Deep Purple v Ostravě: Zazněl Smetana i Billy Joe Royal

Vzhledem k tomu, že jsem do haly přišel už krátce po šesté, abych nasál atmosféru a vyhnul se frontám, jsem byl rád, že ten večer šlo vše přesně dle časového plánu. Úderem sedmé hodiny se na pódiu objevili němečtí The Whiskey Foundation. V té době už byla Ostrava Aréna téměř plně obsazená. Na tyto kluky libující si v retro bluesrocku jsem se moc netěšil. Pár klipů shlédnutých doma před koncertem mě vůbec nedokázalo nalákat. Proto jsem byl překvapen, že první dvě věci se nesly ve svižném tempu. Sice líbivé, ale možná až moc podobné Deep Purple někdy z období kolem alba Burn. Nadšení netrvalo věčně, protože v dalších písních se začala kapela utápět v pomalém bluesrockovém tempu. Raději jsem proto zbytek půlhodinky vyhrazené pro předkapelu strávil rockerským „trojbojem“ pivo, párek, cigáro.

Foto: Petr Foniok

Oproti The Whiskey Foundation Deep Purple začali spíše zvolna. Après Vous je úvodní skladba z jejich poslední desky, z které se hrálo nejvíc (4 věci). Přece jen šlo o turné k nové resp. aktuální desce. Deep Purple ovšem nelení a chystají na příští rok desku novou, z které během koncertu zazněly 2 skladby. Následovaly 3 starší věci ze 70. let. Bál jsem se, že Ian Gillan už na tom ve svém věku bude se zpěvem trochu hůře. Dokázal však, když si s kytaristou dali krátké „kdo s koho“, že ještě dokáže pořádně provětrat hlasivky. Poté následovala další věc z nového alba, má oblíbená Vincent Price. Doporučuji vyhledat klip na youtube, protože tato pocta legendárnímu hororovému herci se opravdu povedla. Však taky kapela využila obrovskou obrazovku za pódiem a dvě postranní pro dokreslení hororové atmosféry. Poté zazněla instrumentální věc z nové desky a pár osvědčených hitů, aby se večer dostal k důležité části programu sólu bubeníka – jediného původního člena Deep Purple. Ian své sólo zakončil po tmě se svítícími paličkami, které při každém úderu měnily svou barvu. Jak bývá zvykem, sólo bylo spojeno s písní The Mule. Následovalo pro změnu několik novějších věcí včetně dalšího songu z ještě nevydané desky. Aby následně své sólové schopnosti mohl předvést tentokrát klávesák Don Airey. Někdy před třinácti lety určitě nebylo jednoduché najít náhradu za Johna Lorda, ovšem věčně usměvavý Don opět dokázal, že důstojně navázal na jeho odkaz. Služebně nejmladší člen Deep Purple nadchnul všechny české fanoušky, protože když z reproduktorů zazněl úvodní motiv Smetanovy Vltavy v Donově podání, tak celá hala jásala nadšením. Nakonec kapela umístila své osvědčené hity Battle Rages on, Space Truckin‘ a samozřejmě Smoke on the Water, při kterém se již zmíněné obrazovky proměnily v hořící peklo a s kapelou zpívala celá hala. Po krátké pauze ještě došlo na přídavky. Konkrétně předělávku od Billy Joe Royal – Hush – úplně první singl v historii Deep Purple, následovalo basové sólo za podpory bicích a po hodině a 45 minutách kapela koncert zakončila hitem Black Night.

Šlo o vydařený koncert. Žádná hluchá místa zde nebyla a je vidět, že kapela uvažovala o rozložení písní a neházela jen tak jeden song za druhým bez nějakého smyslu, jak to někteří mají ve zvyku. Potěší taky, že členové i přes svůj věk podávali výborný výkon a skupina není svou vlastní parodií (viz poslední koncerty Motörhead). Jedinou vadu na kráse bych viděl v absenci některých oblíbených hitů třeba Highway Star nebo jeden z jiných starších rychlejších hitů by byl na začátek setu ideální rozjezd (konkrétně Highway Star hráli Deep Purple jako úvodní píseň na nedávných koncertech ve Francii).

Playlist: Après Vous, Demon’s Eye, Hard Lovin’Man, Strange Kind of Woman, Vincent Price, instrumentální věc z nadcházejícího alba, Uncommon Man, The Well-Dressed Guitar, The Mule, Get On Hip Boots, Silver Tongue, Hell to Pay, The Battle Rages On, Space Truckin‘, Smoke on the Water, Hush, Black Night

Zdeněk Hellebrand