Ústředním námětem románu „Vegetariánka“, který byl v roce 2016 oceněn Mezinárodní Man Bookerovu cenou, je potlačovaná ženská individualita. Ženy v sobě musí v silně patriarchální korejské společnosti dusit veškeré své pocity, emoce, prožitky, nedej bože možné tužby a přání. Je běžné, že ženy musí trpět mužskou agresivitu, jsou jim totiž vydány na milost v totálním podřízeném vztahu.
Nedílnou součástí života ženy s mužem (otcem, manželem) je často i násilí na nich páchané, ať už jde o to fyzické, či psychické. Všechny tyto životní zkušenosti, kterým čelí hlavní hrdinka už od mládí, se přetavují do její psychiky a změn chování. Trpí depresemi, nočními můrami, má problémy se spánkem, jež ji donutí až k několika pokusům o sebevraždu.
Stav hrdinky je natolik vážný, že končí v psychiatrické péči, její tělesná schránka se mění, scvrkává, mizí před očima. Umírá. Její sestra, která je jí z rodiny největší oporou, protože pro ostatní (dokonce i vlastní rodiče) je hanbou a ostudou, u sebe vnímá podobné projevy. Nicméně si uvědomuje svou důležitou roli matky. Musí tu být pro svého malého syna. Nesmí myslet na sebe samou.
Naprosto mě dostala zmínka o mongolské skvrně, s kterou se prý rodí většina Korejců. Časem vymizí, na těle hlavní hrdinky však zůstává i v dospělém věku – stává se tak jakýmsi znakem vzdorovitosti, neústupnosti a neukázněnosti vůči tradičním pravidlům a normám. A ta se projevuje právě i jejím podivným chováním.
Ptáte se, co má tohle všechno společného s vegetariánstvím, na které samotný název apeluje? Přečtěte si knihu a pointu se dozvíte, a věřte, že nebudete litovat. Jen doporučuji „číst mezi řádky“.
„Tvoje tělo je to jediné, čemu můžeš po libosti ubližovat. Jediná věc, se kterou můžeš naložit, jak se ti zlíbí.“
– citace z knihy, str.183 –
Ze začátku jsem si pokládala otázku: „Bože, co to čtu?“, ale jak stránky ubíhaly, docházel mi hlubší význam toho, co se autorka snaží čtenáři sdělit. Nejvíce mě vytáčela ta nesnesitelná samolibost mužů, kteří hrdinku obklopovali. Minimálně nakopat do zadele by zasloužili.
Závěrem: V doslovu mě překvapilo, jak Jižní Korea přistupuje k podpoře talentovaných spisovatelů. Posílá je na prestižní knižní veletrhy a vytváří pro ně skvělé marketingové kampaně. To vše díky státem dotovaným programům. To je asi i důvod, že se k nám v poslední době dostávají díla korejských autorů v mnohem větší míře než kdykoli předtím.
Děkuji nakladatelství Odeon, že vydává tato velmi hodnotná díla.
Více z LaCultury...
5. září, 2024 Ignis fatuus
„Žití někdy děsí víc než smrt.“ – citace z knihy, str. 146 –
Skvělá Petra Klabouchová si mě získala už nějaký ten rok zpět svými skvělými romány. Myslela jsem, že po fascinujícím […]
3. září, 2024 Divoká Afrika
Tolik jsem se těšila na působivý příběh z prostředí afrického safari, které mě celoživotně láká, ale dosud jsem si tento sen nesplnila. Afrika je kontinent, který mě fascinuje ze všech […]
31. srpna, 2024 Dej mi pokoj
Šest příběhů ukrytých za zdí. Tak zní první věta ze zadní strany této velice zajímavé knihy, kterou napsala Petra Štarková. Je nejen spisovatelkou a publicistkou, ale i psycholožkou a v […]
28. srpna, 2024 Dcerka
„Důležitý není začátek. Důležitý je konec. A konec spočívá v tom, že jsem přežila.“ – citace z knihy, str. 7 –
Zpráv o válce na Ukrajině, ať už pravdivých či nepravdivých, vybájených […]
27. srpna, 2024 Chmýří pampelišky
Na knihu Chmýří pampelišky od Moniky Fišerové jsem se moc těšila. Na vztahový román, který lákal na spousty emocí. A ta obálka! Prostě nádhera. Kniha je navíc paperback menšího formátu, […]
26. srpna, 2024 Na Afriku zapomeň
Jako velká milovnice všeho afrického jsem si nemohla nechat ujít autobiografický román "Na Afriku zapomeň" odvážné Česky Vladany Gomes Adolfo, kterou v roce 2021 vydalo nakladatelství […]
21. srpna, 2024 S Gretou si nic nezačínej
„Kde je vůle, tam je i cesta.“
Ze začátku mě poválečný osud německé rodinky nechával chladnou. Jak jednoduché je říci, že si za vše můžou sami. Ovšem poté, co se nejen Greta, ale […]
20. srpna, 2024 Skutečná
Prvně musím podotknout, že autorka krimi románu „Skutečná“ pochází ze stejné části Bohumína jako můj muž. Potvrdilo se mi tedy, že je Skřečoň líheň kvalitních lidiček. Dále je Šárka o rok […]
16. srpna, 2024 Život na pavoučím vlákně
Prozatím jakýkoli román z pera české spisovatelky Anny Strnadové mi vyrazil dech. Nejinak je to i v případě nového historického díla s názvem „Život na pavoučím vlákně“, jež v roce 2024 […]
14. srpna, 2024 Podvlčí
„V ošklivosti se často skrývá leccos zajímavého, co si zasluhuje opravdu prozkoumat.“– citace z knihy, str. 15 –
Polská publicistka a spisovatelka Martyna Bunda přichází českému […]
30. července, 2024 Sloni v soumraku
Od knihy jsem moc neočekávala, ale dostalo se mi docela vtipného vylíčení nazírání Afričanů na nás bělochy. A nejen to! Je zde pěkně vysvětleno, co vede evropské ženy k tomu, aby si […]
29. července, 2024 Dlouhé loučení
„Co z nás bez vzpomínek dělá toho, kým jsme?“
Japonská autorka Kjóko Nakadžima přichází s románem „Dlouhé loučení“, jež už svým názvem naznačuje, jakého nemilého tématu se bude […]
