Dramatický film „Kid“ podle skutečné události

Tento smutný, dramatický a pravdivý příběh popisuje Kevina prvně jako 10-letého chlapce trpícího fyzickým týráním, a nakonec jako 35-letého muže se ženou a dětmi. Tento film byl natočen podle skutečné události.

Zdroj obrázku: Dvd-niagara.cz

Příběh začíná rokem 1980, kdy Kevin jako 10-letý žije se svými rodiči a sourozenci. Rodiče jsou ale oba silní jak agresoři, tak alkoholici. Ani jeden z nich nemá práci, pobírají sociální dávky. Každý den od rána do večera jsou oba opilí a buďto se extrémně hádají, nebo se fyzicky napadají. Když matce nestačí, že napadne svého manžela, tak napadá bezdůvodně i Kevina.

Kevin psychicky strádá a trpí den co den. Matka ho fyzicky trestá, aniž by něco udělal. Nemá v domě svůj vlastní pokoj (na rozdíl od sourozenců). Má zakáz chodit kamkoliv ven. Nesmí chodit ani na zahradu. Nedostává najíst, a když už ano, tak jen minimální porci. Nikdy ho rodiče neučili základním návykům, ani hygieně. Nikdy se o Kevina nijak nezajímali, nestarali, ani se s ním neučili do školy.

Tudíž se mu ve škole všechny děti posmívají, ignorují ho, nebo mu nadávají kvůli tomu, že se neumí bránit, neumí říct svůj názor, nemá vhodné oblečení a neumí se chovat. Ve škole je pořád agresivní, protože z domova nic jiného nezná a slušnému chování ho nikdy nikdo nenaučil. Matka jej neustále zamyká v pokoji. I když to není ani jeho pokoj. Je to spíše malá místnost, ve které má pouze obyčejnou zchátralou tenkou matraci a když chce na záchod, musí se vyčůrat přímo do ní. Kevin pořádně nezná ani denní světlo, protože po škole ho matka zamyká do jeho „pokoje“.

Jednoho dne si školní poradkyně na Kevinovi všimla určitých zvláštností, a k tomu uviděla jeho šrámy a jizvy na těle.

Poté je Kevin odveden od agresivní rodiny pryč díky sociální pracovnici. Kevin skončil v dětském domově, kde se mu sice zpočátku děti taky posmívaly, ale pro Kevina to byl konečně normální domov. Našel si zde kamarády a poprvé, až v 10 letech, se učil v domově jíst u stolu, chovat se slušně, hrát si s kamarády, jezdit na kole atd. Po nějakém uplynulém roce stráveném v domově, kde si Kevin postupně začal zvykat, se ohlásila Kevinova agresivní matka a zahrála před sociální pracovnicí divadlo, že by chtěla zpátky svého syna. Sociální pracovnice prověřila poměry doma a Kevina poslala zpátky domů k rodičům, i přes jeho protesty.

Kevin začal znova prožívat peklo s matkou a přicházely další a další podlitiny, modřiny a šrámy – jak na duši, tak na těle. Matka Kevina zneužívá sociální dávky, z nich si kupuje alkohol a cigarety, proto jí nezbývají žádné peníze pro Kevina.

Píše se rok 1985. Kevin je o 5 let starší. Když mu je 16, začíná studovat na střední škole. Život venku se za těch pár let změnil. Jeho spolužáci jsou vyzrálejší, kdežto Kevin podle nich zaostává, a to ve všem. Jeho snížené sebevědomí mu brání projevit se, nebo sdělit ostatním, co ho trápí. Ale všechno domácí peklo přestává v den, kdy se na střední škole objevil nový třídní učitel, který si začal všímat, že je Kevin jiný a něčím zvláštní. Začal se o Kevina zajímat a od sociální pracovnice postupně zjistil, v jaké žije rodině a co všechno se mu děje. Učitel se stal Kevinovým jediným přítelem, kterého má. Jednoho dne, kdy matka opět syna týrala, se Kevin se svými podlitinami ocitl až v nemocnici.

Tam učitel spolu se sociální pracovnicí znova odebrali Kevina od matky pryč, natrvalo. Kevin se dostal po mnoha letech utrpení a bezmoci do normální rodiny, k pěstounům, kteří ho měli z celého srdce rádi a chápali jeho situaci. Kevin si ihned zamiloval Margaret a Allana, své pěstouny. Rychle si zvykl a poprvé v 17 letech zjistil, jaké to je mít svůj normální pokoj s nábytkem a svými věcmi. Poprvé se učil, jak se pracuje, a jak si může vydělat nějaké peníze pro sebe. Konečně se mu zvýšilo sebevědomí, lépe se dorozuměl s vrstevníky, tolik se už nestyděl, takže mohl chodit mezi lidi a poznávat okolní svět.

Jednoho dne ale Allan umírá a jeho manželka Margaret dům prodává a odstěhuje se, takže Kevin zůstává sám. Začíná se starat sám o sebe, musí nějak naložit se svým životem. Jak léta plynou, tak Kevin zjišťuje jaké je to pracovat na černo, vydělávat si tak, aby mohl zaplatit nájem, jaké je to se zamilovat poprvé až ve 30 letech, kdy teprve zjišťuje, co je to láska, která mu nikdy nebyla od rodičů dána.

Příběh končí optimisticky. Kevin si vezme půvabnou sekretářku a mají spolu 2 děti. Kevin se rozhodne sepsat veškeré své utrpení, celý svůj život od 10 až po jeho 30 let, a vydává úspěšně svou knihu „Kid“ (odtud název filmu) a s rodinou žije spokojeně v rodinném domě po svých pěstounech.

Tento dramatický příběh mě hodně zaujal. Některé scény mi drásaly srdce, ale i takové věci se v životě dějí. Nežijeme v pohádkách. Tento příběh se opravdu stal a postava z tohoto filmu se v reálném životě taky jmenuje Kevin a za svou knihu o tom, co prožíval, dodnes vydělává velké peníze. Úžasný film!

Dominika Kamenská