Zdroj obrázků: fr.wikipedia.org, cs.wikipedia.org
Předpokládám, že každého někdy napadla ta všetečná otázka: Co to asi ten režisér požil za návykovou látku, když dokázal vytvořit takovouhle banalitu? Nebo alespoň já si takovou otázku často kladu, zejména při sledování amerických filmů. Protože pro mě (a možná jsem staromódní) jsou evropské filmy stále přitažlivější a hlubší.
Samozřejmě… nepohrdnu kvalitním americkým filmem (jako je kupříkladu Vykoupení z věznice Shawshank nebo Forrest Gump). Rok natočení většiny z nich však začíná číslicemi jedna a devět. A já vím proč. Američané zkrátka neumí točit filmy, proto je musí neustále něčím ozvláštňovat. Například filmy ryze kanadské jsou mnohem více „při zemi“, daleko vtipnější i zábavnější.
Mezi mé oblíbené snímky ze země javorového listu patří dvojjazyčný film Bon cop, bad cop, který se však mezi tuzemskými diváky moc neosvědčil (kvůli lehce stupidnímu dabingu). Přesto se jednalo o snímek veskrze příjemný, o takovou tu klasickou kriminálku bez supermoderních technologií, s jedním snobským detektivem a frajerským kovbojem. Lidé byli občas hezcí, občas méně… Auto vybuchlo pouze jednou, ve filmu se střílelo všeho všudy asi pětkrát. A tohle v moderních amerických snímcích nezažijeme. Abych se dostal k jádru tohoto článku – jaká jsou vlastně ta úplně nejtypičtější klišé hollywoodských filmů posledních několika let?
Všichni jsou sexy! To je velice zajímavý aspekt, který se zajisté všem líbí. Ano, i já se rád dívám na hezké ženy v upnutých šatech. Ale na světě přeci nejsou jen samí krásní a bezchybní lidé. Vezmu-li na vědomí, že tamní obyvatelé patří k nejtlustším lidem na světě, nechápu, kam se všichni v době natáčení vytratí. Jako by existovala nějaká skupina dvou set atraktivních a štíhlých lidí, kteří cestují po Spojených státech jako komparz a tvoří tak dav na plážích v Los Angeles i v ulicích New Yorku. A to není fenomén pouze filmů, v seriálech je to úplně stejné. Není nic trapnějšího než mrtvola v CSI: Miami, která vypadá lépe než já!
Hrdinové jsou nesmrtelní! Snad v každém akčním filmu jsou nezranitelní hrdinové. Protože my už od začátku víme, že zkrátka nezemře. Všechny ostatní postavy mohou odpadávat jako na běžícím páse, jen náš milovaný hlavní detektiv, rváč… anebo nájemný zabiják musí prostě přežít. Poslední výjimkou byl snad jen film Sin City, kde hlavní hrdinové odcházeli do věčných lovišť dříve, než byly první reklamy.
Pach sexu! Proč mám při sledování všech amerických filmů pocit, že po sobě všechny postavy chtějí skočit, svalit se do postele a vesele se oddávat sexu? Vždyť v USA nesmíte kolegyni pochválit ani blůzu, aby se nejednalo o sexuální harašení, natož ji poplácat po zadku!
Zbraně! Toto klišé souvisí s předchozím. Zatímco rozepnutý knoflíček u pánské košile je pohoršení, zbraň za pasem je zcela normální. Ovšem pokud nejste černoch, člen hippies nebo Korejec. V tom okamžiku skonáte rukou drsného detektiva nejlépe z oddělení vražd. (viz film Street Kings)
Emocionální trosky. A jsme zase u toho, že Američané zkrátka neumí vytvořit normální příběh, proto se jej snaží ozvláštnit. Takže hlavní postavy jsou zpravidla alkoholici, rozvedení a s depresemi. Ale ve své práci jsou naprosto úchvatní a nenahraditelní.
Lovestory. Už jste někdy viděli americký film, který by začínal: Byl jednou jeden spokojený mladý muž, který měl ženu, stabilní příjem, pěkný dům a drahé auto? Ne! Ve filmech jsou hlavní hrdinové často nezadaní jedinci, kteří během řešení největšího problému světa narazí na životní lásku.
Hrdinové a padouši. Kolikrát se vám stalo, že jste již od začátku věděli, kdo je dobrák a kdo špatný? Poznávací znamení hrdinů – jsou vysocí, pohlední, silní, ale mají křehké srdce, protože rozdávají plyšáky a bonbóny dětem. Často jsou hasiči, lékaři, policisté, sportovci. Poznávací znamení padouchů – mají na tváři jizvu, chodí v černé, jsou oškliví a ještě nebezpeční. Často bývají podnikatelé, ředitelé, nezaměstnaní. Vážně je svět takhle černobílý?
Konzumní společnost.To již není žádná banalita nebo klišé. Jednoduše holý fakt. Lidé stojí fronty na nejnovější hollywoodské trháky, těší se, až uvidí tvářičky svalnatých manekýnů a poslechnou si nesmyslné dialogy. Nesmíme však zemi hamburgerů a hranolek tak moc křivdit. Objevila se celá řádka filmů, které mě uspokojily a přinesly skutečný požitek. Většina je však českými diváky neoblíbená. Pár z nich: Sólista, Pán a paní Smithovi, Reportér v ringu, Sin City, Michael Clayton nebo filmy Woodyho Allena.
P.S.: Omlouvám se všem Američanům!
=D
Radku palec nahoru=D
Super napsané a ve všem pravdivé a tohoto prohlášení bych si vážila, jelikož já americké filmy i seriály miluji. :-D