Výstava potrvá od 9. února do 4. dubna 2013, proběhne pod kurátorským vedením Dr. Leszka Wojaczka.
Galerie Kaple představí mladou nadějnou kreslířku Danu Sahánkovou, která absolvovala v letech 2005-2011 pražskou AVU (ateliér kresby Jitky Svobodové). Studijně pobývala na Ecole Nationale Supérieured´art v Dijonu a poté pokračovala v ateliéru Nová média II Veroniky Bromové (AVU). Patří mezi finalisty Ceny kritiky 2012, kde získala Cenu sympatie diváků.
Diváci budou mít možnost shlédnout převážně velkoformátové kresby, jejíž typickým poznávacím prvkem je struktura všudypřítomné zvířecí srsti představující chumel lidské, nebo zvířecí smečky. Vernisáž proběhne v pátek 8. února 2013 od 18 hodin, úvodní slovo pronese Jiří Ptáčník a výstava potrvá až do 4. dubna 2013.
Dana Sahánková se od začátku svého studia na AVU soustavně věnuje kresbě s přesahy k objektu. Médium kresby se u ní přirozeně propojuje se stále přítomným tématem, kterým je osobní průzkum různých forem vztahů a spolužití, zpravidla v autorčině bezprostředním okolí, v uzavřeném rámci rodiny a domova. K pomyslné aréně vlastních zkušeností lze racionální postoj zaujmout většinou až zpětně. Danu Sahánkovou zajímá právě to, co racionální a „rozhodovací“ etapě předchází a co ji také může nečekaně komplikovat.
Ideálním prostorem pro průzkum období, v němž tzv. ohmatáváme věci a jejich vazby, je předem definované prostředí – domov a nejbližší rodina. To, co zde jedinec nejdřív vnímá jako samozřejmé a nezpochybnitelné, se postupně problematizuje, je to neustále se opakující, archetypální příběh, v němž je jedinec formován v procesu prozření a osamostatnění. Mentální samostatnost je setrvačností tělesné zralosti. Vhodnými atributy pro pochopení a znázornění této „proměny“ jsou domácí zvířata, která stárnou s námi, nebo předměty a situace rodinných rituálů, například Vánoc či narozeninových oslav.
Kresebný obraz, budovaný kombinacemi tří výrazových prostředků (kresba tužkou, akrylová kresba štětcem a perokresba), umožňuje vznik volných širokých ploch i precizního, jemného detailu či křehké textury. Typickou texturou je tu především zvířecí srst. Motiv srsti zde funguje jako plazmatická rovina, z níž se rodí nebo v níž mizí živé formy. Skvrny se „samy“ stávají buď zvířaty, nebo předměty. I uvnitř těchto „srstí“ se samovolně rodí další skryté obrazy, které autorka objevuje teprve při práci.
Interakce postav, zvířat a předmětů odpovídají interakci „hledaných formátů“, které se skládají do celků (většinou diptychy, triptychy apod.). To, že se proces formálního řešení (hledání hranic výsledné kresby, teritoria) propojuje s uchopováním motivu (lidské postavy a předmětů prorostlých se zvířecí srstí), zdařile zjemňuje a rafinovaně komplikuje jednoduchý základ zápasu bílé plochy s tmavou kresbou – vše se tak posouvá do situace neustálé proměny. Soužití je tu nejednoznačným, mnohovrstevnatým a neustále se proměňujícím stavem, který má své předpoklady a následky, i ty se však neustále relativizují. Dynamické řešení tématu prostřednictvím statického média – kresby – vede k svébytnému napětí uvnitř obrazového celku. Autorce se daří zvolené téma naplňovat a zároveň se vyhýbat jeho banálnosti. Opakováním stejného a známého vytváří nové.
Text:Petr Vaňous
Galerie Kaple ve Valašském Meziříčí má otevřeno denně v ÚT-PÁ od 9 do 17 hodiny, v SO-NE od 13 do 17 hodiny, v pondělí je zavřeno.
Více informací:
PaedDr. Leszek Wojaczek (kurátor)