České psychobilly? Kdo jiný než The Rocket Dogz!

Ahoj kluci! Vy jste psychobilly kapela, což u nás není až tak frekventovaný žánr. Abychom začali popořadě, tak co to vlastně to „psychobilly“ je?

Woody: Ahoj, klasická otázka. Psychobilly je rokenrol řízlej punkem a textama s hororovou tématikou. Důležitou roli hraje taky nezaměnitelný slap kontrabasu, který je dost typický.

Gegen: A hlavně je to sranda. Třeba jako Felix Holzmann. Ten mě vždycky bavil.

Proč jste si vybrali zrovna tento žánr, čím vás oslovil? Teď nemám na mysli obecnou charakteristiku, ale co to znamená přímo pro Vás osobně. Mimochodem jaké další žánry patří mezi Vaše oblíbené?

Woody: U mě to byla jasná volba od začátku. Už někdy ve čtrnácti jsem chtěl mít psychobilly kapelu, jenom nebyli lidi. Takže bylo jen otázkou času, kdy narazím na kluky. Fascinoval mě hlavně drajv té muziky, rozmanitost a temná atmosféra, která se s tím táhne. Hned jak jsem slyšel první song od Nekromantix, chytlo mě to a nepustilo. Pokud jde o ostatní žánry, tak je toho fakt dost. Hodně punk rocku, surfový muziky, starého rokenrolu, country, garage a tak.

Gegen: Taky se nám líbilo, že to vlastně moc lidí nehraje. Nechtěli jsme hrát, jako nějaká kapela, kterých je milion po Čechách. Já jinak kromě psychobilly mám rád spíš tvrdší žánry jako rockabilly a country. Taky občas poslouchám punk, ale je to spíš muzika pro chuligány.

Woody: Občas nás v dodávce přemlouvá ať vypnem Mötley Crüe a dáme tam radši Bobka nebo Wlejna, ale nejednou to vyhrál i Dalibor Janda. U toho vždycky najdem společnou řeč.

Junior: Když jsem poznal tenhle žánr, byl jsem doslova unešenej. Bylo mi jasný, že chci být součástí týhle skupiny lidí, kteří drží při sobě. Je to skoro jak rodina.

Setkáváte se při koncertech s tím, že lidé nevědí, co hrajete? Například, že chodí na Vaše koncerty spíše ze zajímavosti? Nebo jsou na nich opravdu lidé, kteří této hudbě rozumí? Obstojí u nás vůbec kapela tohoto žánru?

Gegen: Většinou na to chodí pankáči, rockeři nebo skinheadi. Normální člověk o to zavadí omylem. Ale když už, líbí se mu to. Podle mě u nás neobstojí téměř nic, co nezní jak Čínasky, Krajčoštof nebo Tabák.

Woody: Přesně. Ale víš co se říká, každý zboží má svého kupce a v posledních letech se psycho scéna rozrostla o spoustu nových lidí a kapel, což je jedině dobře. Můžeme se hádat, co znamená pojem „obstát“, ale já sem rád, že hrajeme tak často, jak hrajeme. Že na nás chodí lidi, které to baví a že se všechno ubírá správným směrem. To je pro mě osobně dost velký úspěch. Co víc si přát? Jak řekl Adam, občas se objeví na akci někdo, kdo vůbec neví, která bije, ale můžeš dát ruku do ohně za to, že příště, až se vrátíme na místo činu, bude tam ten člověk zase, a navíc si s sebou vezme pár kámošů, aby nepřišli o tu show.

Junior: Kluci už asi všechno řekli. Snažíme se tu muziku dělat jak jí cítíme, a je fajn vidět, že v tom nejsme sami. Takže každý, koho to baví, má dveře vždycky otevřené. Neděláme rozdíly.

Tento rok jste vydali novou desku „Generation Zero“, která je, pokud se nemýlím, zatím druhou v pořadí. Povězte nám něco o ní.

Gegen: Je plná hezkých písniček. Nějaký jsou pomalejší a nějaký rychlejší. Žádná nepostrádá šmrnc a říz a některé dokáží i dojmout.

Woody: Adámek to vzal dost stručně,ale je to fakt. Oproti první desce je „Generation Zero“ více rozmanitější a každý si tam najde ten svůj song. Při psaní těch věcí jsme dost experimentovali a je jenom na lidech, jak se k tomu postaví. Někomu se to líbí a někdo si radši poslechne „Mad Dog Holocaust“.

Junior: Přesně, momentálně děláme novej matroš, a ten se ubírá zase trochu jiným stylem.

Proč zrovna tento název pro desku?

Woody: Já nevím pane Pařízek, já to dávám do čistírny.

Gegen: Už přesně ani nevím, ale myslím, že to má něco společnýho s opicema. Woody to ví líp.

Woody: Haha, no s opicema zas tak moc ne, i když jsou vyobrazený na obalu. „Generation Zero“ je výraz, který jsme použili v písni „Everything what makes me bad“ na první desce. Postupem času pro mě začal dostávat mnohem větší rozměr. Asi kvůli tomu, že jsem nad tím přemýšlel v různých stavech na různých místech. Po nějaké době to přestala být prázdná fráze a generation zero se pro mě stalo synonymem neustálého opakování se, opakování vlastních chyb a všeho, co se děje kolem nás. Ale hlavně označením dnešní společnosti lidí našeho věku, která je starší generací odsouzená k pádu do propasti, ale i přesto se snaží zuby nehty vydrápat zpět na povrch. Ten název je taky dost spjatý s písní „Teenagers dressed in chains“.

A co třeba texty? Kdybyste to měli nějak rozvinout i pro ty, kteří Vaši hudbu příliš neznají, tak o čem Vaše texty většinou jsou?

Woody: To je dost různé. Každý ten vál je jinak laděný a má trošku jiný nádech. Někdy je to o mrtvých k****ch a jindy zas o psychopatických stavech, co ti nedají spát, většinou v určitém podtextu. Gegen na to má jistě nějakou svojí definici.

Gegen: Jojo, většinou je to o alkoholu, drogách, sexu, ženskejch, slovu „fuck“ a v poslední době o vážných tématech jako vypalování lesů nebo mozkových disfunkcích.

Woody: A máš to.

Na konci léta jste vydali videoklip „Last One“, pod střechou francouzského punk rock labelu Carnage. Jak vůbec došlo k této spolupráci? A jaké jsou zatím na video ohlasy?

Gegen: Myslím, že jednou přijeli Brain Shake z Francie, kteří pod tím labelem byli taky. Tak jsme se spolu ztřískali a od té doby to nějak funguje.

Woody: Tak nějak to bylo. Byla to akce na Božáku. Po tom mejdanu jsme se s Juniorem ztratili v závějích na hřebenech hor, kde jsme se motali v kruzích asi dvě hodiny zatímco Gegen chlastal.

Junior: Ty vole, tam byla strašná zima.

Woody pokračuje: …myslím, že nás bylo Mikovi z Carnage líto, tak nám nabídnul spolupráci. Nebo jsme se mu prostě líbili. Každopádně jsme se dohodli a kluci přijeli na začátku léta a spáchali s náma tohle video. Patří jim za to obrovskej dík, protože udělali na videu pěkný kus práce a myslím, že jak my, tak i fans jsou spokojení. A tak to má být.

Když už jsme u těch ohlasů, čtete vůbec recenze, které na Vás vycházejí? Dáte hodně na mínění ostatních recenzentů a kritiků?

Woody: Určitě čteme. Baví mě číst jak kladné články, tak záporné. Občas alespoň zjistíš, jaký na to má názor člověk, co není stejně psychicky narušenej jako ty.

Gegen: Většina recenzí je fajn, což je fajn. Recenze v potaz bereme hodně, alespoň pak víme, co smysl má a co ne.

Woody: Přesně tak.

Junior: Mě osobně baví číst kritiku, i tu negativní. Vždycky je to přínos.

Nakonec si dáme typickou otázku. Co plánujete do budoucna?

Woody: Asi odmaturovat. Co se kapely týče, zatím nic v pácu nemáme. Jezdíme s novou deskou a bavíme lidi. Zkoušíme nový matroš a až to přijde, tak možná další desku. Ale kdy? Kdo ví. Jinak všechny novinky se objevují na Bandzonu a na Fb.

Gegen: Já plánuju, že asi začnu míň pít. To jsem docela zvědavý. A po koncertě si nebudu zapomínat věci v klubu. Ano, to jsou mé plány.

Woody: Haha.

Junior: Hrozně rád bych si otevřel malý krámek se sušenkama.

Děkuji moc za rozhovor a jménem LaCultury přeji hodně zdaru v budoucím fungování kapely!

Woody: My děkujeme!

Junior: Joha!

Eva Peterková

Maminka mi vždycky říkávala, že Jsem velký lajdák!