Autorku Danku Štoflovou jsem neznala ač psala velice úspěšný blog na iDnes. Zaujala mě však obálka její knihy a hodně zajímavý název. Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí. Když se řekne indián, asi každému z nás se vybaví Vinnetou, souboje na život a na smrt, teepee a barevné oděvy. Ale indiáni jsou mnohem víc. Začtěte se do příběhu, který pro nás Danka napsala a poznejte indiány mnohem víc.
Autorka v knize líčí svůj život mezi indiány v Severní Karolíně na úpatí Velkých kouřových hor. Líčí nám její život zpočátku tak vtipně, že jsem nemohla brát knihu do MHD, protože jsem se musela u čtení nahlas smát. Příručka patnácti pravidel šťastné indiánské ženy mě neskutečně pobavila a smála jsem se až mi tekly slzy. Říkala jsem si, že celá kniha bude jeden velký vtip. Ale to jsem se spletla. Od smíchu, přes vážnou tvář, obdiv až k slzám v očích. Tak silná kniha, respektive příběh v ní, je. Danka popisuje život se svým indiánským manželem Tammym. Indiáni mají naprosto jinou mentalitu a jsou více vnímaví, než my, Evropané. Líčení soužití s přírodou, zvířaty a komunikace s nimi se mi v knize moc líbila. Popisy stromů a jejich léčivé síly a duchů v nich bylo chvílemi až podivně děsivé. Indiáni jsou na sebe zvláštně napojeni. Dokážou společně beze slov komunikovat a vcítit se do sebe. Jsou zvyklí si pomáhat až do poslední vteřiny života.
Danka poznala jinou kulturu, jiný svět a napsala pro nás čtenáře velice poutavý příběh, který byste si měli přečíst. Zajímalo by mě, jestli vše, co jsem si přečetla, je pravda pravdoucí, nebo byly některé pasáže přikreslené. Každopádně ve vás příběh zanechá hluboké pocity a potřebu zapřemýšlet o životě.
Danko, děkuji Vám za tak krásný příběh.
Více z LaCultury...
29. března, 2017 Argo vydává svědectví doby Zajímavou knižní novinkou pražského nakladatelství Argo je román mladého autora Miroslava Pecha Cobainovi žáci. Autor jako kdyby žil své postavy; dozvíme se o něm, že prošel mnoha […]
2. listopadu, 2024 Deník pařížského měšťana z první poloviny 15. století
Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století, tedy v období […]
28. října, 2024 Slova psaná do písku
K arabské kultuře a literatuře mám velmi pozitivní vztah. Dokonce udržuji aktivní kontakt s jedním z profesorů, jež působí na Káhirské univerzitě a který se naopak intenzivně zabývá […]
2. října, 2024 Cesta domů, do dětství a z něj recenze Cesta domů (Dvě srdce, Zuza) autora Peter S. Beagle, vydavatelství Argo
19. srpna, 2024 Drak, jenž čeká
Evropský kontinent z východu ohrožuje drtivá moc Byzantské říše. Byzantskému císaři Julianovi se kdysi podařilo udržet polyteismus, a tak se křesťanství ani islám nerozšířily do celého […]
17. srpna, 2024 Orgasmus na Západě aneb Dějiny rozkoše od 16. století do současnosti
Dějiny rozkoše jsou dějinami slasti, individuální, mnohdy nesdělitelné, nepopsatelné, skryté, jindy naopak tabuizované. Dějiny orgasmu jsou ale zároveň kulturním fenoménem, který podléhá […]
16. srpna, 2024 Život na pavoučím vlákně
Prozatím jakýkoli román z pera české spisovatelky Anny Strnadové mi vyrazil dech. Nejinak je to i v případě nového historického díla s názvem „Život na pavoučím vlákně“, jež v roce 2024 […]
14. srpna, 2024 Podvlčí
„V ošklivosti se často skrývá leccos zajímavého, co si zasluhuje opravdu prozkoumat.“– citace z knihy, str. 15 –
Polská publicistka a spisovatelka Martyna Bunda přichází českému […]
31. července, 2024 Poslední slova z Afghánistánu
„Celý život jsem se bál toho, že zůstanu zapomenutý. Bál jsem se toho, že můj život se stane zbytečným a že láska a energie vložená do mé výchovy přijde vniveč.“ – citace z knihy, str. 11 […]
30. července, 2024 Sloni v soumraku
Od knihy jsem moc neočekávala, ale dostalo se mi docela vtipného vylíčení nazírání Afričanů na nás bělochy. A nejen to! Je zde pěkně vysvětleno, co vede evropské ženy k tomu, aby si […]