Jistě si všichni pamatujete z tanečních čaču, rumbu, sambu, někdo možná navštěvoval moderní kurzy capoiry. Málokdo však ví, že u zrodu mnoha latinskoamerických tanců stáli černí otroci dovezení do Latinské Ameriky i Spojených států. Kolébkou původem afroamerických tanců bylo náboženství černé Ameriky. Například na Kubě se uchytily tance afrokubánského etnika fonského původu Arará, na Trinidadu předcházely zrodu calypsa a steel-bandu náboženské tance nebo populární grenadské a trinidadské limbo – akrobatické vystoupení, při němž se tanečník musí elegantními pohyby podplížit pod nízko nad podlahou visící laťkou tak, aby se žádná část jeho těla nedotkla tyče. O všech těchto tancích platí, že čím byly náboženské systémy rozvinutější, tím bohatší a rozmanitější byl i taneční repertoár. Krásně je to vidět na příkladu Brazílie, kde v žebříčku rozmanitosti tanců vedou candomblistické, macumbistické a umbandistické tance, které však patří k méně známým. Výše zmíněné náboženské tance můžeme v Brazílii, ale nejen tam, vidět i v současnosti.
Černí obyvatelé Ameriky však dali své nové vlasti i řadu světských tanců, které známe i dnes. Například samba, symbol brazilské národní identity, přišla do Ameriky s posledními otroky v 19. století a vyvinula se z původního náboženského tance lundu. Samba dodnes zná některé původní africké prvky, jako je dotyk břišních partií tanečníků – ombligada. Původně byla samba doprovázena africkými hudebními nástroji – bubny, chřestítky, zvonky apod, dnes k tomuto temperamentnímu tanci hrají už typicky evropské hudební nástroje, tedy trubky a saxofony. Samba přispěla i ke vzniku dalšího typicky brazilského fenoménu – slavného rijodejaneirského karnevalu. Černoši z favel tohoto krásného města se začali sdružovat do různých škol samby, které každoročně předvádějí na této akci své umění. Podobně jako v koloniálních dobách se tyto školy připravují na svá vystoupení dlouho před očekávaným velkým karnevalovým svátkem, který přichází v den Tří králů. (pokračování příště)
10. dubna, 2016 „Čau, pančelko!“ „Čau študente!“ Přestože jsem se k ní dostala až minulý týden, humorný román Nahoru po schodišti dolů od Američanky Bel Kaufmanové vydalo v originále nakladatelství Prentice-Hall v NY roku 1965. A už […]
28. března, 2010 11. září 2001: Terorismus, nebo politický plán? Tato otázka visí ve vzduchu po celou dobu trvání filmu s názvem Loose Change Final Cut, který z útoku 11. září obviňuje americkou vládu. Měla jsem možnost vidět jeho již třetí zpracování […]
22. října, 2009 Au revoir ceně míru Každých dvacetčtyři hodin se rodí nové nápady v mnoha myslích. Mnoho myslí se objevuje v nových funkcích a nové funkce ve stále stejných státech. Několik nápadů je oceněno, nekolik […]
26. září, 2009 Černá Amerika a její bohové III. V Latinské Americe existuje vedle oficiálních náboženství i řada afrokultů, které se dodnes těší zájmu nejen černých obyvatel. Jak tyto kulty vzniky a proč se těší takové oblibě a přízni […]
23. září, 2009 Černá Amerika a její bohové II. V Latinské Americe existuje vedle oficiálních náboženství i řada afrokultů, které se dodnes těší zájmu nejen černých obyvatel. Jak tyto kulty vzniky a proč se těší takové oblibě a přízni […]
23. prosince, 2016 Šťastná cesta z Čech do keltské Bretaně Psal se rok 1999. O sedmnáct let později kapela stále koncertuje a představuje publiku novou desku.
Právě havrana si dává do znaku vznikající kapela Bran. Slovo Bran v bretanštině […]
4. dubna, 2024 Vaše hospodyně Ne nadarmo se říká, važ si svých zaměstnanců, zvláště těch, které si pouštíš do domu.
Mě osobně se příčí vůbec představa, že mi někdo cizí šmejdí po domě, ale chápu, že ve velkých […]