Po pětileté pauze se vrací Jan Folný na českou literární scénu s novým románem nazvaným Víkend v Londýně. Autor, který debutoval v roce 2010 knihou Od sebe k sobě a následně v roce 2013 upoutal pozornost nejen čtenářů, ale i kritiky, povídkovou sbírkou Buzíčci, přichází tentokrát s příběhem z anglické metropole, kde již několik let sám žije. A není v něm nouze o alkohol, zábavu a plané řeči, které však zakrývají smutek, strach a nespokojenost nejen z přítomnosti, ale i budoucnosti.
Hrdiny v novém počinu Jana Folného totiž můžeme zařadit do stále populární skupiny mužů, potýkajících se s krizí středního věku, kterou na české literární scéně posledních let nejvýrazněji reprezentuje především Jiří Hájíček. Ovšem zatímco Hájíčkovy románové postavy se s takovou krizí vyrovnávají sentimentálními vzpomínkami do časů mládí a rodného kraje, Folného muži se rozhodnou (nebo se alespoň chtějí rozhodnout) pro razantní životní zlom.
Čtyřicítka jako životní zlom
„I WANT MORE,“ píše namol opilý Petr textovku své manželce z londýnského tahu po tamějších nálevnách. Na víkendovou anglickou párty se společně s kamarádem Markem narychlo domluvili, aby navštívili dalšího dávného přítele ze střední školy, Adama, a oslavili tak společně čtyřicátiny. A právě tato krátká anglická věta se stává leitmotivem celého románu. Čtenář totiž zjišťuje, že i když oficiálním důvodem londýnské výpravy je návštěva kamaráda a oslava životního jubilea, tak důvodem nevyřknutým je útěk od dosavadního života, se kterým si hrdinové přestali vědět rady.
Petr trpí manželským stereotypem a sexuálním odpíráním své ženy, což si nahrazuje masturbací u sbírky pornografických fotek ve svém notebooku. Zhýralý bývalý novinář Marek ztratil manželku a dceru kvůli postupujícímu alkoholismu, není schopen si najít pořádné zaměstnání, neví co dál, a tak plánuje sebevraždu. Homosexuála Adama zase přestává uspokojovat vztah, založený na proflámovaných londýnských víkendech plných alkoholu a drog. Všichni tři s nadcházející čtyřicítkou rekapitulují svůj dosavadní život a zjišťují, že jim nepřináší to, co od něj čekali. A čtyřicítka je podle nich poslední možností, jak se svým životem něco udělat.
Pouť románové trojice po londýnských hospodách, galeriích a barech prokládá Folný záměrně planými dialogy, ve kterých bývalí spolužáci sentimentálně vzpomínají na středoškolská léta a vytahují z rukávu „vtipné historky z mládí“. A právě tyto planosti kontrastují se splínem osobních zpovědí jednotlivých hrdinů a dokonale je prohlubují.
Zlom v románu nastává tragédií při návratu z nočního flámu, kdy Petra okrade prostitutka a její pasák mu úderem do hlavy zlomí vaz. Šokující okamžiky ovlivní Marka s Adamem natolik, že se rozhodnou pro razantní změny v životě. Adam se rozejde s britským přítelem Richardem a je nucen se znovu postavit na vlastní nohy. Marek po dalším neúspěšném pokusu o usmíření s manželkou Martinou a jeho dcerou vyloudí alespoň peníze od jejího nového přítele na jednosměrnou letenku zpět do Londýna, kde začne vozit turisty po památkách.
Další rozměr románu dodává Folný také perspektivou vedlejších postav. Petrova manželka Monika, konzervativní učitelka, bovaryovsky utvářená četbou červené knihovny, se vyrovnává se ztrátou manžela. Martina se snaží zpřetrhat kontakty s bývalým manželem Markem a právník Richard se i přes rozchod s Adamem nehodlá vzdát nespoutaného života s heslem „living for the weekend“.
Hrozba sociálních sítí
Zajímavé téma otevírá Folný v kapitole Patrika. Chatem v anonymní seznamce na internetu si Petrova dcera Patrika nahrazuje neschopnost kontaktu se svým nejbližším okolím. Neznámý muž, kterého si Patrika sama pro sebe pojmenovala Nick, si od ní nechává říkat „taťko“ a každý večer virtuálně komunikují. Patrika v Nickovi nachází důvěrnou osobu, se kterou si může povídat o každodenních starostech dospívajícího člověka, Nick má namířeno někam trochu jinam.
Máš rád psy, taťko?
Mám.
To je dobře, já taky.
Taky mám na tebe otázku. Můžu?
No jasně. Já se těšila celý den, až si budeme zase celou noc psát. What would you like to know, daddy?
Chci vědět, co máš teď na sobě.
Ale vždyť ty se pokaždý ptáš na to samý!
Protože mě to pokaždý zajímá.
Mám na sobě tvoje oblíbený triko.
Ten modrý nátělník? Fakt? Co kdybychom si, krásko, zapnuli webky? Taky bych ti rád ukázal, co mám právě teď na sobě.
ukázka z knihy
Folný však toto téma jenom naznačuje a dál nerozvíjí, ukazuje však i možný tematický směr jeho budoucí tvorby.
S řemeslnou zručností a notnou dávkou originality vystavěl Jan Folný zajímavý příběh napsaný svěžím, čtivým jazykem. Dokazuje tak, že po „vyhoření“, které ho donutilo na čas odstoupit ze světla kulturního jeviště, se opět naplno rozhořel a nabízí román, který rozhodně vystupuje z průměru tuzemského knižního trhu.