko opomenutí oblíbené hvězdy je pak nasnadě a v takovém případě se může okamžitě dostavit nelibost jejich příznivců. Z časového omezení, nemožnosti být během festivalu na několika místech najednou a s přihlédnutím na délku textu, jsem proto vybral pět účinkujících, kteří mi při sestavování článku vyvstali na mysli jako první.

Opomineme-li sobotní rozjezdový den, pak se hned z  úvodu hlavního třídenního programu představili třinečtí Charlie Straight, kteří dokázali i přes nepříznivý čas, přilákat značné množství posluchačů. Ti se při jejich chytlavých energických písních skvěle bavili, o čemž svědčily nadšené ohlasy ještě několik hodin po vystoupení. Skupina v čele se zpěvákem Albertem Černým tak pozitivně navázala na letošní úspěšnou vlnu, kdy mimo jiné vydala velmi povedený klip k písni Your House a z hudebních cen Anděl si odnesla tři okřídlené sošky za objev, album a videoklip roku.

„Koncert byl opravdu super. Báli jsme se sice vyhrazeného času v poledních hodinách, který nenasvědčoval, že by dorazilo hodně lidí, ale nakonec bylo plno a atmosféra byla opravdu skvělá,“ vyjádřili své pocity z vystoupení kluci z Charlie Straight.

Neméně povedenou show předvedli o několik hodin později také pánové z  Vypsané Fixy, kteří se rozhodli během hodinového koncertu natočit a v  rámci festivalu také vydat „živák“ neboli záznam z uskutečněného vystoupení. Úmysl se, byť s jednodenním zpožděním, nakonec vydařil a fandové jej zkupovali jako diví, čemuž jistě dopomohla, v rámci této příležitosti, probíhající autogramiáda.

Jedním z pondělních taháků patřících k tuzemské scéně byl nepochybně Tomáš Klus, který se coby účinkující představil na festivalu Rock for People vůbec poprvé. Téměř hodinové vystoupení mladého zpěváka a textaře provázela značná uvolněnost a tradiční improvizace. Mezi osvědčenými hity nechyběly ani coververze vlastních písní, což diváci v přeplněném Evropa 2/COOL dvoj-stanu kvitovali s velkým nadšením a jednotlivé humorné vložky dostávaly bavící se dav do kolen.

Pro valnou většinu hudebních cestovatelů, včetně účinkujících, se symbolem festivalu stali pro tento rok britští MUSE, kteří byli co do zvučnosti jména doposud největší hvězdou celé historie Rock for People. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme se o tom přít, ale to je tak vše co s tím můžeme dělat. Ať už ale MUSE patří či nepatří mezi vaše oblíbence, je třeba zmínit, že svým pondělním vystoupením v Hradci dostáli své pověsti nejlepší „živé“ kapely současnosti. Show plná světelných efektů a především výborné, precizně zahrané hudby pro padesát tisíc lačnících očí, byla doslova dechberoucím zážitkem, který zůstane dlouho v paměti.

Závěrečný a lehce promrzlý den, představil opět mnoho skvělých jmen. Kdo dorazil s touhou postavit se chladnému počasí nejen několika vrstvami oblečení navíc, jistě vřele uvítal španělskou sedmičlennou skupinu Trashtucada, která jakožto zástupce SKA žánru rozpoutala ve všech přilehlých prostorech doslova taneční rej. Jižanský temperament šestice hudebníků a půvabné zpěvačky navrátil do letištního areálu pod mraky zahnané slunce a stal se tak jedním z nejpříjemnějších zážitků uplynulého prodlouženého víkendu.

Samozřejmě, skvěle se představili energičtí Prodigy, úžasnou show předvedli punkeři z NOFX a na své si přišli všichni fandové kapely Billy Talent, nemluvě o dalších jako Tricky, Znouzecnost, The Subways, rozjetí a vždy bavící Horkýže Slíže, Editors, Blue Effect, Aneta Langerová, Gallows, Juliette Lewis, Už jsme doma, Čechomor, Evergreen Terrace, Ready Kirken, japonská trojice Doping Panda a opomenout bych jistě neměl ani Divokého Billa, skvělé Kryštofy, hardcore Američany z Wisdom in Chains, Visací Zámek, Archive, The Cornflakes, Xindla X, My Funeral anebo Morcheebu a co teprve oblíbená JAM sekce… těch kapel je zkrátka nepřeberné množství a věřím, že z dostupné nabídky si každý vybral to, po čem jeho srdce prahlo.

Popisovat čtyři dny festivalu do detailu je vážně velmi obtížné, zvlášť pro čtenáře, kteří se v tomto období pohybovali na zcela jiných místech. Ti, kteří naopak dorazili pak budou mít jistě rozdílné pocity, jelikož co člověk to jiná chuť po muzice a se zhlédnutými žánry se v mnohém různí i názory. Přesto doufám, že nebudu daleko od pravdy, když prohlásím, že se letošní ročník festivalu skvěle vydařil. Ať už Vaše kroky vedly k zahraničním headlinerům, českým osvědčeným hvězdám či komukoliv jinému, jistě jste si vystoupení náležitě užili a to je na této akci hlavní.

Příští rok opět nashledanou!

Daniel Šácha

Potulný pisálek a nadšený japanofil. A nejlépe obojí dohromady.