
Jste z města? Nepochopíte. Jste z vesnice? Poznáte se. Sice je to nadsázka, ale v této knize najdete humor, ryzost projevu a hlavně – vesničany.
To, co vás na téhle knize zaujme na první ránu je neurvalá čeština, která si s pravidly hlavu neláme, ale to na vesnici hádám neřeší nikdo. Autorka se tak snaží vtáhnout lidi do vesnice a za mě se jí to dařilo – jen ty návraty do reality byly těžší, když jsem na šéfa musel mluvit spisovně. Další věc, která mě zaujala velmi rychle je slovník na začátku knihy. Ne všechna slova pro mne byla cizí, ale u některých slov jsem byl za nápovědu rád. Další věcí je samotný děj.
Děj vás vtahuje do nejmenované vesnice k jejím obyvatelům. Autorka sice vše rozdělila do čtyř kapitol a každá z nich má jiný děj, ale přes spojovací prvky, vztahy a hlavně lidi vám to v hlavě vykreslí celou vesnici v dnešní době.
Seznámíte se s babičkou malé holčičky, která je ukázková vesničanka. Holčička je podle ní k ničemu a vším ji rozčiluje. Pořád jen běhá, dělá lumpárny a dokonce u její kamarádky ukradla náušnici, zřejmě roste pro kriminál. Nevadí, že s dědou vychází a je to jen malý živý dítko. Inu babku budete s chutí nesnášet.
Další je místní řemeslník a řezník. Ten mi byl milejší, ale stále buran k pohledání. Má tři děti, čtvrté na cestě a uživí rodinu jen tak tak, ale spokojeně si žije svůj malý život. Chodí na zabíjačky po sousedech, tam pije tak jak se to na zabijačkách dělá, všichni jsou spokojený a on si tak krátí čekání na jaro, až se bude zase stavět a bude mít práci jako zedník. Pak tu máme místní prodavačku a bábu s dědkem.
Nechci vám odvyprávět celý děj, ale vztahy se tu řeší mocně. Je podstatné, kdo se kdy na koho zle podíval, kdo s kým spal a hlavně: KDO MĚL JAKÝ MAJETEK!!!! Je to celé tak úžasně popsané, že se budete chvíli smát, chvíli místní nenávidět, chvíli budete číst s padlou čelistí až se dostanete k tématům o kterých se moc nemluví, ale v klidu vás tahle knížka rozhodně nenechá.
Ukázku z knihy najdete zde.
Petra Dvořáčková je spisovatelka a scénáristka známá díky knize rozhovorů o víře Proměněné sny, která ji v roce 2007 přinesla cenu Magnesia Litera v kategorii publicistika. Následovala kniha Já jsem hlad pojednávající o mentální anorexii. Do dětské literatury se vepsala knihou Každý má svou lajnu a Julie mezi slovy za kterou získala ocenění Zlatá stuha v kategorii beletrie pro mládež a Cenu učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství.
Co říci závěrem? Snad jen, že kniha Dědina je čtivá, zábavná a jadrná. Nebudete se u ní nudit a zbít budete chtít nejednoho obyvatele této vsi. Ale rozhodně to budete chtít dočíst do konce.